Já si nevzpomínám, že by o tom Václav Klaus někdy takto hovořil. Myslím si, že pokud by toto někdy řekl, tak by to implicitně znamenalo, že zpochybňuje opoziční smlouvu, že naznačuje její jednostranné vypovězení ze strany ODS. Já se nedomnívám, že by k tomu kdy došlo tímto způsobem.

Smlouva se vypovídá za situace, kdy partner, který ji signoval, nedodržuje pravidla a závazky, které z ní vyplývají. V tuto chvíli nevidím na politickém obzoru žádnou tak zásadní věc, aby zbortila konstrukci opoziční smlouvy.

Určitě ne. Víte, politika je běh na dlouhou trať a politická strana musí být důvěryhodná nejenom vůči veřejnosti, ale i vůči druhým politickým subjektům. Politická strana, která není schopna dostát závazkům, k nimž se zaváže, není důvěryhodnou politickou stranou a velmi těžko by do budoucna hledala partnera pro spolupráci.

Koaliční partnery? Spíš lze hovořit o politických subjektech, které mají k ODS programově blízko. Určitě lze za takovou označit Unii svobody, jakési rysy nebo prvky spojitosti snad by se daly hledat u KDU-ČSL, nicméně tam to bude vždycky problematické spojení.

To je to věčné lavírování z prava do leva, neustálé obchodování a využívání nebo zneužívání situací ve svůj vlastní prospěch.

To by měli posoudit jiní, já mám pocit, že mladému člověku je přece jen bližší větší dynamika, energie při jednání, mnohdy větší přímočarost při vyjadřování. Já se domnívám, že to o čem jsem mluvil, je mi vlastní. Je-li to divoké víno, potom jsem opravdu stále tím divokým vínem.

Určitě. Já si myslím, že platí, a u ODS se to ukázalo stoprocentně, to úsloví, že všechno špatné je pro něco dobré, že každá zkušenost bez ohledu na to, zda je dobrá nebo špatná, je ve svém důsledku dobrá. ODS ta krize velmi prospěla, ta strana se vnitřně zocelila a mnozí si také z té krize odnesli ponaučení a to si myslím, že je dobře. Takovou zkušenost žádná jiná politická strana v České republice ještě neudělala a chybí jim to.

Dovolím si velmi razantně nesouhlasit. Není to vinou ODS, že média informují pouze o těch okrajových součástech předvolební kampaně. ODS, tak jak já si toho všímám, jako jediná míní kampaň vážně a zodpovědně a jde do této kampaně s jasnými programovými tezemi. Teď bych se spíš obrátil s výtkou na novináře, že namísto programů je zajímají ty vnější prvky, které nejsou tak podstatné.

Myslím si, že by měli spíše než spekulovat, a to mnohdy účelově a velmi jednostranně, o tom, zda byl nebo nebyl porušen zákon, zda někdo zesměšňuje někoho nebo nezesměšňuje, tak by měli rozebírat program, kritizovat ho tam, kde si myslí, že si zaslouží kritiku a pochválit ho tam, kde si myslí, že tu pochvalu zaslouží. To je věc, které souvisí s informováním veřejnosti a právě tak já si představuji, co znamená informovat veřejnost.

To nepochybně. Já jsem rád, že říkáte slovíčko “případné", protože až dosud všechna média v titulcích informovala o tom, že ODS porušila zákon, zatímco to je jednostranný výklad Městského úřadu v Praze.

Podle našeho názoru se politika nedělí na velkou a malou. Tvrdíme, že politika je jen jedna a že se, bez ohledu na to, zda ji v rámci politické strany reprezentují reprezentanti v Poslanecké sněmovně, v Senátu nebo na radnicích, řídí podle stejných principů. Pro ODS jsou tyto volby jakýmsi druhým kolem voleb v červnu. V prvním kole byla sociální demokracie lepší a teď jí chceme porážku vrátit. Z toho důvodu také navazujeme na některé věci, které byly řečeny v červnu. Především to jsou naše čtyři poděbradské artikuly. Ty mají stejnou platnost na úrovni státu i na úrovni obce.

O panu ministru Baštovi bych raději vůbec nemluvil, jeho účast ve vládě mi zůstává až do teď přikryta rouškou tajemství a je to spíš takové tajemství, kterého se bojím než na které bych se těšil. Pokud jde o ministra Grulicha, tam problém zatím spočívá v tom, že až dosud nepředložil jasnou, ucelenou a konkrétní koncepci svého rezortu. Ta naprosto chybí, takže těžko se člověk k němu a jeho působení na ministerstvu může vyjádřit jako celku a těžko potom může posuzovat, zda plní jednotlivé kroky takové koncepce. V každém případě personální politika je podle mého názoru žalostná a já mám pocit, že do vedoucích funkcí na ministerstvu vnitra mohou být uvedeni pouze lidé, kteří byli nejméně 20 let předtím členy KSČ. Současně také platí podle mého až příliš velká orientace ministerstva vnitra na reformu veřejné správy a že je opomíjena oblast vnitřní bezpečnosti, tedy policie. Já si myslím, že policie jako taková a její specializované složky by si zasloužily zásadní změnu.

Já nechci spekulovat o temných vizích pana ministra Grégra. Především si myslím, že jeho úřad by měl dělat pravý opak toho co dělá. Tím, jak připravuje různé programy, v jejichž rámci někoho podle ne příliš čitelných podmínek bude zvýhodňovat oproti druhému, to je vytváření korupčního prostředí a potom se zcela logicky může stát předmětem zájmu mnohých.

To určitě ne. Korupce tady byla dávno před tím, než jsme se oba narodili a bojím se, že jako ono nejstarší řemeslo nás lidstvo bude provázet až do skonání věků. Jde jen o to, aby prostor pro korupci se zmenšoval a to si myslím, že v politice sociálně demokratické vlády není. Její konání směřuje k přesně pravému opaku, k zneprůhlednění toho systému rozhodování, k zvýhodňování a znevýhodňování některých subjektů bez existence jasných pravidel. To znamená zvýšení prostoru pro korupci oproti dřívějšímu stavu.

V tomto ohledu jsem velmi konzervativní. Tak jako má člověk jenom jednu vlast, tak by měl mít i jednu státní příslušnost . Spíše než cestou několikanásobné státní příslušnosti bychom měli jít směrem bourání bariér mezi státy a vytvářet rovné podmínky pro všechny občany, kteří žijí například v Evropě, bez ohledu na to, zda jsou státními příslušníky té či oné země. Z toho důvodu nejsem zastáncem dvojího občanství a nedokážu si představit plošné zpětné udělení českého občanství některým ze stávajících státních příslušníků Slovenské republiky.

Myslím si, že lidé, kteří chtějí žít zde, zde také žít mohou. Potom nechť mají všechna práva a také všechny povinnosti, které z občanství vyplývají. Lidé, kteří žijí mimo tuto republiku, nechť vědí, že jsou zde vždy vítáni, budou-li k této zemi a k jejím lidem přátelský vztah. Nemyslím si ale, že by měli spolurozhodovat o věcech naší země, aniž by na ni měli bezprostřední pracovní a životní vazbu.

ODS je liberálně-konzervativní stranou a myslím si, že v prohlášení jejích politiků najdete slova jako český národní zájem a s ním související vlastenectví. Já se nebojím k vlastenectví přihlásit, nebojím se právě v okamžiku, kdy se začleňujeme do Evropské unie, říkat, že existuje něco jako český národní zájem, který musíme prioritně chránit, aby se Česká republika nerozplynula jako kostka cukru v šálku čaje zvaném Evropská unie.