Česká knihovna hledá mecenáše
Pane Čulíku,
posílám jednu drobnost. A k tomu otázka? Nenašla by se u vás ve skotské univerzitě nějaká přebytečná kniha, aby měli v ústecké státní knihovně trochu radosti? Jsou vděčni za všechno.
F.R.
Tato otázka platí pro všechny zahraniční čtenáře Britských listů, JČ.
Česká knihovna hledá mecenáše
Je čas knihovního obžerství - v matce měst, rodné Praze je knižní veletrh a všichni, kdo mají rádi knihy se zde koupou v záplavě krásna a intelektuálna. I ředitel Státní vědecké knihovny v Ústí nad Labem si dojatě prohlížel záplavu knih. A kolik by jich pro knihovnu objednal. Jenže všechno má své mantinely a vybavování knihovny literaturou je dnes velmi náročnou záležitostí, protože není dostatek peněz. Proto doufá v pomoc mecenášů, a» českých či ze zahraničí, jakákoli maličkost je vítána, protože dohromady činí ne nepodstatný informační tok.
Ohlédnutí
Ředitel Státní vědecké knihovny v Ústí n. L. ing. Aleš Brožek je oproti minulému roku již klidnější. V rámci úsporných opatření a nižšího rozpočtu byla situace v roce 1998 v jednom okamžiku ekonomicky velmi vážná. "Ale máme štěstí na solidaritu českých lidí. Když jsme kvůli úsporným balíčkům neměli prostředky na nákup knih, vypomohli mnozí nakladatelé a vydavatelé a některé firmy. Po zrušení povinných výtisků jsme sice měli dotace na nákup jednoho exempláře knih, které dříve byly dodávány do knihovny v rámci povinného výtisku, ale měli jsme málo prostředků pro nákupy dalších exemplářů. Proto jsme oceňovali dary, i když ani nakladatelé a vydavatelé neměli v ekonomické oblasti na růžích ustláno. Nakonec jsme získali několik desítek mecenášů, kteří nám posílali své knihy a časopisy zadarmo," vzpomíná ing. Brožek.
Hra o budoucnost
"Celková prestiž a vzdělání dnešního Evropana spočívá na velmi mnoha všeobecných i vyloženě specializovaných vědomostech, které na sebe nalepí postupně od školních lavic přes vyšší školy, a zbytek si získá v okamžiku, kdy k tomu bude cítit potřebu. A právě toto "lepení informací" na duši člověka provádí zpočátku škola a později knihovny. Protože v knihovně najde všechny informace co nemusí mít doma. Od krásné literatury až po vyloženě technické záležitosti jako jsou skripta, výklady zákonů či technické normy. Z těchto důvodů do sebe potřebuje plynule absorbovat současnou literaturu, aby v každém okamžiku poskytla komukoli přehled v maximálním množství oborů. Z ekonomického hlediska to je běh na dlouhé trati, na které se nám i přes zlepšení situace stále nedostává sil. Zvláště, když chceme být plnohodnotnými provozovateli internetu a chceme poskytovat informace také na elektronických nosičích, což je dnes nezbytné," komentuje situaci Brožek.
Informace i reklama
Z rozpočtu nakupuje Státní vědecká knihovna v Ústí n. L. knihy za půl miliónu. Je to mnoho nebo málo? Pokud stojí jedna kniha od 200 do 1000 Kč, stačí prostředky jen k nákupu těch nejnutnějších.
"Na povinný výtisk tím pádem dáme sedm procent rozpočtu a s dalšími nákupy dohromady vydáme na nové knihy deset procent rozpočtu, což je pro instituci, kde jsou knihy hlavní náplní práce, zoufale málo. Na mzdy vydáme šedesát šest procent prostředků, ale přitom průměrný plat v minulém roce činil jen 8000 Kč, a to dnes nejsou velké peníze.
Ale struktura plateb v zahraničních knihovnách je obdobná . Tam vydávají na nové knihy dvacet procent rozpočtu. Oněch deset procent, abychom se vyrovnali provozním podmínkám zahraničních knihoven, nám ale citelně chybí. A právě zde nám mohou pomoci vydavatelé a distributoři," hodnotí výhledy ředitel.
Podle jeho slov mnozí nakladatelé vědí, že jejich knihy v knihovně jsou nejaktivnější reklamou, protože jsou v knihovních katalozích všudypřítomné. Člověk, který se setkal s určitým typem knih u konkrétního nakladatele, bude sledovat, zda nevydá jinou knihu obdobného zaměření. Brožek dodává :
"Lidé si teprve museli zvyknout na novou skutečnost, že se lze knížek podle jejich gusta dočkat především u určitých nakladatelů, protože ve stovkách nabídek působí konkrétní nakladatelský či vydavatelský dům jako určitá značka kvality a zaměření. Proto kniha v knihovně je také vydavatelovou reklamou."
Co má prioritu?
Ústečtí knihovníci jezdí nakupovat do velkoskladů, kde mají pětadvacetiprocentní slevy, uvažují o spolupráci s některými firmami, které by kupovaly některé zahraniční časopisy a po prostudování materiálů ve firmě by je předaly knihovně. Ale dilema "co má přednost" zůstává: "Podle mého názoru se vyplatí dát peníze do tří nebo čtyř různých výkladů ke stavebnímu zákonu
než do některé beletrie, protože beletrii si uživatel knihovny může koupit i pro sebe, ale nelze předpokládat, že si bude kupovat odbornou literaturu v různých variantách výkladů. OD toho je zde knihovna, která musí tuto literaturu zpřístupnit badatelům ve svých studovnách.
Jak ceny stoupají, je vidět např. u státních norem, které se v úplnosti seženou v severních Čechách snad jen v ústecké knihovně. Vydali jsme za ně v roce 1998 celkem 124 000 Kč, protože jejich cena ze dvou korun se vyšplhala na třicet. Proto máme ve fondu 30 000 norem, ale vše je na úkor něčeho. Věříme proto, že nám pomohou jako doposud nakladatelé a firmy, protože právě s jejich pomocí jsme v minulém roce dokázali udržet příliv literatury a získali i několik CD Romů. Jsem rád, že zde existuje i v dnešní době určitá kulturní solidarita," hodnotí situaci Brožek.
