Velvyslanec buduje mosty mezi Prahou a Bonnem
Mily pane Culiku,
dovoluji si Vam zaslat doslovny preklad clanku v Die Welt a muj strucny komentar k tomuto zajimavemu textu.
Srdecne pozdravuje
Ales Zeman
Velvyslanec buduje mosty mezi Prahou a Bonnem
Frantisek Cerny nachazi slova prozumeni pro sudetske Nemce a Cechy - "Benesovy dekrety nejsou zadna velka slava"
Die Welt, 18. cervna 1998 (Gernot Facius)
Berlin - O svatodusnich svatcich odmitl Frantisek Cerny demonstrativne ucast na Sudetonemeckych dnech v Norimberku - jako protest proti ostre kritice vlady v Praze. Nyni se Cernemu, velvyslanci CR v Bonnu a osvedcenemu znalci Nemecka, dostalo zretelne vyslovene pochvaly od poradatelu kazdorocniho velkeho sjezdu vyhnancu. Cerny prokazal "pozoruhodny odstup" od spornych Benesovych dekretu, pochvalil Cerneho, ktery teprve od konce dubna sidli v Bonnu, mluvci Sudetonemeckeho landsmansaftu Franz Neubauer. Tyto dekrety, vydane prvym povalecnym prezidentem Ceskoslovenska Edvardem Benesem, byly zakladem vyvlastneni a vyhnani priblizne 3 milionu sudetskych Nemcu po r. 1945. Okolnost, ze prazsti politici jeste dnes tvrdi, ze narizeni, dle kterych byl postizen tez zidovsky majetek, predstavuji "neodvolatelnou soucast ceskeho pravniho radu" vedou nadale k podrazdenosti v bilateralnich vztazich.
Chvala, ktere se Cernemu dostalo ze sudetonemecke strany, se vztahuje na nedavne vyroky velvyslance v Berline. Diplomat oznacil vyhnanecke dekrety za "zadnou velkou slavu"(kein Ruhmesblatt), "jelikoz vychazeji z principu kolektivni viny". Spojil toto priznani s poukazanim na to, ze pozdeji vsechna prikazani porusujici prava narodu byla automaticky odstavena, a to tim, ze CR zakotvila chartu lidskych prav ve svem pravnim systemu.
"Toto jsou dulezita tvrzeni, nebot timto poprve cesky vyslanec jednoznacne uznal, ze dekrety jsou v rozporu s lidskymi pravy", komentoval vyrok Cerneho Neubauer. Tezi automatickeho zruseni dekretu, s ucinnosti od data vydani nove ustavy 9. ledna 1991,vsak rozhodne Neubauer popira. Neb v CR byla od te doby vydana rada zakonu, ktere predpokladaji platnost Benesovych dekretu. Ve skutecnosti Ustavni soud v Brne ve svem zakladnim rozhodnuti z 8. brezna 1995 vyslovne Benesovy dekrety potvrdil. V restitucnich rizenich byly tyto dekrety pouzity ceskymi soudy.
V teto zalezitosti panuji odlisne nazory. Ale dulezitejsi nez poukazani na tento rozdil v nazorech je podle Sudetonemeckeho landsmansaftu se drzet toho, ze "velvyslanec Cerny jasne uznal povahu problemu". Pokracovani dekretu, ktere odporuji lidskym pravum, je proto neprijatelne, jiz vzhledem k planovanemu vstupu CR do EU. "Nejlepsi by bylo - a dlouhodobe patrne nevyhnutelne - formalni zruseni dekretu Poslaneckou snemovnou CR", formuloval svuj nazor Neubauer. Ale v soucasnosti nic nenasvedcuje, ze by Praha byla pripravena k necemu takovemu. Je nepravdepodobne, ze po parlamentarnich volbach v CR koncem tohoto tydne by k takoveto zmene doslo.
Nehlede na vsechny komplikace a napjatou atmosferu, Cerny prokazuje snahu prispet k uvolneni vztahu mezi sudetskymi Nemci a Cechy. Zasazuje se o siroky dialog se sudetskymi Nemci, kteri byli vyhnani ze sve vlasti, "nebot jsou to oni, kteri svymi uzkymi vztahy k nasi zemi predstavuji nejlepsi lobby CR v Nemecku".
Obavu z navratu sudetskych Nemcu povazuje velvyslanec za neopodstatnenou. Ale toto tema muze byt emocionalne zneuzito, uvedl Cerny v rozhovoru pro Die Welt, predevsim stranami, ktere po sametove revoluci v r. 1989 "ztratily sve ideologicke kuze" a ktere nyni jen hledaji nejakou prilezitost, jak tyto mezery zaplnit. Cerny sam nabada v otazce navratu sve ceske spoluobcany ke strizlivemu uvazovani. "Nebudou to davy, ktere si skutecne preji navrat do vlasti svych otcu. Tak to vnimam ja." Mimoto prinesou tito lide "pravy cit pro svoji drivejsi vlast". Jiz z tohoto duvodu neni zahodno se domnivat, ze oni - "byli prece jednou nasi krajane" - preji CR "neco zleho, prave naopak".
Velvyslanec doporucuje Nemcum a Cechum vyuzit nastoupene "osvobozeni" po schvaleni spolecne deklarace budoucnosti, cimz se muze dialog "podstatne odvijet" a obe strany se mohou priblizit svym "snum": "Muj sen byl vzdy, aby se sudetonemecka svatodusni setkani poradala ne v Mnichove ci Norimberku, ale treba v Usti nad Labem ci v Teplicich nebo nejakem jinem meste, za ucasti tam dnes usazenych Cechu v pratelskem, otevrenem a evropskem duchu".
Ovsem vystudovany germanista Frantisek Cerny stale vic pochybuje o tom, ze tento sen se v dohledne dobe vyplni.
Pozn. prekladatele: Clanek v podobnem duchu sepsal jiz pan Facius u prilezitosti svatodusniho sjezdu sudetskych Nemcu v Norimberku (na tento clanek upozornil pan Pecina v BL 3. cervna). Netreba detailne polemizovat se znamymi argumenty pana Neubauera. Jen bych si dovolil upozornit, ze termin "vyhnanecke dekrety" (Vetreibungsdekrete) je nepresny, az zavadejici. Sudetsti Nemci byli odsunuti ci vyhnani z povalecne CSR na zaklade Postupimske dohody (o ktere nemecka strana dobre vi, ale temer vzdy o ni pomlci, ve vzacnych pripadech ji i popre, ac jeji tri signatari opetovne schvalili jeji platnost). Postupim se netyka jen CR, ale i Polska a Madarska. Take tento mezinarodni dokument obsahuje princip kolektivni viny, a to v plne mire ostre formulovanymi vetami. Zadny Benesuv dekret narizujici vyhnani sudetskych Nemcu neexistuje. Podstatne presnejsi by bylo tvrzeni, ze sudetsti Nemci byli zbaveni obcanstvi (s urcitymi vyjimkami) na zaklade tzv. Benesovych dekretu a ze byli zbaveni (tez s urcitymi vyjimkami) bez nahrady sveho majetku. Az tato historicka a nepopiratelna fakta budou uznana obema stranami, muze dojit k zadoucimu pokroku v dialogu se sudetskymi Nemci a snad i tomu spolecnemu sjezdu v nekterem meste byvalych Sudet. Pokroku v dialogu rozhodne neprispivaji pozadavky pana Neubauera spojovane s budoucim clenstvim CR v EU. Tento pozadavek byl pred nekolika dny jasne odmitnut ministrem zahranici SRN Klausem Kinkelem (BL, 4. cervna), ktery spravne varoval, ze takoveto vyhruzky panu Neubauera a Stoibera "otravuji ovzdusi".
