Přístup ke vzdělání v ČR. Reagovala jedna čtenářka:
Vazeny pane Culiku,
chtela bych Vas upozornit na knihu: "Zprava o vyvoji ceske spolecnosti
1989-1998", editor Jiri Vecernik, vedouci tymu Petr Mateju, vydala Academia
1998. Je tam hodne zajimavych faktu, ale zastavim se jen u vlivu organizace
skolstvi na socialni mobilitu, protoze tyto udaje primo ilustruji obavy
vyslovene O. Hausenblasem v patecnich BL.
"Pristup ke vzdelani u nas a ve svete (str. 58-68)
V soucasne dobe ma petina dospeleho obyvatelstva zemi OECD vysokoskolske a
dalsi dve petiny alespon uplne stredoskolske vzdelani. Podil lidi s
vysokoskolskym diplomem je u nas vuci prumeru OECD polovicni a uplneho
stredoskolskeho vzdelani dosahla mene nez jedna tretina dospeleho
obyvatelstva. Nedavno uskutecnene setreni tzv. funkcni gramotnosti pritom
ukazalo, ze v naproste vetsine zemi, ze kterych jsou zatim k dispozici
oficialni vysledky (zatim 13 zemi krome Ceske republiky), predstavuje
dosazeni alespon stredniho vzdelani klic k vyssim patrum schopnosti cloveka
zachazet s informacemi a efektivne jich vyuzivat v zamestnani i v soukromem
zivote (OECD, 1997).
Analyzy ukazuji, ze velke nerovnosti v urovni vzdelani se pochopitelne
promitaji do velkych nerovnosti v zivotni urovni a kvalite zivota. Proto
snaha o prekonani nerovnosti v pristupu k vyssimu vzdelani nepochybne patri
k moderni demokraticke spolecnosti, nebot zpristupneni vzdelani umoznuje
vyuzit existujicich schopnosti a talentu pro ekonomicky rozvoj a take
udrzuje soudrznost spolecnosti diky mobilitnim pohybum mezi socialnimi
vrstvami."
Pak jsou rozebrany pravdepodobne zivotni drahy deti z ruznych socialnich
vrstev.
"Uvedena typologie potvrzuje vyrazny vliv rodiny na vzdelavaci drahu deti a
prokazuje existujici prikre socialni rozdily. Napriklad rozdil mezi
pravdepodobnosti, ze na vysoke skole bude studovat dite z rodiny
"odborniku" nebo ze "staticke delnicke rodiny" je vice nez
dvacetinasobny....Take srovnani se zememi EU dokazuje, ze nerovnosti v
mezigeneracni reprodukci vzdelani jsou u nas zdaleka nejvyssi (variacni
koeficient cini u nas 0.90 oproti 0.59 v prumeru zemi EU). K tomu
prispivaji nizke sance studovat na vysoke skole a vysoka selektivita
systemu....je nutne s plnou vaznosti upozornit na fakt, ze vysokoskolaci se
v Ceske republice v porovnani se zememi EU rekrutuji vyrazne casteji ze
vzdelanych vrstev obyvatelstva. Vyrazna selekce v pristupu k
vysokoskolskemu vzdelani zpusobuje zostrenou soutez, ve ktere deti z mene
vzdelanych rodin prohravaji.
...Nerovnosti v pristupu k vysokoskolskemu vzdelani, dane nesouladem mezi
znacnou poptavkou po vysokoskolskem studiu a omezenou nabidkou, maji koreny
v nerovnostech, ktere se vytvareji ci reprodukuji na nizsich stupnich
vzdelani. Analyzy ukazuji, ze nase skolska soustava ma tendenci nerovnosti
pochazejici z rodin spise reprodukovat a zvetsovat nez tlumit a prekonavat
(Koucky, 1998). Cini tak nejen charakterem vyberu a prijimacich procedur na
vyssi stupne skol, ale take celkovou podobou skolske soustavy, povahou
jejich jednotlivych sektoru a instituci. ...Prezivajici jednostranna
(transmisivni, akademicka, scientisticka, encyklopedicka) orientace nasi
zakladni skoly uprednostnuje deti ze vzdelanejsiho prostredi, s vyssim
kulturnim kapitalem...Nase stredni skolstvi je ve srovnani se zapadnimi
zememi mimoradne selektivni v rozdelovani zaku do tri proudu skol, pricemz
tato vyberovost je uzce propojena s reprodukci spolecenskych nerovnosti
(vzdelanim rodicu). Cim vetsi je vyberovost podle typu skoly, tim vyssi
jsou i nerovnosti vysledku podle vzdelani rodicu.
Vse nasvedcuje tomu, ze vyssi vzdelani je u nas na rozdil od vyspelych zemi
prilis vzacnym statkem, jehoz dostupnost si proto nektere skupiny populace
snazi monopolizovat. Vzdelani rodicu a s nim spojeny kulturni kapital
vychozi rodiny jsou jiste legitimnimi nastroji zvysovani vzdelanostnich
sanci. Prirozena snaha rostouci skupiny vzdelanych rodicu poskytnout svym
detem alespon takove vzdelani, jake meli sami, by mela byt doprovazena
takovym rustem vzdelavacich prilezitosti, ktery dovoli studovat rovnez
detem mene vzdelanych rodicu. To je princip vzestupne vzdelanostni
mobility, charakteristicky pro vyspele zeme. Vse nasvedcuje tomu, ze u nas
jiz byla prekrocena mez, za kterou pusobeni rodinneho puvodu vede k
uzavirani systemu a rustu nerovnosti."
PS Publikovane vysledky mi pripadaji sokujici.