Vyhánějí Billa Clintona ve skutečnosti z prezidentského úřadu tabákové koncerny?

Bill Clinton je třetím americkým prezidentem v historii, který nyní čelí procesu zvanému impeachment, totiž odstranění z prezidentského úřadu před vypršením jeho funkčního období.

Na první pohled je Clinton vyháněn z úřadu kvůli skandálu, týkajícího se jeho poměru s Monicou Lewinskou. Týdeník Observer však včera argumentoval, že hlavním motorem vyhánění Billa Clintona z úřadu je skrytá agenda: kampaň amerických tabákových baronů a jejich pomahačů ve Washingtonu.

Hlavním původcem Clintonových potíží je právník Kenneth Starr, který proslul jako hlavní obhájce zájmů tabákového průmyslu.

Observeru argumentuje, že vedle proticlintonovské kampaně, kterou vede pravice Republikánské strany, je proti americkému prezidentu vedena ještě intenzivní komerční kampaň. Vedou ji mocné americké tabákové firmy.

Oběd na Kapitolu v dusném létě roku 1994

V létě roku 1994 se sešli na Kapitolu při společném obědě tři pravicoví Republikáni z tabákového státu Severní Karolina, senátor Lauch Faircloth, předseda senátního výboru vyšetřujícího údajné Clintonovo zapletení do aféry Whitewater, soudce David Sentelle a senátor Jesse Helms, hlas tvrdé pravice v americkém kongresu a obhájce zájmů tabákového průmyslu v americkém parlamentě. Observer uvádí, že Jesse Helms dosud přijal více peněz od tabákového průmyslu než jakýkoliv jiný americký politik.

Na obědě všichni tři muži vyjádřili nespokojenost se zvláštním prokurátorem Robertem Fiskem, který tehdy vyšetřoval aféru Whitewater. Fiske neprokazoval žádné výsledky a muži ze Severní Karoliny ho chtěli z vyšetřování odstranit.

Zároveň měli jinou, velmi vážnou starost. Tabákový průmysl, hlavní zdroj ekonomických příjmů Severní Karoliny, čelil hrozbě nového radikálního zákona. Zákon, který podporoval Clinton, chtěl donutit výrobce cigaret, aby zaplatili během 25 let 516 miliard dolarů na uhrazení nákladů léčení obětí rakoviny plic.

Zákon také navrhoval, aby byly využity státní finanční prostředky na kampaň, jejímž cílem by bylo odradit mladistvé Američany od kouření. Zákon měl také poskytnout pravomoci americkému Úřadu pro potraviny a léčiva (Food and Drug Administration) aby zahrnul nikotin do kategorie látek působících drogovou závislost.

Hrozilo, že vznikne obří občanský proces mnoha miliónů Američanů proti tabákovým společnostem, když jeden soudce v Novém Orleansu učinil takové rozhodnutí, které umožnilo každému kuřákovi žalovat tabákové společnosti za to, že se stali závislí na nikotinu.

Pro tabákové barony a jejich politické spojence, píše Observer, to bylo vyhlášením války, kterou byli ochotni vést na život a na smrt.

Tři muži, kteří se v létě 1994 sešli na oběd ve Washigtonu, potřebovali jednak znemožnit schválení tohoto protitabákového zákona a jednak neutralizovat Clintona.

Obojí se jim podařilo. Minulý čtvrtek hlasoval Kongres pro proces impeachmentu. To byla druhá Clintonova porážka. K první porážce došlo letos v červnu, kdy byl návrh tabákového zákona rozcupován na kusy. Clinton se tehdy zapřísahal: "Chci, aby tabáková lobby a její stoupenci na Kapitolu věděli, že tato bitva ještě zdaleka neskončila."

Bitva začala velmi brzo poté, co se konal v létě 1994 ve Washingtonu onen tajný oběd tří mužů ze Severní Karolíny. Za pár dní po něm jmenoval soudce Sentelle nového "nezávislého vyšetřovatele", který nahradil Roberta Fiska. Nový nezávislý vyšetřovatel se jmenoval Kenneth Starr.

Každoročně umírá na nemoci, způsobené kouřením, přibližně 400 000 Američanů. Navzdory tomu je tabáková lobby ve Washingtonu jedna z nejsilnějších, sdělil listu Observer losangeleský kongresman Henry Waxman. "Tabákový průmysl poskytuje politikům dary v hodnotě mnoha miliónů dolarů, daleko více peněz než jakékoliv jiné průmyslové odvětví. Jeho flotila soukromých letadel se stala oficiálními aeroliniemi Republikánské strany."

Nejviditelnějším zastáncem zájmů tabákové lobby v americké politice je senátor Jesse Helms. Druhým nejvěrnějším služebníkem tabákového průmyslu je senátor Lauch Faircloth, multimilionář, který chová prasata. Faircloth býval Demokratem, ale v roce 1991 přešel k Republikánům. Tabákový průmysl i Helmsova politická mašinérie přispěla velkými finančními prostředky na jeho volební kampaň v roce 1992.

Soudce Sentelle se aktivně podílel už v mládí na republikánské politice. Podle listu Observer se dostal Sentelle k soudu ve Washingtonu v roce 1985 na  Helmsovo doporučení. Tam - opět na Helmsův zásah - byl povýšen k odvolacímu soudu. Během slyšení, kdy měl být Sentelle potvrzen ve funkci, dočasně zdržel jeho jmenování Robert Fiske. Obvinil ho, že Sentelle prozradil důvěrné informace o protireaganovských kandidátech na soudní úřady. A však Sentellovo jmenování se republikánům nakonec prosadit podařilo.

Starr po jmenování nezávislým vyšetřovatelem nepřerušil styky se svými soukromými klienty

Vydělával i nadále milión dolarů ročně obhajobou tabákového průmyslu.

Do listopadu 1994 byl poslanec Henry Waxman předsedou výboru pro zdravotnictví a životní prostředí. Objevil přitom zajímavé podnikatelské dokumenty. Kolovaly ve firmě Brown and Williamson, pobočce obřího podniku British American Industries, plc. Dokazovaly že firma věděla po dobu třiceti let, že nikotin působí drogovou závislost, ale tuto informaci utajovala.

Firma žalovala Waxmana, ve snaze získat tyto dokumenty zpět a najala si k tomu Kennethe Starra. Starr argumentoval, že prozrazení těchto informací kongresovému výboru bylo porušením důvěrného vztahu mezi právníkem a jeho klientem. Tuto argumentaci sžíravým verdiktem odmítl odvolací soud.

2. dubna 1996 se opět objevil Kenneth Starr, nezávislý vyšetřovatel Billa Clintona, u soudu, a to v Novém Orleansu. Opět zastupoval podnik Brown and Williamson. Hájil tabákovou firmu v případě, který hrozil, že se stane nejvýznamnějším precedenčním případem v americké historii. Podnik Brown and Williamson žalovala paní Castanová, vdova po muži, který zemřel na rakovinu plic.

Firma se odvolávala proti verdiktu soudce Okly Jonese, který rozhodl, aby se soud zabýval žalobou paní Castanové, zahrnující "podvod, zanedbání povinností a velmi vysoké odškodné" jako tzv. "class action", precedenční případ, kdy se bude verdikt týkat rozhodnutí statisíců obdobně postižených osob.

Úkolem Starrovy obhajoby bylo zabránit tomu, aby se případ stal "class action", kdy by nárok na odškodné získal každý kuřák i každý bývalý kuřák. Starr argumentoval, že kdyby k tomu došlo, beznadějně by se zadřela americká justice milióny žalob o odškodné.

Zároveň však Kenneth Starr u soudu argumentoval, že nikotin nezpůsobuje drogovou závislost.

Právní zástupce paní Castanové, Elizabeth Cabraserová, poukazovala na to, že průmysl věděl, že nikotin působí drogovou závislost, že nikotin upravoval, aby vytvářel drogovou závislost, že o tom lhal veřejnosti a proto jde o žalobu týkající se podvodu.

Byl to případ, který měl obrovský dopad. Pokračovalo se v něm v pěti různých amerických státech. Skončilo to mimosoudní dohodou, která bude stát tabákový průmysl mnoho miliard dolarů.

Starr sice prohrál případ, v němž hájil zájmy tabákového průmyslu, ale ještě nedokončil svůj boj proti prezidentovi, který se veřejně postavil proti výrobcům cigaret.

16. ledna 1998 potřeboval Starr rozšířit své vyšetřování proti Clintonovi, aby mohl zahrnout skandál týkající se Moniky Lewinské. Po čtyřech letech vyšetřování aféry Whitewater a poté, co bylo vydáno na toto vyšetřování 40 miliónů dolarů ze státním prostředků, Starr neobjevil nic, co by se dalo použít proti Clintonovi.

Teď našel Lewinskou. Bylo zapotřebí aby mu dovolila rada tří soudců rozšířit své vyšetřování tímto směrem. Žádost v tomto smyslu, kterou podal Kenneth Starr soudci Davidu Sentellovi, byla schválena jako formalita, uzavírá Observer.