Czech media, Czech politics and Czech culture:
A selection of English language articles, published in Britske listy over the past year or so.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.
Adresa Britských listů je zde.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).
Užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku jsou zde.
Co je nového v České republice
Interní analýza "obsahu" českých elektronických sdělovacích prostředků, kterou provádí Oddělení mediálních rozborů Úřadu vlády České republiky a kterou zveřejňujeme v dnešních Britských listech, je zklamáním. Zpráva je sice dosti přehledná a jasná, nezabývá se však ničím jiným, než zda se české sdělovací prostředky stavějí vůči vládě kladně nebo záporně, a v kterých pořadech. Analýza je v tomto smyslu neuspokojivá. Člověk by (naivně?) doufal, že budou vládní mediální odborníci ministry upozorňovat na inteligentní rozbory aktuální politické a společenské problematiky v českých sdělovacích prostředcích - nebo naopak na jejich absenci - budou hledat ve vysílání českých médií podněty a nové myšlenky, nebo naopak budou poukazovat na to, že jsou témata, jimiž se česká média zabývají, a to, jak se jimi zabývají, jen povrchní a že by se o tom třeba měla zahájit veřejná diskuse. (A náměty, jimiž se podle této zprávy česká elektronická média v prvních deseti dnech června 1999 zabývala, jsou skutečně povrchní.) Opravdová analýza stavu české společnosti a mezinárodní situace však českou vládu zřejmě nezajímá (anebo ji neočekává od sdělovacích prostředků). Podle tohoto rozboru soudě, dospěje k závěru cynik, vládě ani tak nejde o příznivý rozvoj české ekonomiky a společnosti, ale vlastně jen o to, "jak dlouho my s kamarády ještě v té vládě budeme moci zůstat". Zdá se, že vláda nemá nutně zájem o dialog s národem prostřednictvím sdělovacích prostředků - ale jen o jeho manipulaci ve vlastní prospěch. - Nebo že by existovaly ještě jiné, hlubší vládní rozbory, které by tuto kritiku povrchnosti vládního přístupu ke sdělovacím prostředkům vyvracely?
A ještě jednu věc: K hlasování v Aréně ČT.Několikrát jsme v Britských listech poukazovali na to, že telefonní hlasování v Aréně České televize poškozuje demokracii, protože není založeno na pevném sociologickém vzorku, kdokoliv si může do studia telefonovat kolikrát chce, a vytváří to zkreslený dojem o rozložení politických preferencí v České republice, což pak nepřípustně ovlivňuje skutečné preference. Česká televize ví, že tímto pořadem poškozuje demokracii, telefonního hlasování v Aréně však přesto dál používá z důvodů "dramatičnosti" - ke zvýšení sledovanosti. (Formát Arény je převzatý z Německa, ale tam se nepoužívá pro politické pořady.) V diskusi v BL poukazoval Nikolaj Savický z ČT, že diváci neberou výsledky telefonního hlasování v Aréně vážně, protože se před pořadem vysílá vysvětlující šot, varující diváky, aby výsledky telefonního hlasování nebrali jako průzkum veřejného mínění. Často se však děje, že výsledky tohoto televizního hlasování zcela vážně cituje český tisk. Je pozoruhodné, že výsledky telefonního hlasování v Aréně bere také naprosto seriózně v úvahu i níže uvedená interní analýza české vlády. (JČ)
CME: " Železný se spolu s IPB pokusili ovládnout Novu i Primu".
Vladimír Železný se podle americké společnosti CME, vlastníka České nezávislé televizní společnosti, pokoušel spolu s Investiční a poštovní bankou (IPB) ovládnout obě komerční české televizní stanice. O tomto plánu informuje CME Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a parlamentní komisi pro sdělovací prostředky. Tato tvrzení jsou podložena nálezy forenzního auditu společnosti Delloite and Touche, uvedl prezident CME Fred Klinkhammer.
CME podá na Železného a zřejmě na některé další osoby asi do pěti dnů žalobu. CME poukazuje na to, že se Železný prý snažil porušit
protimonopolní pravidla i smlouvy s CME. Svou dominanci na mediálním trhu
se podle Klinkhammera Železný mohl pokusit využít k ovládnutí některých českých průmyslových podniků i k ovlivňování politiky. IPB se ale podle CME nedopustila trestného činu. Železný měl podle názoru CME možnost ovládat i druhou soukromou televizi Prima prostřednictvím společností Beseda a Beseda Holding. Druhá z těchto firem má majoritní podíly v servisních organizacích Primy a je, stejně jako ony, spoluvlastněná i IPB. Železný má podle názoru CME podíl ve společnosti Beseda. CME a její prezident Klinkhammer novinářům ukázali materiály sebrané "ze Železného stolu a šuplíků" při pokračujícím forenzním auditu v ČNTS. Některé z nich jsou psány údajně Železného vlastní rukou. Vyplývá z nich. že Vladimír Železný poskytl společnosti Beseda Holding slevy na reklamu, propagaci a čas za teleshopping až ve výši 90 procent ceny a zároveň měl využívat
peníze ČNTS, aby pomohl IPB financovat ztráty vzniklé TV Nova.
Americká strana tvrdí, že odvoláním Železného z funkce generálního ředitele ČNTS plán na ovládnutí obou televizí zmařila a
Železný musel přistoupit k náhradní variantě, a tak vznikla firma Česká produkční 2000. Ta má převzít vysílání
Novy a je financována IPB.
Vlastníkem České produkční 2000 je MEF Holding, v němž mají podíly Middle Europe Finance, propojená s obchodními aktivitami Železného, a společnost Racie, vlastnící minerální vodu Korunní. Tuto minerálku Železný zdarma propagoval ve svém pořadu Volejte řediteli. Vladimír Železný a mluvčí banky IPB obvinění odmítli.
O dvě minuty dříve oproti plánovanému příjezdu přijel zvláštní vlak, kterým z Prahy do Havířova cestovali členové vlády. Výjezdní zasedání
vlády v havířovském zámku je zaměřeno na problémy Severní Moravy.
Devět licencí na rozhlasové vysílání udělila Rada pro rozhlasové a
televizní vysílání. Rozhlasová stanice Evropa 2 může od ledna příštího roku do konce roku 2001 vysílat i ve středních Čechách a až do roku 2006 může působit ve východních Čechách, kde současný provozovatel stanice o licenci nepožádal. Rada rozšířila licenci rozhlasové stanici Blaník na území Prahy, od letošního června na dalších šest let. Další čtyři šestileté licence udělili členové rady dosavadním provozovatelům - Radiu Dragon, stanici Kiss Proton, Radiu Delta a Radiu Jizera. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání také rozhodla o udělení licence stávajícímu provozovateli Rádia Presston jen na tři roky, aby "podnítila zlepšení" kvality vysílání. Rádio Melody získalo šestiletou licenci na vysílání v Praze. - Rada pro vysílání vypsala nové řízení na udělení licence k provozování rozhlasového vysílání v jižních Čechách. Volný kmitočet nabízí
rada v pásmu středních vln v Brně a okolí.
Žádosti mohou zájemci posílat do 7. září 1999 do 12:00 na Úřad Rady.
Historie Kosova. Zajímavý pořad o historii Kosova, do něhož přispělo několik mezinárodních historiků, se vysílal ve středu dopoledne v rozhlase BBC Radio 4. V kostce rekapituluji po paměti: Kosovští Albánci se v období první světové války postavili na otomanskou stranu. Srbové, podporovaní Západem, byli v první světové válce vítězové. Začali se systematickým osídlováním Kosova srbským obyvatelstvem a páchali na albánském obyvatelstvu masakry. Oficiální podání Albánců mezinárodním organizacím, dokumentující vraždění místního albánského obyvatelstva, bylo po první světové válce ignorováno. Koncem třicátých let se zasazovali někteří čelní srbští politikové o deportaci albánského obyvatelstva ven z Kosova. Jeden srbský politik argumentoval, že v době, kdy se svět obává Hitlera a Stalin přesunuje celé národy, si nikdo ani nevšimne vyhnání řádově set tisíc Albánců z Kosova. Za druhé světové války bylo Kosovo okupováno a rozděleno mezi Německo a Itálii. Kosovští Albánci německou a italskou okupaci přivítali - italská správa jim dovolila vzdělání v albánštině. Srbské masakry ustaly, Albánci se srbskému obyvatelstvu pomstili odvetnými masakry. Kosovští Albánci se neúčastnili partyzánského odboje proti nacistům, po druhé světové válce opět skončili na straně poražených. Za komunistického režimu byli Albánci za osvobozenecké snahy odsuzováni až na třicet let do vězení. Zejména v šedesátých letech prováděl v Kosovu proti Albáncům tvrdý útlak šéf jugoslávské tajné policie Rankovič, a právě na tom základě si Tito uvědomil, že je Rankovič mocenskou hrozbou. Od roku 1974 se dostalo Kosovcům autonomie, i když jim Srbové naprosto odmítli poskytnout právo stát se jugoslávskou republikou. Sedmdesátá léta byla pro kosovské Albánce národním obrozením - měli najednou konečně přístup ke vzdělání ve vlastním jazyce. Postoj Srbů vůči Albáncům je motivován až iracionální obavou z možnosti likvidace srbského národa, která svými kořeny spočívá v traumatických zážitcích útlaku z druhé světové války. Tato hrůza z národní likvidace plodí srbské násilí. V srbském pojetí světa je vina na všech ostatních stranách a Srbové jsou a vždy v historii byli jen nevinnými obětmi.
Zprávy Rádia Jerevan. Napsal Ferdinand:
Take mate pocit, ze naslouchate zpravam radia Jerevan? V pondeli se v Lidovych
novinach doctu, ze dva britsti vojaci a dva civiliste byli zabiti pri vybuchu
miny, v utery se dozvim, ze to
nebyly tak docela miny, ale submunice z kazetove bomby (
http://www.msnbc.com/news/230178.asp, anglicky) a ve stredu hlasi v rannich
zpravach TV Nova, ze se vlastne jednalo o tristive bomby... Dodejme, ze
nevybuchla submunice v kazetovych bombach se chova v terenu podobne jako pozemni
miny a podle odhadu ji je v Kosovu rozeseto na 10000 kousku.
Skrytá reklama v českém vysílání BBC. Přišel tento dopis: Vazeny pane Culiku,
kdysi jste psal o nepripustné reklame. Ceske vysilani BBC nyni jiz nekolikrat uvedlo
neco ve stylu: Ivan Kytka bude o teto problematice mluvit za dva tydny. Ale
jiz tento tyden si muzete o problemu precist v jeho clanku, ktery vyjde v
tydeniku Respekt. Je to skryta reklama nebo ne? Treba jim Respekt neco
plati za to, ze ho inzeruji, anebo publikuje jejich vysilaci cas, nevim.
Bylo by dobre, kdyby se alespon BBC drzela pravidel.
V Producers' Guidelines BBC se praví:
A product or service must never be included in sound or vision in return for cash, services or any consideration in kind. This is product placement and is expressly forbidden in BBC programmes. References to trade or brand names of goods or services should be kept to a minimum and made only if they are editorially justifiable. There must be no element of plugging. The BBC broadcasts much information derived from other organisations. Proper acknowledgment should be given to the source of the information, whilst avoiding advertising or "plugging".
Výrobek nebo služba se nikdy nesmí vyskytovat v obraze ani ve zvuku oplátkou za peníze, služby či cokoliv jiného. To je tzv. product placement a v pořadech BBC je výslovně zakázán. Zmínky o obchodních názvech či značkách zboží či služeb musejí být jen minimální a mohou se vyskytovat ve vysílání pouze, pokud je to redakčně ospravedlnitelné. Tyto zmínky nesmějí obsahovat žádný prvek reklamy. Pořady BBC přejímají mnoho informací od jiných organizací. Zdroj informací musí být řádně uveden, ale je nepřípustné ho inzerovat a dělat mu reklamu.
Třeba české vysílání BBC vysvětlí, jaký postoj zaujímá vůči těmto předpisům.
Na tomto místě je anglický text žaloby proti Miloševičovi.
TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ. Za pomoci Jiřího Gallase z Internet Servisu jsme dali do provozu Tematický archív Britských listů, v němž naleznete podle obsahu roztříděné a v každé tematické kategorii chronologicky uspořádané články, které vyšly v BL od 1. září 1997. Archív sice ještě obsahuje určité množství překlepů a některé další provozní chyby, ale to opravíme v nejbližších dnech. Můžete brouzdat Britskými listy a podívat se, jak se různá témata během času vyvíjela. (Předchozí vydání BL jsou také k dispozici v jiném, starším tematickém archívu, viz zde.)
Přehled článků o krizi v Kosovu, zveřejněných v BL v minulých dnech:
Další články k tematice nynější války v Evropě o Kosovo najdete v přehledu nejdůležitějších textů z posledních dní, viz Obsah zde napravo.
To nejlepší z "českého" internetu. Jako příloha českého vydání časopisu PC World z března 1999 a také časopisu Profit se distribuuje právě vydaný CD ROM "To nejlepší z českého internetu". Jako jeden z mála skutečných českých internetových časopisů jsou na CD ROMU zdá se mi velmi dobře prezentovány cca 5 megabyty nejzajímavějších článků přibližně za poslední rok také Britské listy. Seznamte prostřednictvím tohoto CD ROMU s Britskými listy vaše přátele.
Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.
Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.
Výběr textů z posledních dní:
Pokračování seznamu nejzajímavějších článků z poslední doby umisťuji zvlášť jako samostatný text, viz OBSAH dnešního čísla. (Toto pokračování se NENATÁHNE jako součástí Kompletních Britských listů, musíte si na ně v Obsahu samostatně kliknout.) Všechny články předchozích vydání od začátku Britských listů v červenci 1996 jsou k dispozici v archívu BL.
