Seminář k vesecké přehradě v Liberci
Dejmal a Plicka prezentovali libereckým poslancům návrh na využití veseckého údolí
Na seminari, ktery pro poslance mestskeho zastupitelstva v Liberci
usporadalo Obcanske sdruzeni Vesec, prezentovali autori alternativni
urbanisticke studie vyuziti veseckeho udoli, ing. arch. Ivan Plicka a
ing. Ivan Dejmal (byvaly ministr zivotniho prostredi) navrh na zmenu
uzemniho planu Liberce.
Ing. arch. Ivan Plicka shrnul hlavni rysy alternativniho navrhu: "Z
hlediska uzemnich vazeb nam pripadalo problematicke masivni rekreacni
vyuziti uzemi, tedy vystavba prehrady a navazujiciho velkeho
rekreacniho arealu.
Je velice problematicke, aby se kapacita rekreantu pres toto uzemi
pasirovala navic prevazne automobily.
Nenavrhujeme zadny zeleny fundamentalismus. Predpokladame, ze cast
uzemi, konkretne hlavne na pravem brehu potoka, by mela byt vyuzita
pro vystavbu rodinnych domku."
Ing. Ivan Dejmal ho doplnil: "Soucasne hodnoty udoli u Vesce prevazuji
ty, ktere by ziskalo realizaci projektu firmy AKVA KB.
Dospeli jsme k zaveru, ze pro toto uzemi by bylo vhodnym resenim spolu
s Cisarskym lesem ho vyhlasit za prirodni park s naucnou stezkou. Ten
by lepe zhodnotil potencial tohoto uzemi nezli udolni nadrz a naplnil
zamer kratkodobe rekreace."
Proti tomu se samozrejme ohradil pritomny jednatel spolecnosti AKVA KB
mgr. Marian Mikus a argumentoval kladnym zaverem procesu EIA
(posouzeni vlivu stavby na zivotni prostredi), ktery na zamer vystavet
ve Vesci prehradu vedlo Ministerstvo zivotniho prostredi CR v roce
1995.
Na to reagoval Ivan Dejmal slovy: "Myslim si, ze posuzovatel EIA nemel
k dispozici dostatecne biologicke pruzkumy, ktere odhalily vyjimecnou
druhovou pestrost uzemi. Ta je dana jeho polohou na hranici
klimatickych regionu a polohou na rozhrani zastavene mestske plochy a
prirodni oblasti.
Je to udoli velmi prirodne cenne nejen vyctem v ni se vyskytujicich
druhu rostlin a zivocichu, ale jeho velkou pestrosti. Ekosystemy,
ktere tam jsou dnes, se vyvijely cela staleti.
V otevrene obcanske spolecnosti o tom, co se v uzemi bude dit
rozhoduji i lide, kteri tam ziji. Posudek EIA je spatny z hlediska, co
se o tom uzemi vi dneska. Dnes by zaver procesu EIA nejspise byl jiny,
cili zaporny," uzavrel Dejmal.
Příloha:
Vesecká přehrada
AKVA KB ma sice podle vypisu z obchodniho rejstriku uplne jiny predmet
podnikani, ale od roku 1994 se snazi o vystavbu prehrady ve veseckem
udoli. Spor o ni se tahne od zverejneni studie jejiho vlivu na zivotni
prostredi (v lednu 1995). 20. listopadu 1996 nabylo pravni moci uzemni
rozhodnuti a jeho platnost byla loni prodlouzena az do roku 2000.
Stavebni rizeni zatim nebylo zahajeno.
Tento rok bude nutne opravit hraz Mlynskeho rybnika. Bude stat mnohem
mene nez dosavadni ztraty mesta zaplacene za ekonomicky i ekologicky
riskantni a nedostatecne pripraveny projekt.
Plocha prehrady puvodne presahujici 20 ha byla pod tlakem ekologu
snizena na 15,5 ha. AKVA KB se stale snazi oddelit jednani o prehrade
a na ni navazujicich stavbach. Jeden z korenu tahleho sporu tkvi ve
spatne provedenem procesu EIA a nedokonale zpracovane studii vlivu na
zivotni prostredi (firma Rustical B).
Deti Zeme a Obcanske sdruzeni Vesec navrhuji zmenu uzemniho planu
mesta podle studie ing. arch. Ivana Plicky a ing. Ivana Dejmala - cili
rekreacniho vyuziti veseckeho udoli bez prehrady a s klidovou oblasti
a chranenymi uzemimi. Obe sdruzeni se take zucastni dalsich spravnich
rizeni. Krome nich se proti stavbe prehrady stavi i rada odborniku
(univerzitni profesor Jaromir Demek, biolog Pavel Pecina a pres sto
dalsich) a nedoporucuji ji ani pracovnici Agentury ochrany prirody a
krajiny CR.
Strucne o ekonomice:
V roce 1996 zadala IPB za pujcku AKVe KB na projekt zaruky ve vysi 170
milionu Kc. To je suma o 80 milionu vyssi nez udavala AKVA KB na
pocatku diskusi o projektu. K tomu je ovsem nutne pripocist jeste
naklady na vystavbu arealu navazujiciho na prehradu, o kterem se zatim
mlci.
Pokud by AKVA KB ci mesto Liberec na zacatku roku 1995 souhlasily s
provedenim komplexniho biologickeho pruzkumu, jak jim to navrhovala
ekologicka sdruzeni a odbornici, usetrily by tak spoustu casu a tim
padem i penez. Mesto utopilo ve vlekoucim se projektu nejmene 23,3
milionu korun. Zdrzeni projektu o jeden rok podle konstatovani AKVy
stoji 13 - 15 milionu Kc (udaj z podzimu roku 1996!). Puvodne pocitala
s tim, ze zacne se stavbou v cervenci 1995!
AKVA KB prilis vsadila na politickou podporu projektu, kterou vsak
diky svemu postupu castecne ztratila na podzim 1996, kdy ji odmitlo
liberecke zastupitelstvo dat zaruky za pujcku od IPB.
Nad ekonomikou firmy AKVy KB by melo bdit i mesto Liberec uz proto, ze
v teto spolecnosti ma podil 40% vedle podilniku Bręcklera a Krizka (po
30%).
Vyvoj projektu a jeho schvalovani:
1967 - prvni nam znamy zamer vystavet u Vesce prehradu (v te dobe pro
prumyslove ucely)
Podzim 1994 - 4. srpen 1994 - proces EIA
28. prosince 1995 - vydana vyjimka MZP CR z ochrannych podminek na
cast chranenych druhu rostlin a zivocichu - nyni se jedna o jejim
zruseni, protoze AKVA KB nedodrzela jeji podminky (viz dopis ministra)
5. dubna - 22. listopadu 1996 - uzemni rizeni
11. listopadu 1996 - 5. listopadu 1997 - souhlas se zasahem do
krajinneho razu
11. listopadu 1996 - zatim neukonceno - souhlas se zasahem do
vyznamnych krajinnych prvku
5. brezna 1997 - zatim neukonceno - vyjimka z ochrannych podminek
zvlaste chranenych druhu rostlin a zivocichu (kategorie ohrozenych) na
Magistratu m. Liberce
10. brezna 1997 - zatim neukonceno - vyjimka na dalsi skupinu silne a
kriticky ohrozenych druhu u MZP CR
Co jeste AKVu KB ceka?
Krome stale probihajicich rizeni podle zakona o ochrane prirody a
krajiny spolecnost AKVA KB bude jeste muset projit:
1) vodopravnim rizenim
2) rizenim ve veci kaceni drevin rostoucich mimo les (muze probehnout
az po vydani stavebniho povoleni)
3) stavebnim rizenim
Ve vsech by mela byt ucastniky i ekologicka a obcanska sdruzeni dosud
se angazujici v pripadu vesecke prehrady.
RNDr. Jindrich Petrlik, Deti Zeme
