Jakub Puchalský, generální ředitel ČT, píše Janu Čulíkovi: "Éra otevřenosti a korektnosti v České televizi začala, ale plnou verzi projektu reformy ČT, na jehož základě jsem byl jmenován, nezveřejním"
Motto:
Právo na informace jako základní lidské právo
7) Právo na informace je základní lidské právo, které bylo zdůrazněno precedenčním právem Evropské komise a Evropského soudu pro lidská práva v souvislosti s článkem 10 Evropské konvence o lidských právech a uznáno článkem 9 Evropské konvence o televizi bez hranic, stejně jako všemi demokratickými ústavami.
Vlastníkem práva je občan, který také má příslušné právo požadovat, aby informace předávané novináři byly sdělovány pravdivě v případě zpráv a poctivě v případě názorů, bez vnějšího zasahování veřejných orgánů nebo soukromého sektoru.
(...)
9) Česká televize vychází ze zásady, že veřejné orgány se nesmějí domnívat, že jsou vlastníky informací.
KODEX ČESKÉ TELEVIZE
Výměna dopisů
Vazeny pane Puchalsky,
mohl byste mi prosim poslat e-mailem plnou verzi vaseho projektu, s niz jste zvitezil v konkursu na funkci generalniho reditele CT?
Predem dekuju.
Jan Culik
12. července 1998
Date: Mon, 13 Jul 1998 12:00:26 +0200
Vážený pane Čulíku,
domnívám se, že pro Vaše glosátorsko- analytické potřeby jsou internetově dostupné hlavní teze projektu zcela dostačující. V těchto tezích je vše podstatné a směrodatné.
S pozdravem
Jakub Puchalský
Date: Mon, 13 Jul 1998 12:58:42 +0100
Vazeny pane Puchalsky,
nemohu delat poradnou praci, pokud nemam k dispozici radny vychozi material.
Domnival jsem se, ze vasim prichodem do Ceske televize nastala era otevrenosti.
Znovu vas zadam o zaslani textu vaseho projektu.
Nebo jsou nejake duvody, proc by mel zustat tajny?
Predem dekuji.
Jan Culik
Date: Mon, 13 Jul 1998 19:57:32 +0200
Vážený pane Čulíku,
znovu opakuji, že hlavní teze obsahují naprosto všechny programové,
organizační a strategické analýzy a z nich vyplývající doporučení, z
nichž nové vedení chce a bude vycházet. Rada ČT jako kontrolní orgán
veřejnoprávní televize akceptovala zveřejnění hlavních tezí a právě rada
je ze zákona povolána k tomu, aby průběžně posuzovala, zda - li (sic)je
projekt naplňován. Domnívám se, že vaše obavy z nedostaku otevřenosti
nejsou na místě a skromně si dovolím tvrdit, že éra otevřenosti a
korektnosti skutečně začala.
Mimochodem, docela by mě zajímalo, v jaké "pořádné práci" je Vám
bráněno.
Jakub Puchalský
Vazeny pane Puchalsky,
dekuji vam za dopis. Oba vase dopisy zitra v Britskych listech zverejnim.
Dovolte prosim, abychom posoudili sami, stejne jako ctenari Britskych listu, do jake miry se lisi shrnuti vaseho projektu, publikovane na internetovych strankach Ceske televize, od jeho plne verze.
Otazka, zda je podrobny projekt, na jehoz zaklade jste byl jmenovan do funkce generalniho reditele Ceske televize, tajny ci verejny, je, jak uznate, otazka zcela zasadni.
Doufam, ze je pravda, jak pisete, ze era otevrenosti a korektnosti v Ceske televizi skutecne nastala. Reakce pana Zdenka Samala na trinact otazek Tomase Peciny, tykajicich se zpravodajstvi CT, a mnoho jinych skutecnosti, tomu vsak zda se prilis nenasvedcuji.
Zadam vas znovu zdvorile, abyste poskytl plny text vaseho projektu, abych bylo podle neho mozno verejne hodnotit, do jake miry ho v CT postupne realizujete. Pokud to neucinite, uvedte prosim vyslovne, ze projekt, na jehoz zaklade jste byl jmenovan do vyznamne verejne funkce, je v dnesni Ceske republice tajny.
Prosim potvrdte take vyslovne - jak se zda vyplyvat z vaseho dopisu - ze pravo hodnotit realizaci projektu, na jehoz zaklade jste byl jmenovan, ma podle vaseho nazoru pouze Rada Ceske televize a nikdo jiny do toho nema co mluvit.
Predem dekuji,
Jan Culik
Česká televize, a především její v dnešním světě nejdůležitější část, totiž zpravodajství, má otevřený kontrakt s více než třemi milióny českých domácností. Právě jim je Jakub Puchalský v první řadě odpovědný za realizaci svého projektu. Ta musí být důsledně a systematicky podrobován kritické veřejné debatě. Tuto debatu musejí stimulovat nezávislí novináři.
Kromě stručného shrnutí projektu Jakuba Puchalského existuje plná verze tohoto projektu, na jehož základě vyhrál Puchalský v únoru 1998 konkurs na funkci generálního ředitele ČT.
Puchalského dokument není pokud vím ani tak ucelený projekt do budoucna, jako spíše soubor kritických připomínek k dosavadnímu fungování České televize: seznam toho, co by se dalo zlepšit.
Vzhledem k tomu, jakým způsobem hovořil Jakub Puchalský o svém projektu letos na jaře, je velmi pravděpodobné, že mnohé kritické připomínky, které vznášejí vůči zpravodajství České televize Britské listy, jsou obsaženy i v projektu Jakuba Puchalského.
Je legitimní usilovat o zjištění, jakou konkrétní kritiku praxe zpravodajské redakce ČT obsahuje podrobný projekt Jakuba Puchalského a do jaké míry bylo to, co Puchalský ve svém projektu kritizoval, za prvních sto dní jeho ředitelování napraveno - anebo zda byla alespoň tím směrem vyvinuta nějaká snaha.
Seriózní novináři, zabývající se v ČR závažnou problematikou veřejnoprávní televize by měli Puchalského projekt s nynější praxí České televize v tomto smyslu bod po bodu srovnat. Britské listy by to udělaly velmi rády, přístup k projektu však jim byl zatím odepřen. Doufejme, že ne nadlouho. Co by to signalizovalo?
Je zvláštní a v demokratických poměrech poněkud nezvyklé, že Jakub Puchalský rozhoduje, k čemu bude novinář jím poskytnuté informace asi používat, a podle toho je hodlá filtrovat.
Jak by vypadal tento přístup představit v běžné politické praxi?
Znamenalo by to, že třeba ministerstvo průmyslu a obchodu bude poskytovat podrobné informace o své činnosti Hospodářským novinám, ale méně podrobnější informace Reflexu nebo Respektu a úplně minimální informace Blesku a Špíglu. (Těm přece - rozhodne ministerský úředník - pro jejich účely jen minimum postačí.)
Předběžně se filtrovaly informace podle toho, jak úředníci uznali, že je to pro koho vhodné, v rakouském mocnářství zejména před rokem 1860.
Není to nic jiného než cenzura. (Tehdy se to taky tak jmenovalo.)
Jak se to slučuje s proklamovanou láskou ke svobodě projevu, deklarovanou v Kodexu České televize?
Jan Čulík
Proč se Britské listy často zabývají Českou televizí?
Veřejnoprávní celoplošná televize je ve vznikajících postkomunistických demokraciích neobyčejně důležitou institucí. Veřejnoprávní televize má přímý vliv na stav demokracie v České republice. Její role je životně důležitá v každé době, nejvíce však v době politické nestability a hospodářských problémů, jako je doba nynější.
Veřejnoprávní celoplošná televize by měla být nejprestižnější institucí v národě. Měli by v ní pracovat nejkvalitnější lidé a nejlepší, nejostřejší novináři. Pokud se jí zmocnila klika neumětelů, kteří se snaží skrývat nedostatek svých schopností arogantním vystupováním, byl by to velmi vážný problém, který ovlivní v České republice všechno.
Problém druhořadosti České televize je daleko závažnější než dramatický vývoj na české politické scéně, opoziční smlouva mezi donedávna silně znepřátelenými politickými oponenty, podivné výroky prezidenta Havla a další zpravodajská pěna dne.
To, jak bude plnit svou závažnou funkci veřejnoprávní celoplošná televize, bude zásadním problémem pro Českou republiku ještě dlouho poté, co nynější "dramatické" politické události budou zcela zapomenuty.
Představa, že důležité záležitosti smějí hodnotit jen odborné či parlamentem delegované instituce, a jiní lidé do toho nesmějí co mluvit, je v demokracii scestná. Je to přežitek komunistické minulosti.
Všichni, české sdělovací prostředky, česká intelektuální obec i řadoví občané by měli ve vlastním zájmu sami aktivně vyžadovat, aby se Česká televize zbavila iracionality, infantilismu a ješitnosti (viz dopis Pavla Boudy a reakce Zdeňka Šámala) a začala se chovat dospěle, racionálně a profesionálně.
JČ
