Ještě k havárii francouzského autobusu v jižních Čechách
Autor, jehož jméno a adresa jsou známy, si přeje vystupovat pod pseudonymem Ferdinand.
Pane Čulíku,
pozornost, věnovaná nehodě autobusu s francouzskými turisty, která se stala na Šumavě mezi Pernekem a Želnavou, mi připoměla jednu zvláštní nehodu, která se tam před léty udála. Tehdy můj známý utopil tank v Lipně. Prostě si to při brodění Vltavy nějak špatně vyměřil a namísto napříč řekou si to namířil korytem dolů k Lipnu. Naštěstí se to tehdy obešlo bez zranění.
Kdyz si před sebou rozložíte starou turistickou mapu, zarazí vás naprostá absence červené barvy okolo Želnavy (s vyjímkou hrstky kempů na vnitrozemském břehu Lipna). Červenou barvou jsou na turistické mapě zakresleny nejvýznamnější značené cesty a vše, co na výletě stojí za pozornost, ať už je to zámek neb jen výrazný strom.
Už asi tušíte, co má utopený tank společného s nehodou výletního autobusu. Dotyčná silnice se nacházela čtyřicet let v centru hraničního pásma. Hned po velké sametové se octla v centru národního parku. Jedno ani druhé stavbě či rozšiřování silnic nesvědčí.
Řečeno ještě jinak: myslím, že tentokrát jsou v tom cestáři nevinně. Ten autobus, nehavaroval proto, že cesta byla ve špatném stavu ale proto, že na příliš úzké cestě jel příliš rychle ( 43 km/h podle záznamu tachografu).
Jako nadšený cyklista jsem najezdil stovky a stovky kilometrů po francouzských horských silničkách a tak mohu zodpovědně potvrdit, že i ve Francii mají kromě silnic širokých i silnice úzké a občas i pěkně rozbité. V okolí vyhlášených zimních středisek na ně pochopitelně nenarazíte.
Ferdinand
