 |
|||
________________________________________________ nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Stranatelefon: 02 / 24002376 fax: 02 / 23 13 693 e - mail: slaviko@vlada.cz Obsahová analýza televizního a rozhlasového vysíláníTelevizní vysíláníOd 1. do 10. června 1999 bylo v televizním vysílání věnováno problematice vlády (resp. činnosti a politice vlády, činnosti a aktivitám premiéra, místopředsedů vlády, ministra bez portfeje a vedoucího Úřadu vlády) celkem 80 příspěvků (4 pozitivní, 66 neutrálních a 10 negativních).Oproti předcházející hodnocené dekádě vyzněl mediální obraz vlády v televizním vysílání pozitivněji - bylo odvysílá no o 4 % více pozitivních příspěvků a zároveň o 8 % méně příspěvků negativních. Ve srovnání s obrazem vlády v rozhlasových pořadech této hodnocené dekády je mediální obraz vlády v televizním vysílání pozitivnější - televizní stanice odvysílaly o 5 % více pozitivních příspěvků a současně o 10 % méně příspěvků negativních. 
Největší pozornost byla v televizním vysílání věnována ekonomice - především situaci v zemědělství s ohledem na protestní akce rolníků (8x) a otázce pomoci státu podnikům (6x), dále 2x ekonomickému vývoji a cenám energií a jednou ak ci "Čisté ruce", daňové politice, průmyslu a obchodu, resp. zavedení daňové přirážky. V tématu ekonomika bylo odvysíláno 14 % pro mediální obraz vlády negativních příspěvků a naopak 5 % příspěvků pozitivních.
;Druhým nejčastějším tématem byly mezinárodní vztahy, které se dostaly do popředí především díky diskusi o otázkách spojených se členstvím ČR v NATO, resp. o velikosti české jednotky vysílané do Kosova v rámci mise KFOR (6x) a o přípravách ČR na přijetí do EU (5x). Tři reportáže se zabývaly vztahy s Jugoslávií - vyjádřeními k ukončení konfliktu v Kosovu a pomoci ČR při obnově Jugoslávie. Politika ČR zaujala v této dekádě až třetí pozici, nejvíce byla ovlivněna aktivitami odborů. Jako obvykle nejčastější hodnocení vlády (8x) třikrát souviselo právě s kritikou vlády ze strany odborů, 2x s úvahami o rekonstrukci vlády a jednou s postojem vlády k zásahu NATO v Jugoslávii a s vládní Zprávou o stavu české společnosti. Protesty odborů a jednání tripartity se stalo předmětem pěti zbývajících reportáží. Tematická skupina sociální témata (8x) zůstala mezi čtyřmi nejfrekventovanějšími - nejvíce byl zmiňován problém nezaměstnanosti a penzijního připojištění (3x). Stejně často byla medializována také státní správa (8x) - v sedmi reportážích se hovořilo o legislativě - návrzích zákona o ombudsmanovi, změnách v ústavě či zvýšení schodku státního rozpočtu kvůli pomoci Kosovu. Jedna reportáž byla věnována jednání parlamentu o finančních výhodách ústavních činitelů. 
Negativně pro mediální obraz vlády vyzněla reportáž z tematické skupiny ostatní týkající se kauzy českého podnikatele V. Valenty zadrženého slovenskou policií a údajné intervence ministra J. Bašty za jeho propuštění - tomuto tématu se opět věnovala pouze televize Nova . Dále nepříznivě vyzněly tři příspěvky o mezinárodních vztazích - dva se soustředily na údajné zaostávání ČR v přípravách na přijetí do EU ( ČT 2 a Nova ), jeden na "nedostatečnou" účast ČR na akcích NATO, resp. "malý" počet vojáků vysílaných do Kosova v rámci mise KFOR (ČT 1). Negativní obraz vytvořila také reportáž z oblasti sociálních témat zaznamenávající záporné hodnocení práce ministra zdravotnictví (Nova ). Tři nepříznivé příspěvky byly odvysílány i v tématu ekonomika - týkaly se dvakrát situace v resortu zemědělství s ohledem na informace o protestech rolníků (ČT 1 a Nova) a jednou daňové politiky, resp. zvýšení spotřebních daní v pořadu Aréna ČT 1 s I. Svobodou. Negativní vyznění měl též příspěvek Primy o legislativě (státní správa) - vládním návrhu na zvýšení schod ku státního rozpočtu kvůli pomoci Kosovu a televizní šot ČT 1 informující o protestech odborů (politika ČR) proti nezaměstnanosti na severní Moravě.
Pozitivní mediální obraz vlády vyplynul ze dvou příspěvků věnovaných politice ČR - jednalo se o příznivé hodnocení vlády za její postoj k zásahu NATO v Jugoslávii v rozhovoru ČT 2 s americkým senátorem Luganem a o příspěvek ČT 1 referující o jednání tripartity. Pozitivně vyzněl i pořad Aréna ČT 1 týkající se legislativy , resp. záměru vlády zlegalizovat a zdanit prostituci a reportáž o průmyslu (ekonomika) - pomoci vlády průmyslové zóně v Pardubicích (ČT 1 ). 
Obraz vlády v jednotlivých televizíchČeská televize 1Z celkových 22 tematicky vybraných příspěvků bylo 20 (tj. 91 %) odvysíláno v hlavní zpravodajské relaci Události a dva příspěvky ve 2 diskusních pořadech Aréna:odvysíláno: 3. 6. 1999, hostem byl I. Svoboda, oponovali poslanci M. Kocourek (ODS) a S. Recman (KSČM) a ekonom Expandia Finance M. Singer, moderoval V. Žmolík, věnováno daňové politice (ekonomika), negativní hodnocení, odvysíláno: 10. 6. 1999, hostem byl náměstek ministra vnitra J. Kopřiva, oponovali poslanec a předseda Sexuologické společnosti J. Zvěřina (ODS), kazatel církve bratrské J. Kašper a dramatik a novinář K. Steigerwald, moderoval V. Žmolík, věnováno legislativě - návrhu legalizovat a zdanit prostituci (státní správa), pozitivní hodnocení. Největší pozornost ČT 1 ve svém vysílání věnovala ekonomice - 2x situaci v resortu zemědělství a jednou ekonomickému vývoji, daňové politice, otázce pomoci státu podnikům, průmyslu a obchodu, resp. zavedení daňové přirážky (celkem 7x, tj. 32 % všech příspěvků).
Negativní mediální obraz vlády naopak vytvořily dva příspěvky o ekonomice. Jednalo se o zprávu Událostí informující o situaci v resortu zemědělství, resp. o protestech rolníků, v níž převážila kritická vyjádření zemědělců a která byla uzavřena připomínkou: "Pokud vláda nezačne v nejbližší době krizi českého zemědělství řešit, hrozí zemědělci dalšími protestními akcemi. Ty ale budou daleko razantnější." Druhým ekonomickým příspěvkem byla Aréna s I. Svobodou, jenž neobhájil vůči svým oponentům daňovou politiku vlády (spotřební daně a daně z příjmu), ale především o ní nepřesvědčil většinu diváků (přesvědčil 627 telefonujících a naopak nepřesvědčil 2 859 diváků). Další nepříznivá reportáž se zabývala otázkami spojenými se členstvím ČR v NATO (mezinárodní vztahy) - zaznamenala výroky opozičních poslanců záporně hodnotící počet českých vojáků v jednotce vysílané do Kosova v rámci mise KFOR. Negativně vyzněla i zpráva informující o protestech odborů (politika ČR) ve Frýdku-Místku proti nezaměstnanosti, v níž například předseda odborů Válcoven plechu L. Lučan zdůvodňoval konání mítinku demonstrace slovy: "My jsme byli na jednání se zástupci vlády na počátku roku, ovšem skutek utek', takže už nevidím jinou cestu." Česká televize 2Vládní tematice bylo na ČT 2 ve sledované dekádě věnováno 11 příspěvků, všechny byly odvysílány v pořadu "21".Největší pozornost věnovala ČT 2 mezinárodním vztahům - 2x otázkám spojeným se členstvím ČR v NATO, resp. diskusi o počtu českých vojáků vysílaných do Kosova v rámci mise KFOR a 2x přípravám ČR na přijetí do EU (celkem 4 příspěvky, tj. 36 % všech příspěvků). Negativně pro mediální obraz vlády vyzněl úvodní komentář k následnému rozhovoru s ministrem zahraničí J. Kavanem věnovaný přípravám na přijetí do EU (mezinárodní vztahy). Podle autora příspěvku Z. Velíška "vláda nedohání zpoždění v přípravě na členství". Pozitivní mediální obraz naopak vytvořil rozhovor s americkým senátorem R. Luganem, který kladně hodnotil vládu (politika ČR) za její postoj k zásahu NATO v Jugoslávii. Doslova řekl: "Osobně jsem velmi spokojen. Já jsem zastával vstup ČR, Maďarska a Polska už od roku '93 a jsem rád, že nyní přistoupily. Myslím, že jsou to velmi schopní noví členové. Všechny tyto země, a zejména ČR, nyní zjišťují, že NATO není Varšavská smlouva, tam nikdo nikoho nezastrašuje. Všechno se řeší v diskusi. Lidé zastávají svá stanoviska, a nebo mohou i kritizovat. Ale rozhodně 19 spojenců jedná společně. Diskutujeme, protože jsme svobodní lidé, a toto je poprvé, kdy NATO bojuje ve válce. Je třeba, abychom to provedli úspěšně. A já myslím, že i ČR k tomu přispěje. Má schopné vojáky a schopné důstojníky." 
Televize NOVAVětšina příspěvků (21, tj. 81 %) byla odvysílána v hlavní zpravodajské relaci Televizní noviny, zbývajících 5 příspěvků (tj. 19 %) v pořadu 7 čili sedm dní:odvysíláno 6. 6. 1999, hosty byli M. Zeman a předseda KDU-ČSL J. Kasal, moderoval J. Vávra, pro účely této analýzy počítáno jako 5 příspěvků - týkaly se: situace ve významných podnicích a v resortu zemědělství (ekonomika), hodnocení vlády (politika ČR), příprav na přijetí ČR do EU (mezinárodní vztahy) a problému nezaměstnanosti (sociální témata) - všechny vyzněly neutrálně. Největší pozornost věnovala Nova ekonomice, a to 4x situaci v resortu zemědělství, 3x otázce pomoci státu významným podnikům a 2x cenám energií (celkem 9x, tj. 35 % všech příspěvků).Televize Nova odvysílala ve sledované dekádě největší podíl pro mediální obraz vlády negativních příspěvků ze všech hodnocených televizních stanic. 
Negativní obraz vlády vytvořil příspěvek z tematické skupiny ostatní, který se týkal kauzy českého podnikatele V. Valenty zadrženého slovenskou policií a údajné intervence ministra J. Bašty za jeho propuštění - tomuto tématu se opět věnovala pouze televize Nova. Nepříznivě vyzněla dále reportáž o přípravách na přijetí ČR do EU (mezinárodní vztahy), podle jejíhož autora P. Dumbrovského vláda zaostává v legislativních přípravách. Redaktor navíc své tvrzení podpořil konstatováním: "Že Zemanův kabinet není schopen připravovat a dodávat potřebné množství zákonů dnes potvrdili poslanci, když totiž vyzvali vládu, aby svou nečinností dále neprohlubovala problémy České republiky."
Negativní obraz vyplynul i z televizního šotu, který zaznamenal záporná hodnocení činnosti ministerstva zdravotnictví a jeho ministra I. Davida z úst opozičních poslanců (sociální témata) a v němž byl zároveň redaktory kritizován premiér M. Zeman: "Přestože se poprvé proti Davidovi postavila většina poslanců, ani to není pro ministerského předsedu Zemana důvod k Davidovu odvolání." S negativním vyzněním skončila i reportáž sledující situaci v resortu zemědělství (ekonomika), která přinesla informace z protestní demonstrace rolníků v Praze - závěrem bylo řečeno: "Zemědělci tvrdí, že kvůli chybám Zemanovy vlády přišli jenom za květen nejméně o čtyři sta miliónů korun. Toto je jedna z posledních šancí, jak resort před totálním kolapsem zachránit." Televize PRIMAV hlavní zpravodajské relaci Zpravodajský deník bylo odvysíláno 19 analyzovaných příspěvků (tj. 90 %), zbývající dva v diskusním pořadu Nedělní partie: odvysíláno 6. 6. 1999, hosty byli J. Bašta a poslanec C. Svoboda (KDU-ČSL), moderovala P. Schmalzová, pro účely této analýzy počítáno jako dva příspěvky, týkaly se akce "Čisté ruce" a situace ve významných podnicích (ekonomika) - oba vyzněly neutrálně.Největší pozornost věnovala Prima třem tematickým skupinám, a to ekonomice - 2x situaci ve významných podnicích a 1x v resortu zemědělství a jednou akci "Čisté ruce", dále státní správě, resp. legislativě - návrhům na zvýšení schodku státního rozpočtu z důvodu pomoci Kosovu, na změny ústavy v souvislosti s přípravami na přijetí ČR do EU a návrhům zákona o ombudsmanovi a o pojišťování vozidel a bezpečnosti, resp. speciálním službám a šéfovi BIS. (Každá tematická skupina byla zastoupena ve 4 příspěvcích, tj. 19 % všech příspěvků). 
Negativní obraz vlády vytvořil příspěvek zabývající se legislativou (státní správa), resp.vládním návrhem na zvýšení schodku státního rozpočtu z důvodu pomoci Kosovu - byl uveden záporně slovy "Kosovští Albánci zřejmě slíbenou miliardu od České republiky, alespoň v nejbližší době, nedostanou" a následně v něm zazněla kritická vyjádření opozičních poslanců ve smyslu: "To, že vláda dnes tento návrh stáhla není nic jiného, než opožděné přiznání vlády, že ten návrh byl špatný" (V. Tlustý, ODS).
Kdo mluvil, k jakému tématu a v jaké televizní stanici (a pořadu)M. Zeman se vyjadřoval šestkrát k hodnocení vlády (politika ČR) a k ekonomice, a to 2x k pomoci významným podnikům a k situaci v zemědělství a 1x k ekonomickému vývoji a energetice. Dále hovořil 5x o svých oficiálních aktivitách - 3x o setkání s prezidentem V. Havlem a dvakrát o osobě zesnulého senátora V. Bendy. Čtyřikrát se vyjadřoval například k mezinárodním vztahům - 2x k přípravám na přijetí ČR do EU a 2x ke vztahům s Jugoslávií, resp. k ukončení konfliktu v Kosovu. Nejčastěji vystupoval v televizi Nova (14x), z toho pětkrát v rámci diskusní "Sedmičky".J. Bašta hovořil hlavně o problematice speciálních služeb (5x), dvakrát o kauze V. Valenty (ostatní) a ekonomice - o akci "Čisté ruce" a pomoci podnikům, jednou také o legislativě (státní správa) - změnách ústavy v souvislosti s přípravami ČR do EU. Nejčastěji vystupoval v televizi Prima (7x), z toho dvakrát v pořadu Nedělní partie. 
P. Mertlík se vyjadřoval nejčastěji k politice ČR, a to k jednání tripartity (3x) a hodnocení vlády (1x) a jedenkrát též k otázce pomoci státu významným podnikům (ekonomika).
V. Špidla jednání tripartity a aktivitách
odborů (politika ČR) a dvakrát o sociálních tématech - problematice nezaměstnanosti a lidských právech.
P. Rychetský se vyjadřoval k legislativě - návrhům změn ústavy v souvislosti s přípravami ČR na přijetí do EU a návrhem zákona o ombudsmanovi a jednou i k jednání parlamentu (státní správa). E. Lánský hovořil pouze o hodnocení vlády (politika ČR). O kom se mluvilo, v souvislosti s jakým tématem a s jakým vyzněním pro mediální obraz jednotlivých sledovaných osob (v jaké televizi)M. Zeman byl zmiňován především v souvislosti s ekonomikou (11x), a to 4x se situací v zemědělství, 3x s otázkou pomoci významným podnikům, 1x s ekonomickým vývojem a 8x s hodnocením vlády (politika ČR). Dále byl připomínán například 6x v souvislosti se svými oficiálními aktivitami a 4x s mezinárodními vztahy. Negativně pro jeho mediální obraz vyzněl příspěvek Novy věnovaný hodnocení činnosti ministerstva zdravotnictví a jeho ministra I. Davida z úst opozičních poslanců (sociální témata), v němž byl zároveň redaktory kritizován premiér M. Zeman: "Přestože se poprvé proti Davidovi postavila většina poslanců, ani to není pro ministerského předsedu Zemana důvod k Davidovu odvolání."J. Bašta byl uváděn hlavně v souvislosti s problematikou speciálních služeb (bezpečnost), a to v 6 příspěvcích týkajících se nového šéfa BIS, projednání jeho kandidatury ve sněmovně a otázky nezaměstnanosti bývalého ředitele BIS. Dvakrát byl zmiňován v souvislosti s kauzou podnikatele V. Valenty (ostatní), s ekonomikou - akcí "Čisté ruce" a situací v podnicích, 1x s legislativou (státní správa). Negativně pro jeho mediální obraz vyzněla reportáž televize Nova týkající se právě kauzy Valenta (ostatní) a ministrovy údajné intervence v tomto případu, kdy podle redaktorů "Šbude mít tento případ ještě dohru v Poslanecké sněmovně, protože opoziční poslanci hodlají v této věci interpelovat právě ministra Jaroslava Baštu". 
V. Špidla byl vzpomínán 3x v souvislosti s jednáním tripartity a aktivitami odborů (politika ČR), 3x se sociálními tématy - problematikou nezaměstnanosti, penzijním připojištěním a lidskými právy a jednou též v souvislosti s legislativou (státní správa). P. Mertlík byl uváděn především v souvislosti s politikou ČR (4x), a to 3x s jednáním tripartity, 1x s hodnocením vlády a jednou s otázkou pomoci významným podnikům (ekonomika). P. Rychetský byl zmiňován 2x v souvislosti s legislativou - návrhy změn ústavy spojenými s přípravami ČR na přijetí do EU a s návrhem zákona o ombudsmanovi a jednou také s jednáním sněmovny (státní správa). E. Lánský byl vzpomínán pouze v souvislosti s hodnocením vlády (politika ČR). 
Rozhlasové vysíláníDo analýzy je zahrnuto vysílání Radiožurnálu, Svobodné Evropy a Frekvence 1. Z vysílání Radiožurnálu jsou jako podklad pro předkládaný materiál použity relace: Ozvěny dne v 18.00 hod a Radiofórum (včetně sobotního Duelu Radiofóra), z vysílání Svobodné Evropy Události, názory po 18. hodině a z vysílání Frekvence 1 pořad Pressklub.Ve výše uvedených relacích bylo od 1. do 10. června 1999 odvysíláno celkem 44 příspěvků, z toho 34 neutrálních a 10 negativních. Oproti předcházející hodnocené dekádě se mediální obraz vlády v rozhlasovém vysílání téměř nezměnil - bylo odvysíláno o 5 % méně negativních příspěvků a zároveň nebyly odvysílány žádné příspěvky pozitivní.Ve srovnání s obrazem vlády v televizních pořadech této hodnocené dekády je mediální obraz vlády v rozhlasovém vysílání negativnější - rozhlasové stanice odvysílaly o 10 % více negativních příspěvků a současně neodvysílaly žádné příspěvky pozitivní.
Z celkového počtu odvysílaných tematicky profilovaných příspěvků odvysílal Radiožurnál 26 příspěvků, tj. 59 %, Svobodná Evropa 11 příspěvků, tj. 25 % a zbývajících 7 příspěvků (16 %) bylo odvysíláno na Frekvenci 1. Oproti předcházející dekádě se snížil podíl Svobodné Evropy na odvysílaných příspěvcích s vládní tematikou o 15 %, zatímco podíl Radiožurnálu se zvýšil o 8 % a podíl rádia Frekvence 1 celkem o 7 %.
Rozhlasové stanice se ve svém vysílání nejvíce věnovaly (stejně jako televize) ekonomice , a to především situaci v resortu zemědělství s ohledem na protestní akce rolníků (4x), diskusi o ekonomickém vývoji (4x) a hodnocení ekonomické politiky vlády (3x) jako reakci na prohlášení premiéra M. Zemana o zastavení hospodářské recese. Další příspěvky se týkaly státního rozpočtu, bank a dopravy. V tématu ekonomika bylo odvysíláno 40 % pro mediální obraz vlády negativních příspěvků. Druhou nejčastější tematickou skupinou se stala politika ČR - 10 příspěvků bylo věnováno hodnocení vlády, hlavně v Pressklubech Frekvence 1 a v diskusních pořadech Radiofórum Radiožurnálu, zbývající dvě zprávy informovaly o jednání tripartity. Mezi nejfrekventovanější tematické skupiny se v této dekádě zařadila istátní správa. Na rozhlasových vlnách se hovořilo hlavně o legislativě (5x) - dvakrát o změnách ústavy v souvislosti s přípravami ČR na přijetí do EU a změně zákona o shromažďování v souvislosti s problémy spojenými s akcemi typu Street party a jednou o návrhu nového tiskového zákona. Jedna reportáž byla věnována jednání parlamentu o finančních výhodách ústavních činitelů. Mezinárodní vztahy, které se staly druhým nejčastějším tématem televizního vysílání, zaujaly v rádiích až čtvrtou pozici. Předmětem zpráv a komentářů byly dvakrát přípravy ČR na přijetí do EU a jednou otázky spojené se členstvím ČR v NATO, resp. diskuse o velikosti české jednotky vysílané do Kosova v rámci mise KFOR a vztahy s Jugoslávií v Pressklubu s J. Kavanem. Stejně často byla medializována i sociální témata - zmiňována byla romská otázka a interetnické vztahy obecně, dále výzkum veřejného mínění a ekologie.
Nejnegativněji pro mediální obraz vlády vyzněla státní správa, resp. legislativa - jednalo se o komentář RSE k legislativním přípravám ČR na přijetí do EU a o rozhovor Frekvence 1 s předsedkyní Syndikátu novinářů o vládním návrhu nového tiskového zákona. Čtyři nepříznivé příspěvky byly dále odvysílány v tématu ekonomika - týkaly se dvakrát hodnocení ekonomické politiky vlády a jednou ekonomického vývoje (komentáře RSE) a situace v železniční dopravě (Radiofórum Radiožurnálu). Negativní vyznění měly také dva komentáře RSEzáporně hodnotící přípravy ČR na přijetí do EU (mezinárodní vztahy) a otázku interetnických vztahů, resp. vztah českých občanů k cizincům (sociální témata). Negativní obraz vyplynul i ze dvou hodnocení vlády (politika ČR) z úst opozičních politiků, a to v Pressklubu Frekvence 1 s V. Klausem a v Radiofóru Radiožurnálu s M. Lobkowiczem (US). 
RadiožurnálZ 26 analyzovaných příspěvků bylo 19 (tj. 73 %) odvysíláno v Ozvěnách dne, zbývajících 7 příspěvků v Radiofóru, a to:
Největší pozornost Radiožurnál věnoval dvěma tematickým skupinám, a to ekonomice - 3x ekonomickému vývoji, 2x situaci v resortu zemědělství a jednou státnímu rozpočtu a železniční dopravě a dále politice ČR - 5x hodnocení vlády a 2x jednání tripartity. (Každá tematická skupina byla zastoupena v 7 příspěvcích, tj. 27 % všech příspěvků). Negativní obraz vlády vyplynul ze dvou diskusních pořadů Radiofórum. První byl věnován hodnocení vlády (politika ČR) - opoziční poslanec J. Lobkowicz (US) záporně hodnotil práci současné vlády, v rozhovoru s moderátory například prohlásil: "Já jsem nedávno slyšel takový příměr, bylo to teda proti současné vládě, ale myslím, že to sedí, že pouze neschopnost současných ministrů je a nás chrání před jejich strašnými nápady. Jinými slovy, kdyby se realizovalo skutečně všechno to, co současná vláda chce v oblasti průmyslové politiky, zemědělství a tak dále, zdravotnictví, tak by to bylo šílené." Ve druhém pořadu stínový ministr dopravy M. Říman (ODS), předseda OSŽ J. Dušek a J. Mužík ze Sdružení železničních společností hovořili o situaci v železniční dopravě (ekonomika), resp. na Českých drahách. Nepříznivě vyzněl obraz vlády již na začátku debaty, neboť moderátorka uvedla, že do vysílání se nedostavil ani ředitel ČD, ani zástupce ministerstva dopravy, na což kriticky reagoval J. Dušek. M. Říman v diskusi vládě vytýkal především zastavení procesu privatizace regionálních tratí a poznamenal, že "budoucnost za vlády sociální demokracie u těchto drah (dosud zprivatizovaných a provozovaných - pozn. autorky) může být nejistá, bohužel" .Rádio Svobodná EvropaV relaci Události a názory odvysílala Svobodná Evropa 11 analyzovaných příspěvků.Největší pozornost byla věnována ekonomice - 2x situaci v resortu zemědělství a hodnocení ekonomické politiky vlády a jedenkrát ekonomickému vývoji a bankám, resp. prodeji ČSOB (celkem 6 příspěvků, tj. 55 % všech příspěvků). Svobodná Evropa odvysílala ve sledovaném období největší podíl pro mediální obraz vlády negativních příspěvků ze všech hodnocených rozhlasových stanic.
Negativní obraz vlády vyplynul především ze tří příspěvků o ekonomice, které byly dvakrát věnovány hodnocení ekonomické politiky vlády a jednou ekonomickému vývoji. V prvním komentáři k hodnocení ekonomické politiky vlády V. Pavrovský vytýkal vládě, že pobídky, kterými se snaží stimulovat hospodářský růst "Šnarážejí v mnoha případech na něco, co nelze nazvat jinak, než neznalost. Pobídky narážejí na nekompatibilitu s EU, pro západní investory je výhodnější investovat třeba v Polsku než u nás. Lze tedy našim legislativcům a vládnímu kabinetu popřát jediné: Aby byli v úzkém kontaktu s našimi předními manažery z praxe a tím si ušetřili zbytečnou práci." Další negativní hodnocení ekonomické politiky vlády zaznělo v rozhovoru s ředitelem Liberálního institutu, podle něhož "Tato vláda nečiní zásadnější kroky ke změně struktury této ekonomiky". Také v komentáři k ekonomickému vývoji L. Rakušanová kritizovala vládu za to, že se sice rozhodla pro systém investičních pobídek, "Šavšak jejich realizace zatím často troskotá na detailechŠnavíc nejsou o moc obsažnější, než všechno to, co západním investorům poskytují už dávno Polsko a MaďarskoŠsporé signály růstu, o které opíral svou prognózu Miloš Zeman, tedy nesvědčí o zdravém vývoji, nýbrž spíš o zvýšené spotřebě a také o zvyšujícím se deficitu státního rozpočtu". Negativní vyznění měl dále komentář kritizující zaostávání v přípravách ČR na přijetí do EU (mezinárodní vztahy), v němž M. Schulz vyjádřil tento názor: "Ještě po změně vlády se i bruselským úředníkům zdálo, že by mohlo nastat jisté zrychlení vývoje v oblastech, které nejvíce zaostávají za evropskými standardy, tedy v hospodářské politice, v legislativě a ve státní správě. V současnosti se ukazuje, že vláda mnoho nevládne, státní správa nespravuje a hospodářství se kymácíŠOkolnost, že sociálnědemokratická vláda se do Evropy nijak zvlášť nehrne ani moc neudivuje, nerozhodnost v celkovém nastavení republiky k okolnímu světu je jedním z průvodních znaků sociálnědemokratické politiky posledních let." Příprav na přijetí do EU ve smyslu legislativním (státní správa) se týkal i komentář P. Hartmanna. Ten se domnívá, že "slova K. H. Borovského, která poslancům citoval Miloš Zeman ("Kéž by vám to evropanství z huby do rukou vstoupiti ráčilo") by však měla být adresována především těm ministrům, jejichž resorty za požadavky EU neustále zaostávají, a také vládě jako celku. To proto, aby do parlamentu předkládala pouze kvalitně zpracované zákony, které by nebyly v příkrém rozporu s předpis y unie tak, jak k tomu už několikrát došlo." Negativní obraz vlády ve vysílání Svobodné Evropy dotvořil komentář zabývající se interetnickými vztahy (sociální témata) - vládě i poslancům v něm byl vytýkán "nevstřícný přístup k cizincům", a to na příkladu poslanci schváleného vládního návrhu na zpřísnění podmínek pobytu cizinců v zemi, který "jednak stěžuje cizincům vstup do ČR a v opačném směru zjednodušuje podmínky pro jejich vyhoštění" a návrh ministra financí do vlády, "který by měl zakázat cizincům nakupovat v ČR nemovitosti, a to i po snad neustále předpokládaném vstupu státu do EU". Frekvence 1Analyzované příspěvky byly odvysílány v pořadu Pressklub, a to:
Kdo mluvil, k jakému tématu a v jaké rozhlasové stanici (a pořadu)M. Zeman hovořil dvakrát o legislativě - návrh u změny ústavy v souvislosti s přípravami na přijetí ČR do EU a změně zákona o shromažďování a jednou o jednání parlamentu (státní správa), dále 2x o hodnocení vlády (politika ČR) a jednou o ekonomickém vývoji (ekonomika) a o svých oficiálních aktivitách - setkání s prezidentem V. Havlem.V. Špidla se vyjadřoval k jednání tripartity (politika ČR) a k jednání vlády. P. Rychetský hovořil o hodnocení vlády (politika ČR) v diskusním Radiofóru. E. Lánský se vyjadřoval také pouze k hodnocení vlády (po litika ČR). P. Mertlík mluvil jen o jednání tripartity (politika ČR).
O kom se mluvilo, v souvislosti s jakým tématem a s jakým vyzněním pro mediální obraz jednotlivých sledovaných osob (v jakém rádiu)M. Zeman byl zmiňován především v souvislosti s hodnocením vlády (politika ČR), a to v 10 příspěvcích a s ekonomikou (7x), z toho 4x s ekonomickým vývojem, 2x s hodnocením ekonomické politiky vlády a jednou s dopravou. Pětkrát byl vzpomínán také v souvislosti s legis l ativou (státní správa) a dvakrát se svými oficiálními aktivitami - setkáním s prezidentem V. Havlem a návštěvou Plzně. Negativně pro jeho mediální obraz vyzněl komentář RSE věnovaný ekonomickému vývoji (ekonomika), v němž L. Rakušanová vyvracela jeho názor, že se česká ekonomika odráží ode dna a "signály růstu", o něž M. Zeman opíral svou prognózu, označila za "sporé" a "nesvědčící o zdravém vývoji, nýbrž spíš o zvýšené spotřebě a také o zvyšujícím se deficitu státního rozpočtu".P. Rychetský byl zmiňován v souvislosti s hodnocením vlády (politika ČR), s jednáním sněmovny o výhodách a platech ústavních činitelů (státní správa), s hodnocením ekonomické politiky vlády (ekonomika) a s romskou otázkou (sociální témata). P. Mertlík byl uváděn dvakrát v souvislosti s hodnocením ekonomické politiky vlády (ekonomika) a jedenkrát s jednáním tripartity (politika ČR).
V. Špidla byl vzpomínán v souvislosti s jednáním tripatrity (politika ČR) a s jednáním vlády. E. Lánský byl uváděn v souvislosti s přípravami ČR na přijetí do EU (mezinárodní vztahy) a s hodnocením vlády (politika ČR). L. Rouček byl zmiňován v souvislosti se vztahy ČR s Jugoslávií (mezinárodní vztahy) a s jednáním vlády.
|
|||
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|