V Dánsku mají neonacistického učitele a nezakazují ho
Dovolili byste, aby se o vaše dítě staral nacistický učitel? Jonni Hannsen je skrznaskrz neonacista. V liberálním Dánsku však mu jeho rasistické názory nezabraňují v tom, aby mohl pracovat jako učitel, napsal v úterý 16. března list Guardian.
Jonni Hanssen je na první pohled stejně nevýrazný jako město Greve, ospalé přímořské letovisko čtyřicet kilometrů za Kodaní, kde žije. Je mu kolem třiceti, není příliš sportovního typu a je krátce ostříhán a má uhlazené vlasy.
Začne vám ale docházet, že všechno není úplně obyčejné, když Hanssena navštívíte doma. Všechny domy kolem mají vzorně ostříhaný trávník a nizké zděné zídky, Hanssenův dům je obklopen ošklivým zeleným železným plotem. A Hanssenovy odlišnosti si povšimnete, i jakmile otevře pusu. Konstatuje, že rasovou čistotu Dánska poškodila černošská imigrace a že k holocaustu za druhé světové války nikdy nedošlo. Milióny židů nezahynuly v koncentračních táborech, ale hladomorem koncem války, takže za jejich smrt nesou vinu západní spojenci.
Nejdříve vás napadne, že vás Hanssen jen tak provokuje. Teprve posléze vám dojde, že on tomu, co říká, skutečně věří.
Nemělo by nás to šokovoat, neboť Hanssen je šéfem DNSB, Dánské nacionálně socialistické strany, která získala při posledních všeobecných volbách v Dánsku 0.5 procenta voličů.
Zdá se to tedy být normální. Každá země má extrémně pravicové křídlo a když si na sebe Hanssen vezme svou černou koženou bundu a tenkou červenou kravatu, což si obléká, když chodí verbovat voliče, vypadá jako stoprocentní nacista.
Avšak Hanssen je po celou dobu oněch pěti let, co je šéfem Dánské nacionálně socialistické strany, zároveň zaměstnán na plný úvazek jako učitel ve školce.
Dánsko je známo svým liberálním postojem vůči narkotikům a pornografii, ale, píše reportér listu Guardian, zaměstnávat neonacisty jako učitele? Člověka prý maně napadá jezuitské rčení "Dejte mi dítě do věku sedmi let..."
Dánům ale Hanssenovy politické názory nevadí a nijak mu prý podle jejich názorů nepřekáží v jeho zaměstnání. Na rozdíl od Němců, kteří považuje neonacismus za národní trapnost, kterou je nutno zamést pod koberec, Dánové dávají přednost tomu, mít lidi jako je Hanssen na volném prostranství. Pokud nešíří své neonacistické názory mezi dětmi ve školce, nevzniká žádný problém.
Dánská vláda mu dokonce poskytuje dotaci ve výši 3000 liber (150 000 Kč) ročně na vysílání nezávislé rozhlasové stanice, kde Hanssen šíří své neonacistické názory a vysílá německé pijácké písně.
John Dunford, generální tajemní Asociace ředitelů britských středních škol zdůrazňuje, že naprosto stejná situace by mohla vzniknout i v Británii. "Je na uchazečích o zaměstnání samotných, co si napíší do životopisu a co řeknou při přijímacím pohovoru. Výběrové komise mají přísně zakázáno ptát se uchazeče o místo na jeho náboženství, na jeho sexualitu anebo na jeho politické názory. Takže pokud neřekne něco konkrétního, nebo pokud se nezmíní o něčem jeho předchozí zaměstnavatel, nikdo si ničeho nevšimne."
Teoreticky není nic špatného na učiteli, který má výrazné politické názory. Existuje mnoho učitelů, kteří zároveň zasedají v komunální samosprávě a odbory britských učitelů mají mnoho členů, kteří jsou příslušníky extrémně levicové Socialist Workers Party. Důležité je, že se jejich politické názory nesmějí projevovat ve škole - ani při vyučování, ani při akcích, které pořádá škola.
Neznamená to ale, že i když učitel ve třídě při vyučování neprosazuje svou ideologii, že se nicméně na žáky jeho politické názory nepřímo přenesou, ptá se Guardian. Mohli bychom důvěřovat například extrémně pravicovému učiteli, že se bude chovat vůči černošskému či židovskému žáku stejně, jako k žáku bělošskému? A obráceně, nebude extrémně levicový učitel pronásledovat nespravedlivě žáky z bohatých rodin?
Asociace ředitelů britských středních škol obdržela už celou řadu dotazů od ředitelů škol, co si počít s činnosti extrémně levicových učitelů - v jednom případě se dostal učitel k disciplinárnímu řízení, protože na konferenci učitelského odborového svazu fyzicky zaútočil na labouristického ministra školství Davida Blunketta.
Otázka je, jak by se mohla britská škola zbavit extrémistického učitele. "Je velmi tenká čára mezi respektováním názorů druhého člověka a mezi tím, máme-li určit, že ty názory jsou tak hluboce součástí jeho psyché, že nebude schopen respektovat školní politiku rovných příležitostí pro všechny," konstatuje John Dunford. "Pokud by tomu tak bylo, škola by mohla proti takovému učiteli zahájit řízení, že jí poškodil pověst."
David Hart, šéf odborového svazu učitelů, k tomu dodává: "Nemůžete vyhodit někoho jenom proto, že zastává nepopulární politické názory. Ale často si jako první všimnou problémů při vyučování rodiče. Pokud se tak stane, měli by si stěžovat. Kdyby se stěžoval větší počet rodičů, učitel bude muset odejít."
