Soudci: Riziko a nezávislost
Zrovna v den, kdy soudce Petra Bednáře v Olomouci poctil návštěvou muž, který si k debatě o kauze svého syna přinesl pistoli i s ostrými náboji, rozhodl v Brně ústavní soud, že poslancům nepřísluší krátit soudcům platy. Oba případy se zajímavě doplňují. Není vinou soudců, jak vypadají české zákony - ty přijímají zákonodárci, tedy poslanci a senátoři, kteří také nesou odpovědnost za právní prostředí v této zemi.
Pokud není valné, soudci situaci nezachrání, navíc roste riziko, že budou zastrašováni, jak tomu také často bývá.
Výpady proti soudcům, kterými se někteří čeští politikové v minulosti snažili odpoutat pozornost od vlastních dluhů, pokud jde o vytváření průhledných pravidel hry, vyústily ve zmíněné utahování opasků lidem, kteří mají dodržování těch pravidel nezávisle prosazovat.
Vladimír Čermák z Ústavního soudu včera řekl, že nesmírně důležitou roli ve společnosti hraje stav jejího hodnotového a morálního vědomí a k hodnotovému řádu společnosti že patří i nezávislost soudců. Má pravdu.
V demokracii je nepřijatelné, aby moc soudní byla závislá na moci zákonodárné například tím, že poslanci učiní předmětem hlasování soudcovské peněženky.
Ústavní soud parlamentu jasně vzkázal, že nad poslaneckými improvizacemi stojí ještě ústava. O jejích změnách právě diskutují dvě nejsilnější strany a bude zajímavé sledovat, zda jim nepřijde užitečné v rámci vylepšování nejvyššího zákona omezit vedle pravomocí prezidenta také roli ústavního soudu.
Nepochybně by se jim pohodlněji vládlo. A pohodlněji by se vládlo i těm kteří mohou přijít po nich. Například komunistům, kteří již podle IVVM ztrácejí na ODS pouhá čtyři procenta.
S jejich podporou, pokud jde o koncentraci moci, lze jistě úspěšně počítat.
Vysílá se ve čtvrtek 16. září ráno.
