Výstava o dioxinech v Děčíně
V ramci akci k chystanemu mezinarodnimu jednani o zakazu a omezeni
nekterych perzistentnich organickych latek v Zeneve poradaji Deti Zeme
v Decine vystavu "Stan pro zivot - Co s dioxiny?". Od ctvrtka 26.
srpna ji budou lide v Decine moci navstivit pred hlavnim nadrazim u
obchodniho domu Koral az do patku (27. srpna) vzdy od 10,00 do 18,00.
Cilem vystavy je upozornit na nebezpeci toxickych dioxinu a PCB. Obe
skupiny chemickych latek patri mezi tzv. perzistentni organicke latky,
o kterych povedou zastupci vlad z celeho sveta jednani od 6. do 11.
zari ve svycarske Zeneve. Obe skupiny latek jsou nebezpecne jiz ve
velice nizkych koncentracich. Ovlivnuji negativne lidske zdravi i
zivotaschopnost dalsich zivych organismu. Dioxiny vznikaji mimo jine
spalovanim odpadu obsahujicich chlorovane latky. Ceska republika se
stejne jako jine staty na svete zavazala snizit emise techto latek.
Zatim vsak prakticky pro to dela velice malo.
Dioxiny na Děčínsku a Ústecku
S konkretnimi zdroji dioxinu se obyvatele Decinska a Ustecka mohou
setkat v podobe chemickych a hutnich provozu, ale vyznamnymi zdroji
jsou i spalovny odpadu.
Velkym nesvarem zpusobujicim znecisteni dioxiny je paleni plastu
jednotlivymi obcany v kamnech anebo na otevrenych ohnistich.
Jedna spalovna nebezpecnych odpadu je v Usti nad Labem ve Spolchemii a
v Trmicich je druha. Obe podle vysledku mereni z poslednich let
vypousteji do ovzdusi vcelku vysoka mnozstvi dioxinu. V roce 1997 byla
v emisich spalovny ve Spolchemii namerena koncentrace dioxinu 0,3
ngTEQ/m3, zatimco v te trmicke to ve stejnem roce bylo 1,1 ngTEQ/m3.
Vsechny namerene hodnoty emisi dioxinu je nutne porovnavat se
zapadoevropskou normou pro emise dioxinu, ktera je 0,1 ngTEQ/m3.
Podle vyzkumu obsahu dioxinu v lidskych tkanich patrilo Usti nad Labem
ze sledovanych oblasti v Ceske republice (Kladno, Uherske Hradiste a
Ostravsko - karvinska oblast) mezi ty nejhorsi. Vyznamne k tomu
nepochybne prispiva pritomnost Spolchemie, jejiz vyroba je zalozena na
chlorove chemii.
Z Decinska konkretni mereni pritomnosti dioxinu neexistuji anebo nam
alespon nejsou znama. Prestoze zde nebude situace tak dramaticka jako
na sousednim Ustecku, neznamena to, ze by zde dioxiny v zivotnim
prostredi vubec nebyly.
Přílohy
O výstavě
Vystava, s niz stan putuje, se snazi zodpovedet na radu otazek
souvisejicich s dioxiny a polychlorovanymi bifenyly: jak tyto toxicke
latky vznikaji, kudy putuji do potravin, jak mohou poskozovat lidske
zdravi, kde jsou zdroje dioxinu v Ceske republice a radu dalsich. Je
aktualne doplnena o informace o afere s kontaminaci belgickych kurat a
mapu spaloven odpadu v CR, ktere jsou vyznamnymi zdroji kontaminace
prostredi dioxiny.
O petici
Ve Stanu pro zivot mohou navstevnici vystavy i kolemjdouci podepsat
take petici "Konec dioxinu v Ceske republice", kterou jiz podepsalo
pres 10.000 lidi. Je mezi nimi i rada vyznamnych osobnosti (mimo jine
i kandidatka na senatorske kreslo a reditelka Divadla na Vinohradech
Jirina Jiraskova, vyznamny toxikolog a brnensky vysokoskolsky profesor
Ivan Holoubek, poradce ministra zivotniho prostredi Dalibor Strasky,
atomovy fyzik Cestmir Jech, herec a reziser Arnost Goldflam,
spisovatelka a publicistka Tereza Bouckova, Helena Houdova - Miss CR
1999, hudebnici Vladimir Vaclavek, Jaroslav Hutka a Pavel Dobes,
zpevacka Marta Kubisova, herecka Bara Hrzanova a cetni dalsi).
Petice je adresovana ministru zivotniho prostredi, Parlamentu, Vlade a
prezidentovi CR. Pozaduje mimo jine zavedeni zatim neexistujiciho
limitu na emise dioxinu ze spaloven odpadu a dalsi opatreni ke snizeni
jejich uniku do zivotniho prostredi.
O dioxinech
Několik základních údajů o dioxinech
Dioxiny vznikaji v chemickych provozech a pri spalovani chlorovanych
latek (napr. PVC, PCB apod.). Jsou nebezpecne jiz ve velmi nizkych
koncentracich. Maji karcinogenni ucinky, pusobi nepriznive na imunitni
system a maji take negativni vliv na reprodukcni schopnost muzu.
Clovek sice 95 - 99% jejich prijmu ziska z potravy a tekutin, ale do
tech se dioxiny dostavaji jak ze vzduchu, tak z vody a pudy. Dioxiny
jsou stejne jako jine chlorovane latky (napr. DDT a freony) vysoce
stabilni, a proto se v prirode kumuluji - vazou se predevsim na tuky.
Svetova zdravotnicka organizace stanovila denni limit jejich prijmu
pro cloveka na 10 pg/kg vahy (pg =g.10-12). A z nej je odvozen limit
jejich koncentrace ve venkovnim ovzdusi na 20 fg/m3 doporuceny Statni
zdravotnim ustavem.
Dioxiny v ČR v číslech
V letech 1996 - 97 se u ceskych spaloven odpadu pohybovaly emise
dioxinu podle sdeleni CIZP mezi 0,01 - 34,0 ngTEQ/m3. Cili jedna ze
spaloven prekrocila v dobe mereni zapadoevropsky limit 340krat.
Uvedeny zapadoevropsky limit budou prekracovat i spalovny, ktere jsou
teprve spousteny do provozu anebo jsou ve vystavbe (napriklad v
Liberci).
Podle mereni koncentraci dioxinu v lidskem podkoznim tuku je na tom
Ceska republika podobne jako vyspele prumyslove zeme v 80. letech,
cili v dobe, kdy jeste neprijaly zadna opatreni ke snizeni emisi
dioxinu.
Mezi vyznamne zdroje dioxinu patri i papirenske provozy, kde se beli
celuloza chlorem. V severomoravske celulozce Biocel Paskov (stejne
jako v dalsich v CR) tuto technologii jiz nastesti nahradilo
modernejsi beleni peroxydem vodiku.
Odhadnout celkovou produkci dioxinu v Ceske republice je velice tezke,
ale odborne studie dochazeji k zaveru, ze se pohybuje okolo 2 kg, coz
se samozrejme na prvni pohled muze zdat malo. Ale pak je nutne si
uvedomit, ze 15 gramu dioxinu (ktere muze podle Prazskych sluzeb rocne
vyprodukovat malesicka spalovna) predstavuje mnozstvi odpovidajici
doporucenemu rocnimu limitu prijmu dioxinu radove pro miliony lidi. Ne
vsechny se vsak nastesti dostanou pres potravinovy retezec k lidem.
Nektere havarie v Ceske republice, pri nichz doslo nebo mohlo dojit k
uniku dioxinu do prostredi:
Spolana Neratovice 1965 - 68 - pri vyrobe pentachlorfenolu vznikal
jako vedlejsi produkt 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin a zamoril
prostredi ve trech budovach v zavodu a v jejich okoli, ty jsou dodnes
uzavrene a loni byla ta nejmensi zabetonovana do sarkofagu.
Hotel Olympik - Praha 1995 - pozar, pri nemz byly zjisteny exhalace
chlorovanych latek.
Pozar spalovny EMSEKO ve Zline - 7. brezna 1997
Porar v Linde - Frigera v Beroune - 14. kvetna 1998
Pri havariich byva problemem, ze zjistovani dioxinu v ovzdusi je
velice slozita a nakladna zalezitost, a tak to nikdo v takovych
pripadech nedela. Nezjistuji se dokonce ani napriklad v popelu z
pozaru jako v Olympiku ci ve zlinske spalovne. Byly mereny v popelu po
pozaru Frigery. Diky vysledkum pak musel demolicni odpad z tohoto
pozaru skoncit na skladce nebezpecnych odpadu.
