Obskurní článek o mlžení pana Petra Uhla kolem Matiční ulice
Čas dovolených pomalu končí. Po několika týdnech jsem se vrátil zpět do říše
Internetu a porozhlédl se a co nevidím krásného v BL: "Odmítám články
Františka Ročka o Matiční ulici" píše
Bohdana Marvalová a dodává mj.:
"BL v posledni dobe zverejnily celou radu
clanku pana Frantiska Rocka na tema Maticni ulice. Neprilis dobremu novinari
se tim dostalo netuseneho prostoru k utokum na Petra Uhla.
Pokud ma, podobne jako ja, i nekdo z ostatnich ctenaru BL kuriozni zalibu v
obskurnich vytvorech pana Rocka, jiste tusi, proc Rockovi lezi Petr Uhl v
zaludku. Zlovolni romsti aktiviste se, pane Rocku, jiz davno zmocnili i
informacnich dalnic internetu a samozvany Romsky kongres se sidlem v
Budapesti poradne mezinarodne rozmazl kauzu Maticni.
Panu Uhlovi tento problem vubec nezavidim a nedivim se mu, ze se ho snazi
prehrat na nekoho jineho, i kdyz parlament je v tomto pripade tim
nejnevhodnejsim mistem - tam teprve nastane to prave vytloukani politickeho
kapitalu, ktere stale podsouva pan Rocek Uhlovi...." atd.
Na rozdíl od paní Marvalové nepíši emotivní proklamace o ničem. O kauze
Matiční ulice píši pouze fakta. V protiobskurnosti Marvalové čteme: "Panu
Uhlovi tento problem vubec nezavidim a nedivim se mu, ze se ho snazi prehrat
na nekoho jineho." Jenže on na nikoho nic nepřehrává, ale tendenčně
informuje.
Uhl v Právu
Ukázkou toho jak zmocněnec pro lidská práva nakládá s informacemi je jeho
článek, který byl otištěn 23.7.1999 v Právu pod názvem: "Co nového v Matiční
"Uhl v článku mj,. píše: " Málokdo ví, že ve zchátralých ubytovnách, které
televize často zabírá, nikdy romské ani jiné rodiny nebydlely - se zmíněnými
domy pouze sousedí. Záběry s nepořádkem, který tam už od loňského jara není,
jsou archivní."
Pan Uhl se zmiňuje, že ve dvou sousedních domech nikdy ani romské, ani jiné
rodiny nebydlely. Místní radnice panu Uhlovi ráda potvrdí konkrétními
informacemi opak. Uhl také tvrdí, že nepořádek v okolí domů od loňského
jara není. Naopak loni na jaře hrozivá situace s nepořádkem kulminovala a za
peníze radnice byla zajištěna nákladná likvidace mnoha tun odpadků.
V březnu a dubnu 1998 bylo na náklady městského obvodu odvezeno z Matiční
ulice dalších cca 20 tun odpadu. Podle interního sdělení z 13. 5. 1999 byl
tehdy proveden úklid v objektech, což znamenalo vyvezení 5,24 tun a úklid z
okolí obou domů - 6,32 tun.
"V březnu jsme zahájili spolupráci s občanským sdružením SoRo (Soužití -
Rovnost), s jehož pomocí se podařilo dosáhnout zapojení nájemníků z bytových
domů v Matiční 4 a 6 v dubnu do úklidových prací," uvedl k tehdejší situaci
tehdejší starosta městského obvodu ing. Harciník.
Nynější celkem slušný stav je výsledkem součinnosti pochůzkových hlídek
městské policie policie a činnosti pracovníků při veřejně prospěšných
pracích, placených neštěmickou radnicí, které se zabývají udržováním
pořádku.
V ústeckém deníku 18. června 1999 vyšel článek Jitky Hadašové "S koncem
spanilých jízd opět zavládla v Matiční letargie." Do Matiční přestaly jezdit
delegace, život se vrátil do starých klidných kolejí, z obyvatel činžovních
domů se stali běžní obyvatelé a narůstá apatie:
"Rodiče přestalo bavit
uklízet, děti zase muzicírovat i starat se o záhony. Rodina paní domovnice
chce odtud pryč, už ji údajně neposlouchají. A stejně prý nemá cenu tady
cokoli dělat. Obyvatelé jednoho domu pomlouvají ty druhé..." Obavy, že s
koncem mediální slávy se poměry v lokalitě opět vrátí do starých pořádků, se
stávají stínem možného...
Uhl dále uvádí: "Argument, že plot má od rodinných domků oddělit neplatiče
nájemného, na veřejnost platí. Nikdo totiž neví, že ze 34 sestěhovaných
rodin měly soudní výpověď pro dluhy na nájemném jen čtyři a že zhruba
polovina rodin se neplatiči stala až v Matiční, a to pro vysoké nájemné,
které jim v malometrážních bytech vyměřili."
Jaká je realita? Do zrekonstruovaných domů přestěhovala radnice čtyři
neplatiče, kteří o pronájem bytu přišli rozsudkem okresního soudu. Jednalo
se asi o šestinu nových obyvatel zrekonstruovaných činžovních domů v
Matiční. Další neplatiči se přestěhovali do těchto bytů dobrovolně, protože
věděli, že je bude čekat to samé.
Přestěhování se jim jevilo jako menší zlo,
protože radnice stáhla u soudu žalobu a oni ušetřili peníze za soudní
řízení.
Předtím v Matiční č. 4 a 6 bydlelo čtyři nebo pět rodin. Ty zůstaly v domě i
po rekonstrukci. Neměly s řešením situace neplatičů nic společného, ale
většinou splynuly s nově nastěhovaným obyvatelstvem, protože již v minulosti
větší část z nich nebyla zvyklá platit nájemné...
Do Matiční se přestěhovali
i ti, kteří prodali svůj byt a neměli kde bydlet (!) a požádali o byt v
Matiční. Jen čtyři rodiny se nastěhovaly do Matiční, aby se osamostatnily
od rodičů. Uhl tedy zase mystifikuje.
Nájmy udělaly z nájemníků neplatiče? Nynější starosta ing. Tošovský v tom
vidí záměrnou manipulaci s fakty.
Holý nájem v Matiční 4 je např. u bytu 1+1 velikosti 42 m2 činí 464,- Kč, u
bytu 1+0 velikosti 32 m2 činí 358,- Kč.
Částky jsou dány příslušnou
vyhláškou a nejsou nereálné. Kolik kdo utratí za energie je vždy věcí
nájemníků a nemá to nic společného s nájmem. Jedná se úhradu za
spotřebovanou vodu, elektřinu, plyn apod.
U rodin s minimálními příjmy existuje příspěvek na bydlení. Situace je
přitom velmi různorodá. Rodiny bydlící v bytech 1+1 mají různé finanční
možnosti: od 2800 Kč po 17 000 Kč na příjmech a dávkách sociální péče
měsíčně - v závislosti na počtu osob. Uhl tyto podklady má také k dispozici!
Uhl dále tvrdí: "Plot bude proti hluku - opakuje se stále. Ve skutečnosti
přichází z areálu romských domů hluk jen zřídka a nevýrazně, radnice také
hladinu hluku nikdy neměřila...."
Přitom Uhl byl informován o protihlukové studii (v BL jsem o ní informoval
také). V červnu 1998 vypracovali odborníci šestistránkovou studii, na
jejímž základě došlo k původním úvaze o stavbě 4 m vysoké zdi, která byla
změněna na 1,8 m vysoký keramický plot. Podle odborníků bude mít keramický
plot tak, jak je nyní navržen, alespoň částečně protihlukový charakter.
Kromě toho jsou na neštěmické radnici k dispozici dvě stížnosti z března
1999, od domkařů a od několika romských obyvatel Matiční a obě strany si
stěžují na řev a binec nepřizpůsobivých jedinců.
Uhl dále mystifikoval čtenáře tvrzením: "Skoro nikdo také neví, že vláda by
o Matiční vůbec nejednala, kdyby starosta městského obvodu Neštěmice netrval
na tom, že ve zdi bude místo dosavadních pěti prostupů pouze jediný,
umístěný tak, že nájemníky donutí desítky metrů si zacházet, půjdou-li na
zastávku autobusu nebo do jediného obchodu v místě.
Málokdo si proto
připouští, že nesouhlas s aspoň dvěma nejčastěji užívanými prostupy (řešení
brankou s překrytím) je schválností, hlukem ani čímkoli jiným
nezdůvodnitelnou. Že je urážkou nájemníků, kteří se v petici vyjádřili, že
zeď je má pokořit."
Ve skutečnosti Uhl věděl při květnovém projednávání protilidského chování
neštěmické radnice, že z areálu Matiční č. 4 a 6 budou dva východy. Jeden do
Matiční a druhý na opačnou stranu. Jen na okraj podotýkám, že celá Matiční
ulice se dá projít pěšky za jednu minutu.
To bylo několik detailů z článku, který uveřejnil Uhl v Právu.
Farizejská nabídka
Příkladem jak Petr Uhl, zmocněnec vlády ČR pro lidská práva, rád manipuluje s
fakty je dopis, který napsal 16. července 1999 pod č.j. 7295/99-ZLP
starostovi Ústí nad Labem - Neštěmic. Uvádíme znění celého dopisu:
Vážený pane starosto,
mrzelo mě, že jste odmítl uspořádat setkání členů svého a ústeckého
zastupitelstva s náměstkem ministra zahraničí Martinem Paloušem a mnou a že
jste se navíc pak besedy, o jejímž konání jste věděl, nezúčastnil.
Diskutovat budeme ještě muset mnoho.
Do Ústí jsem přijel mimo jiné i znepokojen tím, že přes podnětné myšlenky
obsažené ve studii Nadace manželů Havlových Vize '97, kterou zpracovali
odborníci, nepřistoupila obec a její městský obvod k žádnému řešení
naléhavých sociálních problémů, které v Matiční ulici jsou, a jejichž
důsledky negativně dopadají nejen na nájemníky (většinou Romy), ale i na
domkáře.
Veřejnosti - a tím ani vládě - není znám žádný konkrétní projekt či
plán, podporovaný neštěmickou nebo ústeckou radnicí v tomto smyslu. (viz
25.2.1.)
Účastníci nedávné besedy se mimo jiné dozvěděli, že četné zahraniční
instituce, nestátní i státní, by byly s největší pravděpodobností při řešení
takových problémů ochotny pomoci, a to i finančně. Je také ještě čas -
zhruba měsíc - na přednesení určitých požadavků na financování projektů
hodných zvláštního zřetele vlády z rozpočtu roku 2000.
Budu se nyní pokoušet
přesvědčit vládu, aby do návrhu na státní rozpočet roku 2000 uplatňovat
státní spoluúčast na financování některých pilotních nebo jinak závažných
projektů, spojených s Romy.
Zdá se mi poněkud trapné, že smutně proslulé
Matiční ulice, která je díky neustálé medializaci a zájmu v cizině chápána
jako symbol vztahů mezi Romy a neromskou většinou, se nebude týkat žádný z
těchto projektů.
Protože oba známe místní poměry, shodneme se snad v tom, že řešení zmíněných
sociálních problémů není ani v postavení zdi, ani v zákazu zeď stavět.
Ať už
se zdí nebo bez ní tam budou stále stejné problény, zahájení sestěhováním
sociálně nejslabších Romů do dvou domů v roce 1994: vysoké nájemné v
matometrážních bytech údajně II. kategorie s plísní, které z poloviny
nájemníků teprve v Matiční neplatiče nadělalo, děti ve zvláštní škole, téměř
100 procentní nezaměstnanost, přelidněnost lokality a nízká kvalita života
v ní, a pokud jde o domkáře, pak hluk pocházející jak od dětí hrajících si
na ulici před domky (žádná zeď tomu nezabrání), tak od večerních návštěvníků
hostince umístěného v jednom z domků. Všechny tyto problémy by se daly -
alespoň částečně - řešit.
Nemohu v tomto ohledu nic slíbit, ale pokusit se o finanční pomoc státu u
vlády musím. Podmínky jsou ovšem vhodné projekty, například: na postupné
odstěhování některých rodin, na volnočasové aktivity dětí, na komunitní
práci v místě, na hlukově izolovaná okna pro domky, na zřízení sportovních a
klubových zařízení pro větší děti, nebo třeba na vykoupení a přestavbou dvou
chátrajících domů v okolí, kde sice Romové nikdy nebydleli, ale které nám
ČTV téměř nikdy neopomine ukázat, vzbuzujíc dojem "vybydlenosti" Romy.
Samozřejmě, stát by mohl mít jen spoluúčast, vedle obce resp. městského
obvodu a případných dalších sponzorů.
Jsem ochoten je hledat i v zahraničí.
Slyšel jsem například, že již loni na jaře někdo z Vašich předchůdců v
neštěmickém zastupitelstvu měl dobrý nápad vysázet v místě živý plot.
Sociální péče je v tomto ohledu v rukou obce, v daném případě samosprávy
městského obvodu. Stát a jeho vláda, v jejíž pravomoci je zaručení
základních lidských práv, může v oblasti sociální nad rámec zákonných
povinností pomoci jen výjimečně.
Návrh konkrétních řešení jsou zcela ve
Vašich rukou, pane starosto.
Očekávám Vaší odpověď netrpělivě. Pokud návrhy na řešení sociální situace v
Matiční skutečně existuje, prosím o jejich popis včetně finančních nároků a
možností jejich zajištění obcí, městským obvodem nebo jinými Vám známými
zdroji. Podrobnější projekty bychom mohli předložit později, zhruba do konce
září.
V zásadě je možno říci, že vláda a nyní Poslanecká sněmovna mohou podle
zákona stavbě zdi zabránit. Nemohou však v místě činnost Vašeho
zastupitelstva nahradit. Nad sociálními problémy a sociální segregací v
Matiční má Vaše zastupitelstvo, pane starosto, velkou moc.
Chtěl bych věřit, že si uvědomuje odpovědnost vůči svým občanům a vůbec
lidem v republice a v Evropě, která je s touto mocí spojena.
S pozdravem (podpis)
Kopie dopisů rozeslal na 26 míst, mezi nimi byl i místopředseda vlády Pavel
Rychetský, místopředseda vlády Vladimír Špidla a náměstek ministra
zahraničních věcí Martin Palouš a samozřejmě ČTK.
Policii, chráněné dílny a dětské klubovny nebrat?
O co se jedná ve skutečnosti? O setkání členů svého a ústeckého
zastupitelstva s náměstkem ministra zahraničí Martinem Paloušem viz BL 16.7.
v článku Matiční a tajemství komnaty č. 306.
K dalším bodu Uhlovy nabídky:
Zástupce neštěmického starosty ing. Jan Kocourek dopisem z 5. února 1999
informoval zmocněnce Uhla o možnosti využití činžovních domů čp. 2 a 8 v
Matiční ulici, které jsou nevyužívané a hlavně v letních měsících slouží
jako "útočiště narkomanům a bezdomovcům" - píše Kocourek.
Třípodlažní objekt č. 2 v majetku státního podniku Tesla Eltos je nabízen k
odprodeji za pouhých 400 000 Kč. Obdobný objekt v Matiční č. 8 je v majetku
Českých přístavů, měl být využíván jiným subjektem, který by uhradil jeho
rekonstrukci, ale po medializaci Matiční ulice ze záměru sešlo.
V té době Policie ČR hledala v Ústí nad Labem vhodný objekt pro policejní
služebnu v Neštěmicích. Radnice proto navrhuje převést Matiční č. 2 do
majetku ministerstva vnitra. Policie by mohla využívat dvě patra a díky tomu
by mohla být umístěna v této budově i policejní jednotka rychlého zásahu
"tísnící se v malé budově v ulici Na předmostí."
Jinou alternativou pro Matiční čp. 2 by bylo zřízení výcvikového střediska
Policie ČR.
"Ve sklepních prostorách by mohly být "za pomoci nadací vybudovány chráněné
dílny, sloužící k rekvalifikaci i k výuce, případně by zde mohly být
vyráběny řemeslné výrobky, jejichž prodejem by romské občanské inciativy
získávaly doplňkové prostředky pro svou činnost. Jedno patro by pak bylo
vyhraženo dětským klubovnám, využívaným i k doučování," píše Kocourek.
Co s Matiční č. 8? Ubytovny pro policisty, protože těchto kapacit je na
Ústecku nedostatek. Dům leží v ochranném pásmu Českých drah a proto nemůže
být dům využit pro běžné bydlení.
Uhl svým dopisem Čj.:7171/99-ZLP Kocourkovi odpověděl: "Přítomnost policie,
ať už ve formě místní policejní stanice nebo jako sídlo policejní jednotky
rychlého zásahu, není však rozhodně řešením dané situace. Přítomnost
represivního orgánu problémy neřeší, maximálně je konzervuje.
Další Váš návrh na zřízení výcvikového střediska Policie ČR, kde by ve
sklepních prostorách mohly za pomoci nadací být vybudovány chráněné dílny a
kde by byly také dětské klubovny, považuji za nereálný, Romové by k těmto
aktivitám oprávněně pojali nedůvěru.
Východisko z této situace nevidím v umístění represivních složek v místě,
ale v soustavné terénní sociální práci s lidmi žijícími v Matiční ulici, a
to jak s příslušníky majority, tak i minority. Je to sice práce dlouhodobá,
ale jsem si jist, že tato aktivita by měla v řešení Vaší situace zásadní
význam.
S pozdravem (vlastnoruční podpis)
P.S. Mám prosbu: má-li naše komunikace probíhat bez emocí, nepoužívejte,
prosím, výrazu "nepřizpůsobiví". Já také nepíšu o xenofobní veřejné správě."
Kde jsou hranice intolerance?
Zmocněnec Uhl tvrdí, že přítomnost policie - represivního orgánu - problémy
neřeší, maximálně je konzervuje. Toto tvrzení nemá daleko k anarchistické
fobii. Policejní služebna, výcvikové středisko či ubytovna policistů jsou
projevem represe?
Přítomnost policie jako organizované bezpečnostní složky je především aktem
prevence.
Viditelná přítomnost zklidňuje situaci, nutí okolí akceptovat
běžné normy mezilidského chování. To není konzervace, ale prevence.
Podobně jako televizní kamery sledující pohyb občanů a vozidel ve městech
(Londýn to zná více než důvěrně) jsou aktem prevence ne špiclováním a
porušováním lidských práv.
Uhl problémem pravděpodobně myslí vyřešení sociální situace obyvatel v
Matiční č. 4 a 6. Ale to je především otázka zaměstnanosti. A další terénní
práce, ke které Uhl nabádá? Odmítá chráněné dílny a dětské klubovny jako
nereálné a tvrdí: "Romové by k těmto aktivitám oprávněně pojali nedůvěru."
Proč by pojali k těmto aktivitám nedůvěru, když později totéž vyplývá ze
studie Nadace Vize 97 ? Jen proto, že to nabízí někdo kdo má vůči práci
zmocněnce výhrady?
Vždyť studie nadace přímo doporučuje zřízení komunitních aktivit při
zajišťování klubové činnosti pro děti a internátních vzdělávacích kurzů pro
mládež.
Přitom Uhl napsal 16. července 1999 pod č.j. 7295/99-ZLP starostovi Ústí nad
Labem - Neštěmic dopis, v němž uvádí, že "přes podnětné myšlenky obsažené ve
studii Nadace manželů Havlových Vize '97, kterou zpracovali odborníci,
nepřistoupila obec a její městský obvod k žádnému řešení naléhavých
sociálních problémů..."
Uhl zapomenul, že dopisem z 12. března odmítl místostarostovy návrhy, které
později ve své variantě zpracovali tvůrci nadační studie?
Jen s tím
rozdílem, že místo státní Policie ČR uvažovali lidé Nadace o služebně
městské policie, což jsou rozdíly nepodstatné, protože ve svém principu, dle
Uhla, jsou represivní a nekoncepční...
Kde jsou hranice netolerance? Pokud Uhl v dopisu z 12. března v P.S.
upozorňuje, že by místostarosta neměl používat termín "nepřizpůsobiví",
protože on nepíše o xenofobní veřejné správě, odmítání místostarostova
návrhu a vytýkání samosprávě v Neštěmicích, že není nerealizuje cenné rady
odborníků, kteří zpracovali studii pro nadaci, není toto chování již na
hranici netolerance? Od radnice řešení nepřijímá, od prezidentské nadace
ano?
Problémové domy a policejní služebny
Nadační návrh na zřízení služebny městské policie v Matiční je nepraktický,
protože v Neštěmicích již služebna městské policie je. Vhodnější by bylo
využití domů pro potřeby Policie ČR, která by si tím vyřešila konkrétní
prostorové problémy.
Kromě toho domů jako jsou v Matiční č. 4 a 6 je v Ústí nad Labem více a
obyvatelé okolních domů by také nejraději viděli v ulici služebnu městské
policie...
Typickým projevem občanské rozladěnosti je např. dopis z 26.1. 1999
podepsaný občany žijícími ve Veslařské ulici v Neštěmicích. V dopisu se
píše:
"Vážený pane starosto, vážené zastupitelé,
všichni sledujeme v masmédiích projednávání problému s výstavbou plotu v
Matiční ulici a nesouhlasíme s jednáním vlády, ani s jednáním vládního
zmocněnce pro lidská práva p. Uhla.
Nikdo totiž nechce slyšet o tom, že v
Ústí nad Labem není jen Matiční ulice, ale i mnoho dalších (např. v centru
Ústí Moskevská ul., panelové domy v Kr. Březně) a nikde nejde o barvu pleti,
všude se lidé dovolávají pořádku, klidu a alespoň částečné bezpečnosti.
Také my občané Veslařské ulice máme podobné problémy. V ulici stojí 18
rodinných domů (1 v rekonstrukci) a 3 domy jsou města (1 také v
rekonstrukci).
Celkový počet lidí zde žijících se dá srovnat s počtem lidí v
jednom menším panelovém domě. Polovina lidí z celkového počtu jsou lidé
obývající 2 domy města. Jsou to neplatiči, nepřizpůsobiví a sociálně slabí
občané.
Tito lidé vyhazují odpadky ven z oken na chodník, před domem
zakládají skládku z použitých věcí, šrotu, autobaterií, izolací od měděných
drátů aj. Lezou do zahrad, kde kradou a ničí cizí majetek, včetně drobného
hospodářského zvířectva.
Lidé většinou nic nehlásí Policii, protože se bojí
fyzického napadení, kterým tito lidé vyhrožují. Podobně jako domy z Matiční
ulice jsou neprodejné, také naše domy jsou již cenově znehodnoceny a jsou
prakticky neprodejné.
Protože zákony a vyhlášky platí pro všechny stejně, bez rozdílu barvy pleti,
žádáme vás o přijetí takových opatření, která by vedla k nápravě stávajícího
stavu ve Veslařské ulici."
Má zde neštěmická radnice, v řadě domků u železniční trati směřující z Ústí
na Děčín, také zřídit služebnu městské policie, podobně jako v prostoru
mediální hvězdy Matiční? Obdobných domů jako ve Veslařské nebo v Matiční je
více a nejen v Ústí.
Nejedná se o cílené sesídlování do ghett, ale do
obecních domů, které se uvolnily různě po městě, většinou díky jejich
špatnému stavu a byly opraveny a existovala tedy možnost nabídnout bydlení o
nižším standardu, ale i tím i s daleko menším nájmem.
Na několika obšírnějších příkladech jsem konkrétně ukázal jak pan Uhl
pracuje s fakty. Vše, o čem jsem se zde zmínil, je podloženo dokumenty.
Protože se ve svých obskurních vytvorech snažím psát jen o tom, co je zpětně
ověřitelné.
