Britské listy

posílám Vám několi poznámek k Vaši výměně s Tomášem Pecinou ohledně jeho rozhodnutí přerušit spolupráci s Britskými listy. Je s podivem, že reaguje na Váš doplněk jeho krátkého oznámení tak nerudně. To co jste napsal, ostatně ani ve své odpovědi nevyvrací.

Je velká škoda, že Tomáš Pecina nenaznačil, zda a kde nalezl sdělovací prostředek, který dělá kvalitní týmovou žurnalistickou práci, má dostatečný rozpočet, pracuje investigativně, věnuje se jednotlivým kauzám do hloubky a může si předplácet servis ČTK.

Proč, proboha, nemluví, jak mu zobák narostl? Proč neřekne, že to chce zkusit jinde (možná za peníze - co na tom, každý se musí nějak živit), proč se ohánět etosem české společnosti a s čím je a není slučitelný?

Oznámení o "ukončení spolupráce" či "resignace na spolupráci" s Britskými listy, byť vyhlášené jednou větou, se daleko víc podobá "programovému rozchodu s nimi" než tomu, že teď na ně bude mít méně času, protože bude dělat něco jiného.

Je možné, že být autorem Britských listů je nálepka, která mu brání v rozletu (cituji): "ceská společnost, nahližena jako celek a zejména pak český establishment je odmítají, protože nejsou ochotny připustit jejich pracovní principy". Třeba se Tomáš Pecina považoval za nutné distancovat se od BL, aby se stal přijatelným v kruzích, které nemají BL v lásce. To ale ví nejlépe on sám.

Argument, že "česká společnost jako celek" Britské listy odmítá, je, Tomáš Pecina promine, zcela stupidní. Jednak by se to dalo říct o jakýchkoli sdělovacích prostředcích, jejichž sledovanost je pod hranicí 50% - a pak, co to je společnost "jako celek" ?

Českému establishmentu (k němuž nepochybně patří i majitelé sdělovacích prostředků) je s odpuštěním u prdele, jestli je někdo ochoten jeho pracovní přístupy připustit nebo ne. Ledaže se cítí ohrožen - to je vlastnost každého establishmentu. A tady jsme u kořene věci. Establishment dráždí nekonformnost BL, stejně tak jako komunisty dráždila činnost disidentů.

Vadí mu medium, které nemá pod kontrolou. Při nemožnosti přímé censury a nedostatku argumentů nastupuje nálepkování (goebelsovský plátek, jehož arogantní šéfredaktor je tak odtržen od české reality, že on sám i jeho produkt je nekompatibilní s establishmentem). Sem konec konců patří i zmínka o elitářství, kterou naposledy oprášil sám Tomáš Pecina.

Domnívám se, že ani v tom nemá pravdu. Britské listy vycházejí, alespoň podle mého názoru, z představy, že to s českou vzdělaností není ještě tak špatné, aby nebylo možné tu a tam vsunout text, který přináší informace v jiných mediích nedosažitelné (namátkou jmenuji materiály ve vánočních číslech, diskusi ze setkání české inteligence a třeba rozbor Hrabalova díla z pera polského literárního vědce nebo unikátní rozbor libreta k Prodané nevěstě). Ne každý je bude číst, jako ne každý čte každý článek v "neelitářských" novinách. Nabídnout občas čtenáři něco nadprůměrného není elitářství, to by měly dělat každé noviny.

Pokud jde o "nízkou míru společenské akceptance a kompatibility" Britských listů, přes dvacet tisíc čtenářů týdně není zanedbatelné číslo ve společnosti, která si ještě dobře pamatuje samizdat. Co lidi zaujme, jde dál.

Lze předpokládat, že statistika sledovanosti by byla ještě vyšší, kdyby více lidí mělo přístup k Internetu. Soudě podle dopisů, které jsem během minulého roku dostal, jsou BL přijímány velmi positivně (pouze jeden čtenář mi napsal, že už je, díky mým paskvilům, nebude číst - takové je tak jedno procento mých ohlasů).

Není zanedbatelné, že BL čte třeba kancléř Ivo Mathé i jeho nástupce v ČT Puchalský a že je považují za vhodnou (a možná jedinou dostupnou) platformu pro vyjádření svých názorů. Není zanedbatelné, že třeba bývalá reportérka ČT, Jana Bobošíková zde najde místo pro vysvětlení toho, co se v ČT děje.

Nekompatibilita BL (s establishmentem?) by měla být pro Tomáše Pecinu spíše důvodem k setrvání než k odchodu jinam.

Nesouhlasím s Tomášem Pecinou, že to, že BL nemohou dělat investigativní žurnalistiku a věnovat se jednotlivým kausám do hloubky, je nějak diskvalifikuje. Britské listy nemohou jít do takové hloubky, jak by chtěly, ale to by nemuselo být na škodu, kdyby jiná, bohatší media byla ochotna původní informaci (v Kanadě, a pravděpodobně i jinde, se za "sólokapry" leckde platí) dotáhnout do konce.

Na tomto místě lze vzpomenout vstup Boeingu do Aera Odolená Voda (má vláda na krku onu mnohamiliardovou garanci ?) nebo materiál o možné korupci v ostravském rozhlase. Není žádný důvod, proč by se těchto informací nemohl chopit sdělovací prostředek (s atributy požadovanými Tomášem Pecinou), těšící se vysoké míře společenské přijatelnosti a kompatibility.

Ačkoli se s Tomášem Pecinou liším v názoru na mnoho věcí, budu mezi prvními, kteří ho v Britských listech uvítají zpátky. Moje (spíše pesimistická) kříšťálová koule mi říká, že to nebude trvat dlouho.

JJ