Channel Four News, pondělí 12. dubna 1999 v 19 hodin:
NATO pokračuje s leteckými údery, ale přiznává, že pravděpodobně zasáhlo vlak a usmrtilo devět civilistů
(Zkráceno)
Jon Snow: NATO se jednotně rozhodlo pro další letecké údery, ale nová členská země Maďarsko se dostala dnes pod nátlak Moskvy za to, že zastavila konvoj nákladních automobilů s ruskou pomocí, mířící do Srbska. Most v Jugoslávii byl zasažen bombami NATO. K němu přijíždějící vlak, plný civilistů, byla také zasažen. Dnes večer, po třech týdnech bombardování, kam to všechno směřuje? K vytvoření Velké Albánie?
Pozemní jednotky? Američtí politikové debatují o této otázce a někteří tvrdí, že vyslání invazních jednotek je nyní jedinou možností, jak dokáže Západ dosáhnout svých cílů.
Jon Snow: Pozemní jednotky nejsou zázračným lékem, nejsou zkratkou. Uplynuly téměř tři týdny od začátku bombardovací kampaně, kterou NATO odmítá nazývat válkou. Dosud se postavení Spojenců, podle pondělních slov Robina Cooka, nijak nezměnilo. Hovořil během mimořádné schůzky zahraničních ministrů NATO v Bruselu. Schůzka byla jednak manifestací jednoty a jednak debatou o tom, co dál. Naše diplomatická korespondentka Lindsay Hilsonová je v Bruselu. Lindsey, pozemní vojska? Jak to vypadá?
Lindsay Hilson: Stále ještě odmítají vyslat pozemní vojska. Robin Cook to řekl jasně a totéž říkají i všichni činitelé USA. A také jaksi nemáme vůbec žádné ponětí o tom, jak dlouho to má všechno trvat. Jeden americký činitel, s nímž jsem hovořila dnes dopoledne, se zmiňoval o tom, že bombardovací kampaň má trvat mnoho dlouhých týdnů. Taky nemají žádnou představu, jak by mělo Kosovo vypadat v budoucnosti. Madeleine Albrightová, americká ministryně zahraničí, hovořila v pondělí poprvé o "mezinárodním ochranném statutu". Možná tím míní nějaký protektorát NATO, ale není to jasné. Chtěli ale zdůraznit, že existuje v NATO, jak říkali, "velká míra jednoty a rozhodnosti". Zároveň ale také, jak se od takovýchto shromáždění dá očekávat, se tu vyskytuje vysoká míra rétoriky:
Javier Solana: Metoda, myslím, je jasná. Miloševič prohrává a ví, že prohrává. NATO je jednotné. Máme na naši straně spravedlnost a právo a zvítězíme.
Jon Snow. Rétorika a jednota, Lindsay, ale u toho stolu sedí také noví členové NATO a někteří z nich bydlí daleko blíže Moskvy než Solana. Co říkají oni a pod jakým nátlakem se ocitají? Zejména Maďarsko?
Lindsay Hilson: No, Maďarsko se dostalo do obtížné situace o víkendu. Konvoj ruské pomoci projížděl Maďarskem a Maďarsko ho zastavilo. Konstatovalo, že ozbrojené automobily, vezoucí pomoc, jsou porušením sankcí, uvalených na Srbsko. Pokud vím, tento problém už byl vyřešen a Maďaři dovolili těmto automobilům projet. Ale předtím jim strašně vynadal rozněvaný ruský ministr zahraničních věcí Ivanov.
Ale musíte si uvědomit ohledně zemí, jako je Maďarsko, Česká republika a Polsko, ohledně nových členských zemí NATO, tyto země skutečně velmi chtěly stát se členy tohoto klubu. Chtěly do toho klubu. Domnívaly se, že jim to poskytne stabilitu. Tak teď nemají žádnou jinou volbu, než letecké údery stoprocentně podporovat.
Je to složitější pro jiné země, jako je Rumunsko, Bulharsko, a tak dále, které se obávají, že tento konflikt by se mohl rozšířit, že by mohly vzniknout šokové vlny, mohly by je postihnout, ale tyto země nemají ochranu NATO. Takže NATO v pondělí zdůrazňovalo, že se snaží ochraňovat i tyto země a poskytnout i jim bezpečnost. Ale je to všechno samozřejmě velmi nevypočitatelné. Hovořila jsem dnes s britským ministrem zahraničí Robinem Cookem a zeptala jsem se ho, zda je pravda, že letecké údery na Jugoslávii neskončí, dokud se Miloševič Západu úplně nevzdá.
Robin Cook: V každém případě vyžadujeme přijetí našich cílů. A základní podmínkou je, že uprchlíci musejí mít možnost se vrátit a musejí mít v Kosovu mezinárodní vojenské jednotky, které by zabezpečily jejich návrat. Cokoliv jiného by bylo pro Miloševiče odměnou za brutální etnické očišťování, jehož jsme byli svědky za posledních čtrnáct dní.
Z dnešní schůzky zahraničních ministrů NATO by měl Miloševič pochopit, že aliance NATO je pevná ve svém rozhodnutí zajistit dosažení těchto cílů. Miloševičovi se nepodařilo rozštěpit alianci nebo z ní odlákat některé partnery. Máme rozhodnost k dokončení této akce, máme jednotu, můžeme pokračovat, jakkoliv dlouho to bude třeba, a nám to vydrží déle, než to vydrží prezident Miloševič.
Lindsay Hilson: V USA a v Británii sílí podpora veřejnosti pro vyslání pozemních jednotek, třeba i v plné bojové síle, bude-li to nutné. Jak na to reagujete?
Robin Cook: O tom jsme velmi otevřeně a upřímně debatovali dnes při pracovním obědě. Je nám všem jasné, že nemáme vůbec v úmyslu vyslat ozbrojenou invazi, nemáme plány vyslat ozbrojenou invazi, náš postoj se nezměnil. Lidi by měli pochopit, že vyslání pozemních vojsk není žádnou zkratkou. Trvalo by to dva až tři měsíce, než by se nám podařilo vyslat do oblasti tak obrovskou armádu, jaké by bylo potřeba k bojové ofenzívě. Tři měsíce ale čekat nemůžeme. Nejlepší způsob, jak přímo a okamžitě ochromit vojenské jednotky v Kosovu je zintenzívnit letecké údery, a to děláme teď.
Lindsay Hilson: Možná budete muset čekat tři měsíce. Možná to celé bude trvat tak dlouho.
Robin Cook: Jsme připraveni investovat čas i úsilí do toho, abychom dosáhli našich cílů. Ale, jak jsem řekl, vyslání pozemních vojsk není lékem a není to zkratkou.
Lindsay Hilson: A jaké jsou nyní vaše cíle: Protektorát? Mezinárodně chráněné území?
Robin Cook: Vždycky jsme byli připraveni poskytnout Kosovanům podporu. Proto jsme požadovali, jako součást jednání v Rambouillet, aby byly přítomné k zaručení příměří mezinárodní jednotky. Je nutno zajistit bezpečnost lidí v Kosovu, bez ohledu na jejich etnickou totožnost. Musíme zajistit, aby tyto ochranné jednotky mohly do Kosova vstoupit. Pak můžeme jemněji vypracovávat budoucí politickou ústavu Kosova. Ale je jasné, že vnitřní bezpečnost bude muset být v jejich vlastních rukou a obyvatelé Kosova musejí být chráněni před útlakem z Bělehradu.
Lindsay Hilson: Bělehrad tedy nebude mít žádné právo rozhodovat nad Kosovem?
Robin Cook: V Dohodách z Rambouillet -
Lindsay Hilson: - které byly nyní zcela překonány událostmi -
Robin Cook: - ne, úplně překonány nejsou. Jak jsem řekl, sami kosovští Albánci tyto dohodu stále podporují. Dohodu nepřijal Bělehrad a myslím, že Miloševičovi začíná teď docházet, že bylo pravděpodobně lepší, kdyby býval přijal vyjednávaní, které jsme nabízeli. Snažili jsme se dosáhnout dohody prostřednictvím dialogu velmi intenzivně. Vojenský konflikt začal teprve, když bylo jasné, že prezident Miloševič rozumí jen hrozbě násilí. Sám předstíral, že vyjednává o míru, a plánoval tuto jarní vojenskou ofenzívu.
Lindsay Hilson: To tedy říkal dnes britský ministr zahraničních věcí Robin Cook, ale americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová pocestuje v úterý do Osla a setká se tam s ruským ministrem zahraničí Ivanovem. S Rusy se počítá, pokud vznikne naděje na nějaké vyjednávání.
Jon Snow: Od poslední schůzky Albrightové s Ivanovem se ozvalo z Ruska dost ostrých výroků. Neobávají se politikové trochu, že by mohlo dojít k tomu, že Rusové začnou konkrétně jednat?
Lindsay Hilson: Ano. To bylo zdůrazněno dnes a o víkendu nás ujišťoval Robin Cook, že Rusové se do konfliktu nevloží. To bylo znovu opakováno v pondělí, že Rusové vojensky nezasáhnou, že má NATO od Ruska v tom smyslu ujištění. Albrightová bezpochyby dostane další ujištění v tomto smyslu v úterý a také o tom, že Rusové pomohou ukončit tento konflikt. Protože vojenské řešení není možné. Nakonec bude zase zapotřebí diplomacie, a toho se budou účastnit i Rusové.
Jon Snow: Dnes večer přiznalo NATO, že osobní vlak se blížil mostu nebo už byl na mostě v jihovýchodním Srbsku, který byl bobmardován spojeneckými vojsky. NATO konstatovalo, že nemělo v úmyslu zasáhnout vlak, ale že není možno vyloučit pravděpodobnost mrtvých a raněných. Podle nepotvrzených zpráv zahynulo alespoň devět lidí a 16 jich bylo zraněno.
V noci bombardovalo NATO průmyslové cíle, včetně jedné velké ropné rafinérie na okraji Bělehradu. V symbolickém aktu odporu proti NATO stáli obyvatelé města Novi Sad jako lidské štíty proti leteckým útokům na posledním mostě přes Dunaj. Dva druhé mosty ve městě už byly zničeny.
V pondělí se střetly stovky demonstrantů s italskou policií v jedné z dosud největších demonstrací proti akci NATO.
Austrálie požaduje okamžité propuštění humanitárního pracovníka Steva Pratta. V neděli se Pratt přiznal v srbské televizi, že vykonával v Jugoslávii některé špionážní úkoly. Austrálie je přesvědčena, že byl k přiznání donucen.
Na hraničních přechodech s Kosovem překročuje hranici menší množství uprchlíků. Mnoho z nich je dopravováno jinam autobusy nebo letadly, tentokrát do Izraele, i když mnozí odmítají a chtějí počkat, až se budou moci vrátit do Kosova.
Prezident Clinton se v pondělí setkal s leteckými posádkami, které se právě navrátily z náletů nad Kosovem. Clinton tvrdil, že je úkolem Spojených států zabránit tomu, aby z krize vznikla širší válka. Uvedl, že nechce, aby umíralo velké množství amerických vojáků na vzdálených bojištích.
Avšak, jak se washingtonská politika po velikonočních prázdninách vrací k normálu, debata ohledně vyslání pozemních jednotek do Kosova je ostřejší než kdy předtím.
David Smith: (záběry prezidenta Clintona pochodujícího v čele vojáků, za zvuků vojenské dechovky) Téměř každý den se nyní objevují v americké televizi dokonale připravené záběry: Bill Clinton a vojska. Dnes to byly záběry ze základny bombardérů B 52 v Barksdale, Louisiana. Tento prezident, jako vždycky, šíří vlastní reklamu na svou slávu a pro svou politiku. I za války.
Bill Clinton: Toto je Amerika, která se snaží přimět svět, aby žil lidským způsobem, abychom mohli mít mír a svobodu v Evropě a aby naši lidé nemuseli jít bojovat do velké války v důsledku šílenství někoho jiného. Děkuji vám, děkuji vám, děkuji vám. (Potlesk.)
David Smith: Máme-li ale být zcela upřímní, americká politika je v naprostém chaosu. Kongres se dnes vrátil a požaduje akci. Mnozí požadují, aby Clinton přestal mlžit a začal se připravovat pro vyslání pozemních vojáků.
Senátor John MacCain: Prezident řekl, že toto je sud prachu uprostřed Evropy, genocida, holocaust, vylíčil to nejčernějšími barvami, je prostě pošetilé vyloučit některé alternativy. Musíme učinit všechno, co je nutné, abychom vyhráli, jakmile jsme se začali účastnit. Nyní by byla cena selhání větší, než předtím, kdy jsme to války vstoupili.
David Smith: Veřejně na tuto vlnu kritiky na Capitol Hillu odpovídají Clintonovi lidé, že pozemní jednotky není možné mobilizovat rychle. Soukromě však stále ještě nejsou ochotni přijmout riziko vyslání pozemních jednotek. Ve skutečnosti zmáčkl tento Bílý dům nyní knoflik "Pauza" a nechává Evropany, dokonce i Rusy, aby vyjednali diplomatické řešení této krize.
I vojáci zdůrazňují, že představa, že by bylo možno vzít z police nějaký připravený plán na vyslání pozemních jednotek, oprášit ho a realizovat ho - o tom se ve Washingtonu nyní hovoří - je na hranici frašky. Vyslání pozemních jednotek by trvalo dlouhé měsíce.
George Joulwan, bývalý vrchní velitel NATO: No ale tohle jsme měli předvídat a plánovat a realizovat vojenská cvičení, aby byly jednotky připraveny na chvíli, kdy se Rada NATO a zdejší vrchní velení rozhodnou jich použít.
Bill Clinton: Toto je Amerika ve svém nejlepším světle.
David Smith: Rétoriku ignorujme. Tento Bílý dům ve skutečnosti plánuje z konfliktu odejít tak, aby nebylo nutno vyslat pozemní bojová vojska. Proto má dojít tento týden znovu k pokusu o vyjednávání, prostřednictvím Rusů. Ale je politické řešení skutečně realistické?
Senátor: John MacCain: Dokud nevyhrajeme, tak ne. Pak můžeme vyjednávat. Ale vyjednávat s panem Miloševičem nyní, zatímco provádí ty strašlivé činy, to by byla myslím chyba.
David Smith: Ať už Clinton vystupuje v televizi uprostřed vojáků kolikrát chce, nedokáže to zamaskovat jeho politické a vojenské dilema. Tento prezident chce maximum, co se týče vítězství nad nepřítelem, ale chce k tomu použít minimum vojenské moci. Ale strategicky to nejde dohromady.
