Tony Blair se proměňuje v Margaret Thatcherovou?

Tento týden se koná v severoanglickém letovisku Blackpoolu tradiční výroční sjezd vládnoucí labouristické strany.

Premiér Tony Blair tam přednesl velmi důrazný projev, jímž se podle mnoha - často poněkud ironických komentátorů (viz názory Simona Jenkinse z Timesů, níže) velmi připodobnil Margaret Thatcherové.

Blair konstatoval, že neustoupí od svého odhodlání transformovat Británii a požadoval od Labouristické strany, v jejímž vedení se v poslední době začaly projevovat tradiční "staré", socialistické tendence, aby ho a jeho vládu podpořila.

Blair konstatoval, že v žádném případě neustoupí od tvrdých rozhodnutí dodržovat nízkou inflaci, nízké veřejné výdaje a relativně vysoké úrokové míry.

Britský premiér zdůraznil, že žádná část britské společnosti neunikne jeho modernizačním plánům. Požadoval větší efektivnost od školství, od státního zdravotnictví a od policie, a otevřeně promluvil i k britským podnikatelům: "Řekněte to na rovinu: váš hlavní problém nejsou příliš vysoké úrokové míry ani příliš vysoký kurs libry. Váš hlavní problém je, že máte příliš málo prvotřídních manažerů. Příliš málo investujete. Máte příliš malou produktivitu."

Nekompromisní Blairův projev trval padesát minut a byl přijat na výročním sjezdu jeho strany s nadšením.

Mimo jiné oznámil britský premiér podstatnou reformu sociálního a invalidního pojištění. Bude zaveden tvrdší režim pro žadatele o podporu. Ti budou zváni na osobní pohovory s "poradci", kteří jim budou vysvětlovat, jak se stát "více nezávislými".

Blair uvedl, že není důvodu, proč by neměl dobrý ředitel základní státní školy vydělávat 60 000 nebo 70 000 liber ročně (250 000 nebo 291 000 Kč měsíčně). Ale špatní ředitelé "by neměli řídit vůbec žádné školy". Později zveřejnili činitelé britské vlády nový plán, podle něhož budou "vyčerpaní" ředitelé škol přesunuti do méně náročných míst, možná i na část úvazku, anebo budou propuštěni.

Tony Blair dává velký důraz na zkvalitnění často dosud nepříliš kvalitního, někdy příliš liberálního základního školství. Jeho vláda chce velmi silně preferovat dobré učitele a zbavit školství učitelů špatných.

Totéž zamýšlí Tony Blair učinit se státním zdravotnictvím, z něhož chce odstranit špatné lékaře. 30 miliónů liber má být vydáno na modernizaci čtvrtiny všech britských nemocničních oddělení pohotovosti.

Přislíbil také, že do pěti let poklesne v důsledku zefektivnění policie zločinnost v Británii o 30 procent.

Slovní rozbor

Deník Guardian podrobil Blairovu konferenční řeč podrobnému slovnímu rozboru. Jeho projev, obsahující 5097 slov, příliš nevysvětlil Blairův oblíbený termín "třetí cesta", který se v textu vyskytl jen dvakrát.

Blairovo poselství už není příliš nové. V loňském projevu se výraz "nový vyskytl 33x, v letošním jen 19x.Slovo vize také poněkud mizí, bylo použito jen jednou, a v Blairově konferenčním projevu z roku 1997 dvanáckrát. Naproti tomu budoucnost se v Blairově projevu vyskytla letos třináctkrát, loni jen jednou. Atd. Guardian ironicky poznamenává, že slovo socialismus, které je v Labouristické straně potlačeno od roku 1995, se ani letos v Blairově projevu nevyskytlo ani jednou, i když frekvence výrazu odbory stoupla z loňského jednoho použití na letošní tři.

Blair sice možná v Blackpoolu zastrašuje levici, ale skutečná Labouristická strana se jednoho dne vrátí,

napsal ve středu 30. září v deníku Times Simon Jenkins a pokračoval:

Poslouchal jsem včera Blairův projev ve společnosti starého muže s bílým plnovousem a cizím přízvukem. Přišel z čítárny Britské knihovny v Londýně a přísahám, že mu bylo 150 let. Po celou dobu Blairova projevu se vrtěl. Když pak britský premiér povstal, zamumlal: "buržoazie se utopila v ledové vodě sobeckého materialismu". Když Blair hovořil o světové ekonomice, stařec zamával výtiskem deníku Financial Times a vykřikl: "Krize kapitalismu bude vyřešena tím, že vznikne diktatura proletariátu."

Když Blair začal hovořit o sociální politice, stařec vybuchl: "Existující výrobní vztahy se promění v okovy dělnické třídy ... Buržoazie vyplodí jen své vlastní hrobaře. ... Povstaňte, dělníci světa, nemůžete ztratit nic než své řetězy." Když jsme se rozloučili, pohlédl mi do oka. "Jestliže tohle bude pokračovat," dodal, "dávejte pozor, budu muset založit nějakou Labouristickou stranu. Musím o tom poslat e-mail milému Engelsovi."

Jenkins varuje, že historie učí, že když nějaký politik říká, že za "žádnou cenu nic takového neučiní", tak je ten nemyslitelný čin přímo za rohem. Pokračuje:

"Pořád se mi ještě líbí Tony Blair jako premiér. Získává auru příliš silně marketingem prosazovaného zázračného dítěte. Jeho projevy jsou jako účesy ze šedesátých let, jsou načesané dozadu, pečlivě upravené a nalakované, aby udržely tvar. V mírném větru vydrží, ale drsná noc v posteli je zlikviduje. Blairův tým umí velmi dobře "prodávat Blaira". Má výtečný vkus ústavního radikalismu. A je inteligentní.

Tito lidé ovšem nemají naprosto nic společného s Labouristickou stranou, pokračuje Jenkins. Blair využil podstatnou část svého projevu tím, že se hájil nikoliv před konzervativci, o nichž se skoro vůbec nezmínil, ale "proti těm, kdo nás obviňují, že jsme konzervativci."

Jenkins však dodává, že Blairovi se podařilo Labouristickou stranu zcela zkrotit : "Blair dosáhl absolutní kontroly nad touto organizací - je to úplně zázračné. Stalin na něco takového potřeboval gulagy. Americká mafie potřebovala masakr na den svatého Valentina. Mussolini musel přimět vlaky, aby začaly jezdit načas. Labouristická strana nepotřebovala nic, aby se rozpustila v blairovštině.

Jenkins vzpomíná na hodnoty dosavadní Labouristické strany. Nikdy jsem nebyl stoupencem staré tradiční Labouristické strany, uvádí, ale velmi živě si pamatuju na tu směsici víry a zájmu, methodismu a marxismu, touhu odstraňovat chudobu přerozdělováním daní, prostřednictvím mechanismů sociálního státu, pracovními příležitostmi ve státním sektoru a ochranářstvím. Labouristické hnutí se snažilo hájit zájmy organizovaných pracovních sil proti monopolnímu kapitalismu. Jeho cílem bylo poskytnout byty a vzdělání pro své lidi a starat se o ně ve stáří.

Tato Labouristická strana, pokračuje Jenkins, je dnes mrtvá. Pod jejím jménem nyní funguje naprosto odlišná organizace. Blair řídí britskou politickou ekonomiku v podstatě konzervativním způsobem. Všechny interní spory řeší ve prospěch bohatších lidí. I jeho "iniciativy" týkající se školství a policie jsou v podstatě převzaty od konzervativců.

Blairova vláda pokračuje se thatcherovskou centralizací, stěžuje si Jenkins. Uzurpuje pravomoci místních zdravotnických úřadů, školských a policejních autorit. Ministr školství David Blunkett znárodnil britské školství tak dokonale, jak bylo zdravotnictví znárodněno v roce 1948. Drasticky jsou omezovány pravomoci místních úřadů.

Toto není žádná "třetí cesta". To je loajální konzervativní politika, míní Jenkins. Předpovídá, že tradiční hodnoty Labouristické strany se ke konci nynějšího funkčního období britského parlamentu začnou znovu prosazovat. Nutně takový program nepodporuje, ale uznává, že je nosný pro každou stranu, která chce zastávat myšlenku "sociální spravedlnosti" a "pozvednutí chudých". Současná vláda se o něj nezajímá. Blairovci se posmívají, že takový program by sice dostal socialistu do nebe, nikoliv však Tonyho Blaira do premiérského úřadu.

Jenkins se domnívá, že britské sociální problémy, neřešitelná situace městské podtřídy nekvalifikovaných lidí, chycených v pasti špatných škol, a noví "euro-nezaměstnaní" povedou zanedlouho ke vzniku "skutečné" Labour party.

Pokud nyní labouristé přejdou od většinového systému k systému proporčnímu, to nové "skutečné" Labour party umožní dostat se postupně k moci. Protože proporční volební systém je doslova darem pro disidentské menšin.

Jenkins uzavírá: "Tak dlouho, jak budou existovat v Británii chudí lidé a komunity v krizi, bude tu existovat i role pro 'pořádnou' Labouristickou stranu. Osud nynějších labouristů je velmi obtížné předpovědět. I liberálové v minulosti tvrdili, že hájí zájmy dělníků. Ale nikdy se nezotavili ze ztráty své ideologie. Život jim vzal i onen podivín z Britské knihovny, který jaksi odmítá zmizet ze scény."