Bitva o Anglii
Tomáš Vrba
Mínění odjinud, Lidové noviny 13. 6. 1998 (převzato z Nové přítomnosti, kde je článek delší)
Šéf zpravodajství ČT se doma neohřál. Odchází ve chvíli, kdy se tvář zpravodajství stejně jako celého vysílání začala docela nadějně měnit, a příliš brzy, než aby bylo průkazné, zda svá předsevzetí splnil. Mluví se o tom, že byl příliš slušný, příliš vzdělaný, příliš idealistický, jako by se rozumělo samo sebou, že to přece u nás jsou kvalifikační handicapy. Možná jsou v ČT i jiní romantikové, kteří chovají v hloubi duše podobný ideál, jaký se Ivan Kytka naivně snažil propašovat z Anglie: vybudovat profesionální, a už tím dobré a spolehlivé zpravodajství. Pokud tam jsou, drželi se zatím stranou. Zahraniční zpravodajové jsou vystaveni větru konkurence svých kolegů z celosvětové mediální smečky a mají srovnání. Doma však vládne průměrnost a na Kavčích horách osvědčené taktiky zákopové války. Ať už pan Kytka udělal nějakou chybu, nebo neudělal, nikdo se to nedoví. Spiknutí průměrných zametlo stopy. I kdyby se v něčem mýlil, je zřejmé, že nedostal fair příležitost vykonat práci, k níž byl povolán. Proto především je jeho odchod znepokojivý. Ještě znepokojivější je, že celá veřejnoprávní televize je napínána mezi dvě zároveň nesplnitelná zadání. Má veřejné poslání kvalitně sloužit i menšinovým diváckým zájmům - a současně domácí úkol soupeřit o sledovanost! Oříšek ne jen pro chytrou, ale i pro brutální horákyni. Pan Kytka odešel prý proto, že na jeho zprávy se v květnu dívalo o dramatická 2% méně lidí než v dubnu, místo čtrnácti dvanáct. Zpátky v Anglii, v té podivné zemi zdravého rozumu, mu bude znovu dobře, doma dost dobře nechápal, o co lidem vlastně jde. Není sám, kdo si v zemi české někdy připadá jako cizinec.
PS. O toho cizince v Čechách ani tak nejde, jako o tu hrozbu chudoby, kterou na lidi v ČR svou nekompetentností přivedou pánové Bohumil Klepetko, Zdeněk Šámal, Jiří Vondráček a spol. JČ