Byla v minulém roce česká zahraniční politika úspěšná?
Jan Čulík
(Psáno pro deník Slovo.)
Před třemi lety se při přednášce o české literatuře, uspořádané na Glasgow University v rámci konference na počest předčasně zemřelého glasgowského bohemisty dr. Igora Hájka zmínil dr. Martin Pilař z Ostravské univerzity, že v Čechách vládne často přesvědčení, že je česká literatura ve světě populární a známá. V sále to vyvolalo mezi přítomnými západními slavisty smích. Nebylo to úplně férové - česká literatura a kultura není sice v samém ohnisku zájmu světové veřejnosti: odborníci a informovaní lidé však o nejvýznamnějších českých kulturních dílech vědí.
Velmi podobné je to i s českou zahraniční politikou. Je to "normální zahraniční politika jednoho středoevropského státu. Nevzbuzuje zvláštní zájem," řekl mi jeden vysoký český diplomat, působící na Západě. Pro většinu západních sdělovacích prostředků, snad s výjimkou Německa, jsou středoevropské země nezajímavé. List Guardian neměl letos v říjnu zájem ani o rozhovor s prezidentem Václavem Havlem, při příležitosti jeho návštěvy v Británii. Ve většině britských sdělovacích prostředků se nevyskytla jediná politická zpráva o České republice už dlouhé měsíce, snad od červnových všeobecných voleb. (Přirozeně v nich nenajdete ani zprávy z jiných menších evropských zemí, třeba z Portugalska, Dánska či Maďarska.) Středoevropské země se dostanou do západních novinových titulků právě jen, když se v nich konají všeobecné volby, anebo dojde-li v nich k nějaké katastrofě (a někdy ani tehdy ne).
Členské země Evropské unie jsou ve stycích s bruselským ústředím soustředěny především na vlastní zájmy. Otázka rozšiřování EU zůstává pro ně poněkud stranou. Jak známo, nebylo dosud ani určeno datum, kdy by mohly být první středoevropské země do EU přijaty. Německý kancléř Schroeder řekl dokonce v listopadu při návštěvě Polska, že "mu chybí představivost, aby mohl jmenovat datum vstupu středoevropských zemí do EU". K rychlému vstupu ČR do EU zřejmě nepřispěje ani velmi kritická zpráva EU o stavu příprav ČR na vstup do evropské organizace, která poukázala na vážné problémy s českým soudnictvím, s českou státní správou a se situací českých Romů.
V Británii má Česká republika v současnosti podle informací z českých diplomatických kruhů dva zásadní problémy. Ani šest let od rozdělení Československa nestačilo na to, aby si veřejnost a sdělovací prostředky dokázaly uvědomit, že existuje samostatná Česká republika. Zejména v souvislosti s problémem romského přistěhovalectví do Británie se v obecném povědomí stále hovoří o Československu. Mezi ČR a Slovenskem se nerozlišuje. Přijedou-li do Británie slovenští Romové, je to ve sdělovacích prostředcích a ve veřejnosti vnímáno jako součást "československého" problému.
Romský problém je pro Českou republiku v současnosti vážnou překážkou. Pokud je v obecném povědomí na Západě Česká republika vůbec vnímána, je vnímána především jako země, kde jsou nespravedlivě pronásledováni Romové.
Na tom nemění nic ani skutečnost, že se v současnosti dosti aktivně směrem na Západ rozvíjejí diplomatické, politické i podnikatelské styky České republiky. Zejména po červnových všeobecných volbách v ČR došlo například v Británii k podstatnému zintenzívnění politických styků oběma směry. Vrcholem zahraničně politické aktivity ČR v Británii byla letos návštěva prezidenta Václava Havla, kterého si mnozí Britové stále váží jako jednoho z nejvýznamnějších politiků - myslitelů na dnešní světové scéně. České velvyslanectví v Londýně zaznamenává poslední dobou silnější zájem britských podnikatelů o situaci ve středoevropské oblasti. Autoritě se v Británii těší i sociálně demokratický ministr zahraničních věcí Jan Kavan, jehož silně navštívená říjnová přednáška o české zahraniční politice v prestižním Královském ústavu pro zahraniční záležitosti v londýnském Chatham House, vyvolala velkou pozornost i zajímavou diskusi. Podle deníku Times je pro Británii velkou výhodou, že Kavan žil v této zemi dvacet let a má kromě českého i britské občanství - je proto britskými politiky považován za významný komunikační článek mezi českou a britskou vládou. Britská vláda se přitom staví k přijetí středoevropských zemí do Evropské unie nyní ze všech významnějších členských zemí EU snad nejvstřícněji.
