pátek 10. července O B S A H Co je nového v České republice: Komentovaný přehled zpráv z ČR Česká povolební politika: Klaus nastražil Zemanovi skvostně zabalenou otrávenou pralinku (Tomáš Pecina) Odpovídal první požadavek Unie svobody (aby žádná strana neměla ve vládě majoritu) volebním výsledkům? (František Bednařík) Česká televize: Prvních sto dní Jakuba Puchalského (Jan Čulík) Namátková kontrola: Jak vypadaly v poslední době Události a Jednadvacítka ČT, část první (Jan Čulík) Zbraně a občané: K článku pana Nohejla: Mnozí Australané chtějí právo vlastnit zbraně. (Jan Hurych) Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Tomáš Pecina

Milý pane Čulíku,

považuji za nutné oponovat Vám ve Vašem poněkud jednostranném hodnocení momentální politické situace v ČR.

Jsem voličem ODS a přitom mi nepřipadá, že by ODS svou nynější vstřícností vůči sociální demokracii nějak porušovala svá programová východiska nebo se dopouštěla zrady na voličích, které těsně před volbami mobilizovala proti levicovému převratu.

Zřejmě všichni - s výjimkou nejzatvrzelejších dogmatiků - připustíme, že střídání pravicových a levicových vlád je přirozeným a žádoucím jevem, jen je třeba, aby přitom nedošlo k excesům, které by ohrozily mechanismus parlamentní demokracie, tzn. není přípustné, aby moc ovládly tzv. extrémní síly a ty pak další soutěžení politických směrů v souladu se svou historickou praxí znemožnily.

Před červnovými volbami zde existovalo riziko vlády ČSSD, jíž by se účastnili radikální důchodci. Komunisté forumulovali své požadavky podpory pro tuto koalici takto: účast KSČM ve vedení sněmovny a prosazení "zpětného" referenda o vstupu do NATO. Zatímco první požadavek je legitimní (připustíme-li, aby antidemokratické strany kandidovaly ve volbách, nemůžeme jejich mandát později snižovat nebo znehodnocovat), požadavek zpochybnění vstupu do Severoatlantické aliance považuji za katastrofický scénář dalšího vývoje.

Miloš Zeman je znám jako politik nepříliš bystrého úsudku - vzpomeňme série tzv. "kufříkových" afér, jimiž proslul. Klausova strana nyní pouští ČSSD do Strakovy akademie hlavních vchodem, ale zároveň jí tam namydlila schody: vláda sociální demokracie bude výrazně menšinová, ač ČSSD mnoho měsíců hovořila o stínovém kabinetu, ukazuje se, že tato strana nemá pro vedení řady ministerstev přijatelné osobnosti, "zrádcovský" komplot s ODS zbavuje sociální demokraty podpory uražených malých stran, Zemanova příští vláda bude zkrátka spíš un drôle de gouvernement než akceschopným tělesem.

Klaus svou "opoziční smlouvou" nastražil Zemanovi skvostně zabalenou otrávenou pralinku, a než to jeho pomalomyslnému protivníku dojde, pokouší se v nejlepší machiavellistické tradice využít situace, aby vyřadil z boje další konkurenty. Zemanovi zatím nedochází, co to v současném rozložení voličských preferencí znamená: počítáme-li KDU-ČSL mezi potenciální spojence obou velkých stran a uvědomíme si, že SRP-RSČ hlasuje vždy s komunisty, vzdává se tak Zeman podpory 11 + 9 + 3 + 4 = 27 % voličů, zatímco ODS přichází pouze o 9 + 9 = 18 % hlasů.
 
To jsou důvody, proč se na celou záležitost nehodnotím jako boudu na voliče, nýbrž jako boudu na Zemana.

T.P.