Spiklenecké a futuristické teorie: plánovala pád komunismu KGB?
Ramcove KGB, detaily STB. Rusove jsou, diky narodni zalibe v sachove
hre, vynikajicimi strategy. Plna pravda nevyjde nikdy najevo, castecna snad
po letech. Pro dokresleni lze uvest, ze napr. v leteckem vyzkumu byli
Rusove v roce 90 podle odhadu americkych odborniku pet let pred Amerikou.
Kdyby rusti geniove, kterych maji temer v kazdem oboru pozehnane, pracovali
v podminkach napr. vedcu americkych, sla by nejen vetsina Nobelovych cen do
Ruska, ale Rusko by si nejen vojensky, ale i hospodarsky podmanilo svet,
pokud by americke podminky existovaly i pro aplikace prace vedcu, t.j.
kdyby hospodarstvi fungovalo.
V systemu, kteremu absolutisticky vladli
dogmaticti politici a chytri sarlatani, vsak ani hospodarstvi, ani veda
nemohly dlouhodobe uspesne fungovat.
To inteligentni spicky, kterych bylo v
KGB dost, vedely a snazily se system reformovat. Reformovani vsak nebylo
mozne, jedinou cestou by byla zmena systemu a to az do te doby, nez se
system sam zhroutil, nepripadalo v uvahu.
Takze KGB fungovala jako hasici,
kteri nehasi, ale jeste pred pozarem v klidu vynaseji nejvetsi a
nejvzacnejsi kusy nabytku a zarizeni. Slo o dlouho a peclive pripravovany
proces, zahrnujici napr. i takove detaily jako vyber a priprava budoucich
vladcu v zemich pod nadvladou, aby nedoslo
k absolutni ci trvale ztrate, pricemz absolutni se mysli 100%, trvale se mysli
nenavratne, treba jen poloviny toho, co pred ztratou vlastnili,
vytvareni financnich reserv pro uspesne podnikani vybranych spolupracovniku
a ekonomickou dominanci, vedouci zpet k politicke moci.
Tak jako v sachove hre se malokdy povede uskutecnit nejvyhodnejsi variantu,
tak i ve skutecnem zivote doslo k mnoha ocekavanym i neocekavanym odchylkam
od planu, ale plan s vetsinou z nich pocital, mel pripravene pro pripad
nutnosti opravne (donucovaci) prostredky a lze v podstate rici, ze se plan
v pocatku zdaril a zdari se pravdepodobne i v jeho celkove, t.j. dlouhodobe
perspektive.
Otazkou vsak je, jak hodne tento plan se soucasnymi potizemi v Rusku
pocital, nebo je dokonce vytvarel. Navrat k "lepsimu, reformovanemu
komunismu" je konecnym cilem. Jestli uz v Rusku a dalsich zemich, vcetne
Slovenska a CR zacina, nebo jestli jde o proces, nad kterym jeho iniciatori
ztratili prechodne nebo trvale kontrolu, vi v Rusku a mozna i v jinych
zemich, jen velmi malo lidi. Pokud ke ztrate kontroly doslo, to, jestli je
to ztrata trvala nebo prechodna, nevi nikdo.
Takze, jak nas historie uci, vsechno je jinak, vsechno dopada jinak, nez
bylo planovano. V tom je nadeje nas vsech i kdyz kapitalismus, zvlaste tak,
jak je praktikovan v byvalych zemich komunistickeho bloku, ale i v Americe
a jinde, vola po reformach nebo i radikalnich zmenach. Na jmene nezalezi,
ale komunismus je pravdepodobne blize idealnimu spolecenskemu systemu nez
kapitalismus. Nezdareny experiment, ktereho jsme byli vsichni svedkem,
dopadl spatne nejen proto, ze slo o experiment, o jednu z mnoha
nutnych zkousek, ale vice asi proto, ze se vedeni zmocnili lide, kteri
krome nedostatku schopnosti, s vyjimkou schopnosti ziskat a brutalitou
udrzovat moc, meli zcela jine cile nez ty verejne proklamovane.
Takze dalsi zkousky, ke kterym nutne dojde, protoze uz je velmi obtizne
ridit spolecnosti systemem formovanym devatenactym stoletim, budou
pravdepodobne dopadat lepe, i kdyz asi ne nejlepe. Hledani je vzdy plne
omylu, kapitalismus vyrostl z otrokarstvi, komunismus, tak jak byl
praktikovan, byl tez otrokarstvim, doufejme, ze i z tohoto otrokarstvi
vyroste system, ktery svetu hodne da.
Zmeny soucasnych kapitalismu jsou nevyhnutelne, zda pujde pouze o zmeny
dilci, jako napr. ve dvacatem stoleti, kdy napr. odbory ziskaly vliv a moc a
zmenily se z organizace zamestnancu v organizace casto i mafianske, takze
puvodne dobry zamer dospel casto k velmi nedobrym vysledkum, nebo o zmeny
zasadni, vymenu systemu, je tezke predpovidat, i kdyz je to pravdepodobne.
Pocitace jiz hraji ve spolecnostech velkou roli a je mozne, ze budou hrat
roli rozhodujici. Uslechtila idea komunismu selhala na tom, ze ji provadeli
lide, majici k uslechtilosti daleko, lide, u nichz osobni neschopnost a
sobeckost prevazovaly. Pocitace nejsou ani neschopne, ani sobecke, takze
napr. planovane hospodarstvi, ktere bude planovane a rizene pocitaci, ktere
budou tak inteligentni, ze nedovoli lidem do procesu s vyjimkou etickych a
kulturnich otazek zasahovat, ma nadeji byt efektivnejsi nez hospodarstvi
kapitalisticke. Tim by mohl byt odstranen hlavni nedostatek komunistickych
modelu soucasnosti, nizka produktivita a vysoka ztratovost.
Oficialni model rozdelovani v "komunismu" je jiz lepsi nez model
kapitalisticky, takze je mozne, ze komunismus, ktery se bude jmenovat treba
computerismus, prinese blahobyt vsem a vytvori slibovany "raj na zemi".
Prejme si to, na jmene nezalezi, na faktech zalezi. A spolecnost, ktera
odstrani bidu a da vsem pravo na adekvatni vzdelani, lekarskou peci a
zivotni uroven, do jejihoz minima uz davno patri krome veci
nejzakladnejsich, vcetne lekarske pece a vzdelani napr. tez pravo na
poznavani cestovanim, bude rozhodne lepsi nez soucasna spolecnost
kapitalisticka, ktera vetsine lidi sice jiz dost dava, ale ktera mensine
krute ublizuje a tem, co dava, dava za prilis vysokou cenu.
