Britské listy

Na clanek o prichodu jezuitu do Cech se lze divat (jako na vetsinu veci, vcetne historickych skutecnosti), nekolika zpusoby. Sklenice, ktera je zpuli prazdna, je vzdy take zpuli plna.

Ac je to clanek prevzaty a dycha starobylym slohem, jeho ton: nasilne, fanaticke, atp. je nestastny pro jakoukoliv uzitecnou komunikaci myslenek potrebnych obyvatelum ceske kotliny ci lidem v zahranici, kteri maji ten ci onen zajem o Cesko a o zvelebovani tamnich pomeru.

Clanek prilis zavani komplexem obeti, ktery jako jed vzdy travil a dusil zdravejsi pristupy jednotlivce a spolecnosti k zivotu a k nasemu mistu v nem. Schizofrenie ceske mysli, vecne oscilujici mezi Zapadem, nejakou "svebytnosti" a obcas panslovanstvim, neni prekonana. Viz. rostouci anti-amerikanismus, odmitani hodnot a praktik anglo-americkeho sveta, coz se ukazuje nejvyssi "prioritou" a je videno jako nejvetsi nebezpeci ceskymi intelektualy i nezanedbatelnou casti obyvatelstva (jakkoliv take "broji" proti cizim vlivum obecne a nemeckemu vlivu obzvlaste).

Skutecnosti je, ze protestantske hodnoty a historie, ke kterym se i tento clanek vlastne hlasi, nebyly a nejsou v Cechach tak hluboce zakorenene. Mluvi-li Clinton s Havlem (minule zari) o potrebe "sdilet atlanticke hodnoty", lidi, kteri to v Cechach poslouchaji a podporuji, je prekvapive malo, ac hned po roce 1989 mohl byt dojem jiny (a kupr. i Spolecnost pratel USA mela "preznoc" 40.000 clenu).

Dovolil bych si rici, ze nemala cast odporu vuci rimsko-katolicke cirkvi, od doby Husa i stoleti po nem, byla vyvolana prostou odbojnosti, bez zvlastniho zretele ci hlubsiho nakloneni mysleni a zivotu podle protestantskych hodnot. Protestantske zeme byly vzdalenejsi, jejich zajmy byly obracene do zamori, svuj hospodarsky ci mocensky vliv nevidely ve stredni ci vychodni Evrope. Z tohoto hlediska byly neklidnym Cechum "lepsim" spojencem, v tom, ze od nich nehrozilo "ovladnuti", ani "poroba". Ale rekl bych, ze tehdy, jako i v moderni dobe i v soucasnosti, ceske elity a narod jsou spise atheiste, neznabozi a jakekoliv hlubsi prijmuti judeo-krestanskych tradic autentickym ceskym obyvatelstvem bude vzdy narazet na vsudypritomnou paranoii "nesmime se tomu krestanstvi a vse co s tim prichazi zase tak oddavat, aby nas neovladli".

Kdyz se podivame na zapadni svet, zvlaste pak na anglosaskou cast, u veskerych historickych a soucasnych vysledku nalezneme primou ci mene primou vazbu k zasadam judeo-krestanskym. Filozofie zivota jednotlivce, vztah obcana ke statu a naopak, role prava, zpusoby reseni problemu, "kulturni hodnoty" a praxe, to vse je tak ci onak soucast celku, budovanem na davno identifikovanych prirozenych tendencich a sklonech rozhodujici casti spolecnosti. Zapadni svet se vyviji, tak jako i cely svet, ale ceska kotlina - zvlaste ponechana sama sobe - neni nikdy tomuto Zapadu dostatecne blizko.

Je a muselo byt vzdy velkym zklamanim "narodnich buditelu" a "osvicencu" po cela ta stoleti i ve stoleti dvacatem, jak se vzdy zda "stestena osudu" puvodnimu ceskemu obyvatelstvu proklouznout skrze prsty. "Nastesti", mlyny produkujici vymluvy, nejcasteji druhu "cesky narod obet cizaku", vzdy bezely naplno a dodavaly potrebne utiseni mysli.

Nevim, ale nemam dojem, ze takovy protestantsky narod jako Holandane trpi nebo nekdy trpeli tak hlubokym syndromem obeti. Skutecny a trvaly pokrok a cesta do Evropy (spise nez prilis subjektivne pojaty "navrat do Evropy"), vedou pres zbaveni se vsech priznaku syndromu obeti. To znamena take objektivni pohled na svoji vlastni historii, ktera nepotrebuje Hankovo falsifikatorstvi a vsechny to obrovske zkreslene vykladani veci.

Obavam se, ze ale ani pres 1500 let zkusenosti neni ceskemu narodu dano, aby vymluvy a obvinovani jinych nebyly nadale neodolatelnym "vysvetlenim" a vykladem veci dnesnich i minulych. Po 300 letech "doby temna", po utlaku Vidne a Germanu prisel utlak slovanskeho dubiska s manyry asijskych stepi. A nyni? German se zase snazi se uplatnit (mit vracene, co mu patrilo, nebo urvat plody, ktere jsme, za nekolik vln vseobecne konfiskace, "po zasluze" vratili skutecnemu tvurci hodnot" v ceske kotline, t.j. potomkum praotce Cecha, bez nemeckych ci pocestelych prijmeni?).

Ale novy, mozna mocnejsi nepritel je Amerika a jeji mnohe nastroje ovlivnovani a zotroceni. A tak i sveho casu modni anglofil jako Klaus nyni jiz po leta zesmesnuje americke ci britske rady a pomoc v rizeni financniho sektoru, budovani nezavisle justice, kultivaci nevladnich organizaci, atp. V prezamestnanosti s "nebezpecim vlivu cizaku", formujici se ceske elity "vlastencu" jsou zahlceni dnes dvojim nebezpecim: vuci Germanum a vuci Americanum a amerikanizaci. Protoze, jak nakonec priznavaji, "Nemci jsou nam kulturne blizsi", nebezpeni americke je videno jako vaznejsi (a prijmy z USA nejsou tak hmatatelne jako z Nemecka).

Tyto okolnosti budou frustrovat a nedavat pocit uspokojeni mnoha generacim buditelu a obroditelu. Dokonce i ve "sjednocene" Evrope. A jen nekteri z nich postupem doby zacnou zvazovat, zda neni neco na tom vyroku Joggi Beara: "Potkali jsme svoje nepratele a byli jsme to my".

Ponekud nasilne prirovnani sanci vyvoje ve stredni Evrope po padu Berlinske zdi snad mohou byt vseobecne frustrovane nadeje po 60. letech, kdy probehla dekolonizace Afriky. Tyto nadeje a ocekavani se vyplnuji jen velice pomalu a s mnoha oklikami. Svoboda sama jeste nezarucuje ocekavany rozvoj.

Exploatace "historickych skutecnosti", "charakteru ceskych dejin", atp. k ziveni syndromu obeti byla a bude slepou ulickou, ktera zabranuje poznani sveta i sebe sama a neumoznuje vydani se na zadouci cestu partnerstvi se zapadoevropany a se svetem.

Jan Vincent