Odmítání úderů NATO je oprávněné
Pane Čulíku,
Právě jsem dočetl Váš článek Co si Češi myslí o válce v Jugoslávii a rád bych k němu pár slov dodal. Myslím, že české důvody pro odmítání bombardování jste zachytil snad všechny. Mrzí mě však popírání jejich oprávněnosti.
Nedávno někdo (mám špatnou paměť na jména) sudetské Němce přirovnal k Albáncům a Kosovský problém k odsunu Němců z ČR. Zdá se, že může
mít pravdu. Odsun Němců po válce nebyl zlovolným a bezdůvodným činem
Čechů. Něco mu předcházelo. Pokud nám v dějepise nelhali, tak se u nás německá menšina před válkou neměla špatně. Přesto jim to bylo málo a chtěli do Říše. I s kusem našeho území. A naši staronoví západní spojenci projevili světový rozhled, bezvadně analyzovali situaci a oprávněnost německých požadavků a naše pohraničí jim dali. A něco si urvali všichni naši sousedi (včetně Poláků, kteří to nezkoušeli poprvé). Každý u nás měl svou národnostní menšinu. Pochybuje někdo o složitosti soužití s lidmi, kteří bezdůvodně zradili svůj stát a spoluobčany? Tím nechci říci, že bylo správně hodit je všechny do jednoho pytle. Někteří z nich byli zrazeni stejně jako Češi.
Pokud nějaký stát nabídne útočiště menšinovému národu, ten se na propůjčeném území zabydlí, zdomácní, rozroste ve většinu a dokonce začne vypuzovat své hostitele a sousedy, je to v pořádku? Ale stále je to vnitrostátní problém. A jedním z řešení je problematické hosty vyhostit. To znamená ze státu. A tady už to začíná být mezinárodní záležitost a mezinárodní společenství proti takovému bezpráví zakročí. Český národ má s menšinami své zkušenosti a pokud působíme xenofobně a nedůvěřivě, máme své důvody, na kterých se podepsali i naši předváleční západní spojenci. Že se nejedná o neopodstatněnou paranoiu, dokazují občasně výkřiky polského PZKP a neustálý křik Sudetoněmeckého landsmanšaftu. A co udělala maďarská menšina ve Vojvodině po zahájení devastace Srbska? Začala jásat, jaká tonení výtečná příležitost k odtržení od Jugoslávie. Napište mi, prosím, proč bychom neměli nedůvěřovat menšinám.
Turecko v současnosti vede proces s vůdcem PKP Ocalanem, kterěmu hrozí smrt za vlastizradu - pokus o rozdělení země. Není to stejný případ jako s kosovskými Albánci v Jugoslávii? Ale jsou tady dva podstatné rozdíly. Kurdové nikde na světě svůj stát nemají. Albánci ano. Pokud chtěli žít v albánském státě, mohli se o pár kilometrů přestěhovat. A Turecko je členem NATO. Mám pocit, že se ke konfliktu v Kosovu raději moc nevyjadřují. Čímž ovšem v žádném případě nevyjadřuji svě sympatie k vraždění nevinných civilistů ve státech, kterě kurdskou otázku dostatečně nepodporují.
Španělsko je také členem NATO, Čína je příliš mocná a ve východním Timoru se britská vláda podle médií (článek v The Guardian) angažuje spíše na straně utiskovatelů. Vaše konstatování: "Zde je ignorován argument, že NATO sice možná nezasáhlo proti Turecku za utlačování Kurdů nebo proti Číně za utlačování Tibetu, avšak v budoucnu zřejmě bude obtížnější takový útlak provádět: důraz v mezinárodním právu se posunul od podpory státní suverenity k podpoře lidských práv." nezní příliš přesvědčivě, ostatně ani přesvědčeně. Možná Britské vládě pomáhá v rozhodování zkušenost s islámskými teroristy. A co si myslet o státu, kde zbytky původního obyvatelstva živoří v rezervacích, když kritizuje "diskriminaci" našich cikánů? Jsem zvědav na reakci Francouzů, až muslimy v Lyonu napadne založit si islámský městský stát, nebo Zair prohlásí Belgii svou kolonií.
ČR je poslední dobou kritizována, že trhá "jednotnou" koalici států NATO. Kritizováni však můžou být pouze naši demokraticky zvolení zástupci, kteří nás do NATO dostali, přestože veřejné mínění (i po jejich chabé propagandě) bylo proti. Oni by měli reprezentovat hlasy svých voličů, a protože rozhodli hlasu veřejnosti navzdory, jsou v trochu ožehavé pozici.Je však pravda, že to měli ve volebním programu. Ale z čeho si mohl český volič vybrat? Zdání jednoty západu už několikrát narušilo i Německo a možná, že právě ono svým zbrklým uznáním nezávislého Chorvatska odstartovalo rozbroje na Balkáně.
Rovněž o humánní čistotě zásahu NATO se dá úspěšně pochybovat. Když chci ochránit obyvatele před genocidou a utrpením, tak nejlepší cestou je bombardovat území na kterém žijí. Logické, že? Když se občas zasáhne uprchlický konvoj, řekne se Sorry, to se stává, my to připočteme Srbům.Tisková vystoupení mluvčího NATO jsou značně nepřesvědčivá až trapná, zejména poté, co byl několikrát usvědčen ze lži. Myslí si, že mu někdo věří i potom? Norská vláda např. protestovala proti tomu, že je o průběhu akcí, za něž je jako členská země NATO také zodpovědná, špatně informovaná. Kdoje tedy NATO?
Poměrně nedávno USA řadily Kosovskou osvobozeneckou armádu mezit eroristy. Kdy a proč se to změnilo? Když se bombarduje budova televize tak se útočí na pilíře režimu. Jak se nenápadně přešlo od humanitární ochrany kosovských Albánců k boji o svržení demokraticky zvoleně vlády suverénní země, která neohrožuje sousední země (údajně útoky na albánské hranici se objevily až poté, co se na tuto skutečnost začalo upozorňovat). Taky se kvůli tomu nahonem měnily stanovy NATO. Koneckonců, kolik je v dnešním světě příležitostí si pořádně zaválčit, že. Uplatnit konečně v reálu své znalosti z West Pointu, zbavit se nečinně stárnoucí munice, vyzkoušet zbraně nově a v neposlední řadě oživit ekonomiku investicemi v zemi s levnou pracovní sílou. Smyšlenky? Kěž by. Jásání zelených mozků nad jejich statistikami o úspěšnosti bombardování mluví za sebe.
Nejsem spokojen s úrovní informací v ČR. Pokud jsem odkázán na čtení třeba MF Dnes, dozvím se jen neúplně a jednostranně informace o tom netvoru Miloševičovi. Ne že bych si nemyslel, že jím není, už jen kvůli Bosně, ale dočtu se někde, jak ten problém a jeho vývoj vidí obyčejný Srb? Uznávám, že to může přispět ke zkresleněmu pohledu Čechů na danou problematiku, ale proč se tedy proti náletům začínají ozývat i Němci?
Je mi líto všech lidí, kteří nezaslouženě trpí. Pokud Srbové vyvražďovali Albánce, měli by za to být zodpovědní lidé potrestáni. Zrovna tak za devastaci Srbska. Nejsem proti zásahu v Kosovu, ale proti jeho formě. Nikdo mě dosud nepřesvědčil o oprávněnosti bombardování televize, nemocnic a elektráren. Neobhajuju Miloševiče, když se nedohodl ani s Černomyrdinem, ale nikdo po mě nemůže chtít, abych tleskal tragédii jednoho státu na základě nedostatečných a jednostranných informací. Po Mnichovu Češi nemůžou nepochybovat o objektivitě a správnosti zhodnocení situace našimi západními spojenci, kterou opět neprokázali např. v romské problematice u nás.
Omlouvám se, pokud je můj názor nezajímavý. Zřejmě Vám nepřinesl nic nového. Jen se snažím vysvětlit svůj pohled, který se blíží tomu, který jste v článku nezúčastněně, s nadhledem prezentoval, a vlastně Vám potvrdit, že jste si nevymýšlel. I proto se mi Vaše články líbí.
S pozdravem
Jiří Gruber
