Britské listy

Tak to zde mame znovu. Levicovy intelektual s patrnym socialnim citenim, pochopitelne vydelavajici dolary, byt ty mekke, kanadske, pokracuje ve sve autoterapii a poskytuje sve neoriginalni a skutecnosti ne prave dobre postihujici videni veci.

Jeho obsahla odpoved na - ne vzdy v zaverech presny, ale snad v ceskych pomerech pochopitelny clanek Petra Palety - nabizi svuj dil perel a perlicek.

Hned na zacatku, aby nasadil ton a nenechal nikoho na pochybach co ho ceka, Jirovec pise: "Hnaci silou ekonomiky uz neni spotrebitel (tedy trh), ale Dzin majici nejruznejsi podoby lidske chamtivosti, ktereho jsme vypustili z lahve, a ruznymi ulitbami se ho snazime primet k tomu, aby neskodil u nas, ale radeji u sousedu."

Wow! To je vseobecna analyza hodna marxisty a zavistiveho Cecha, ktery byl vychovan v kulture prani o chipajicich sousedovych kozach! Bohuzel, ale ne neocekavane, pan Jirovec bude "dukazy" toto sve videni sveta podporovat, nebot, pochopitelne, do nej investoval tolik let a boji se, ze nejaka radikalni zmena by mu nezarucila, ze pote uvidi svet tak hezky "logicky" a smysl davajici.

Jirovec by mel poslat sve CV na predni skoly ekonomie a marketingovym sefum vsech firem, nebot ma pro ne tak prevratnou novinku, ze spotrebitel uz neni panem, ktereho je treba uspokojovat. Lituji Jirovcovi deti ze jsou, nepochybne, takovymto videnim sveta po leta syceni. To neni nejlepsi zacatek do zivoita, ac ziji v jedne z nejlepsich (podle OSN nejlepsi) zemi sveta.

Po uvodnim salvu s Dzinem to jde s Jirovcovymi analyzami sveta dale s kopce. Neni prekvapenim, jako clovek zijici v Kanade, ze se otre o praktiky "hochu v USA a UK". Ale je smutne, ze v dojemne obave o limitach modre planety a jejich 6 miliard vzprimenych lidoopu, varuje pred tim, ze "maximalizace zisku ma realna omezeni v pristupu k surovinam, levne pracovni sile, zatizeni zivotniho prostredi".

Nejenze je to nepravdivy a neobjektivni popis skutecnosti (nebo ma dojem, ze vsech 1.2 mld Cinanu v CLR, 1 mld Indu v Indii, a dalsi miliardy lidi ve tretim svete jsou jiz dostatecne zamestnani, zvlaste pak firmami vyspeleho sveta hledajicimi levnou pracovni silu?). I plno lidi a politiku, narodohospodaru v mnohem drazsi zemi jakou je CR by dnes jiz sakra moc radi ve svych okresech a mestech uvitali jakehokoliv zapadniho zamestnavatele a platice dani.

Jirovec take ve svem tezopadnem pohledu zda se nepostrehl, ze se potreby (at jiz skutecne, nebo ty, ktere se stanou skutecnymi diky kulturnim tlakum a trosku pomoci reklamy) neustale meni a vytvareji se nove. Pred 100 lety Graham Bell stezi prodal svuj prvni telefon, protoze mu vsichni rikali, na co telefon, kdyz mame poslicky. Dnes ma dcera hodiny klabosi na telefonu s kamaradkami a uspokojuje potrebu, o ktere jeji babicka ani nevedela, ze muze existovat.

Pak nam Jirovec sdeli, ze "na zemekouli jiz neni dost vseho pro vsechny". No muj typ je, ze USA tak jak jsou, bez Aljasky a Havaje, budou jednoho dne schopne ne spatne uzivit a poskytnout zajimavy zivot ne dnesnim 280 milionum, ale 600 milionum lidi. A nebojim se, ze to bude pridelovy komunismus ci environmentalismus.

Opatrnost rozsirovani EU s nedostatkem zdroju nema co do cineni. Zapadni Evropa byla opatrna kdyz se SSSR zozpinal a choval se ve vychodnim bloku jako vsemocny stepni pan. Tato Evropa, podle pana Jirovce asi rozumne a prozirave, skandovala v ulicich "Better Red Than Dead" (Lepsi je byt rudy nez mrtvy), kdyz se zajiste ne oblibenec Jirovce, jisty Reagan a kruhy za nim stojici, snazili o umistovani raket v Evrope a "zlovolne bicovali" zbrojni zavody az na uroven hvezdnych valek. Abych ale odpovedel na otazku udajne zdrzenlivosti EU se rozsirovat do zemi tradicne nehostinnych zapadoevropske civilizaci, hodnotam a pravnimu radu, mam dojem, ze nemaji duvodu spechat. V Cesku a jinde bude treba nekolika generaci aby se nazorove prostredi zmenilo, aby se ceska burzoasie ujala sve nezastupitelne role a radne kultivovala politickou a medialni scenu, jakoz i ramec "sdilenych" hodnot spolecnosti. Poustet si tolik barbaru naraz a naplno do daneho spolecenstvi neni zadouci a mohlo by to byt jenom skodlive. Plus, s porazkou komunismu netreba zvlastniho usili jako bylo poskytovani dolozek nejvyssich vyhod Ceauceskovu Rumunsku jenom proto, ze povolilo emigraci do Izraele a hlavne ze se nestavelo vzdy po bok hlavnimu protivnikovi Zapadu, SSSR.

Je smutne, ze, jak rikaji Americane v "polosocialisticke" Kanade, existuji uvedena omezeni na investice v zahranici. Chapu, ze Kanada nema tolik obyvatel a stale obrovske prirodni zdroje a tedy potrebu investovat do nich ci do novych technologii. Je take smutne, ze se Jirovec neciti dost silnym, aby odolal populistickemu "na chudy lid musi byt prisnost" a v zapeti to sichruje tak ceskym brumlanim o tom, jak jeden miliardar dostal setrne placnuti pres ruce za svoje poruseni zakona. A podle vkusu lidi, ktere representuje, Jirovec se docela tradicne otre o pravniky, ktere si tento clovek muze dovolit. jak neoriginalni a jak neobjektivni. Budme si ale jisti, ze Jirovec neni pravnik a nikdo z jeho blizkych take ne. Protoze ikdyby mu stale schazely schopnosti relevantni analyzy, pud sebezachovy by mu branil uvadet nesmyslna obvineni timto smerem.

To, ze ma, jako prosty clovek "pifku" na pravniky, dokazuje i tim, ze, v rozporu se svym levicovym zalozenim a laskou ke kolektivnimu vyjednavani pro zbidacovane delniky, napada i "monopol" kanadskych lekaru a pravniku. Kdyz to clovek cte, tak ma dojem, ze se nam z levicaka stane novy Reagan ci alespon Thatcherova, kteri nemeli odbory a kolektivni vyjednavani vubec v lasce.

Nepovsimuto v jeho Manifestu nemohlo zustat ani zdravotnictvi, tato zlata hrivna populistu a socialnich inzenyru. Ac spravne rika, ze skutecnost, ze zdravotnictvi stoji hodne penez nema co delat s komunismem, zase upadne do svych tridne zavistivych pohledu na veci.

Pise: "mocne fakmaceuticke spolecnosti si napriklad vymohly dvacetiletou patentovou ochranu, coz jim umoznuje diktovat ceny podle sveho". To je jeste vetsi zaslepenost, nez od "znalce Zapadu", prof. Klause. Jak pan Jirovec doporucuje vest at jiz spolecenske ci firemni financni prostredky na vyzkum leku, kdyz bez patentove ochrany, nebo - zda tusim z jeho moudreho vykriku - s podstatne kratsi patentovou ochranou? A, uz vim, firmy by se mely spokojit s mnohem mensi cenou akcii (k cemuz by hospodareni s kratkou ci neexistujici patentovou ochranou vedlo). Prodejem takto levnouckych akcii (pokud by firmy nezbankrotovaly vubec) by firmy moc penez na dalsi vyzkum neziskaly. Ale pan Jirovec to ma "dobre promyslene", bezpochyby. Jiste je jedno: nejenze vecem nerozumi, ale ani on ani jeho nejblizsi ve vyzkumu leciv, atp. nedelaji a zda se, ve svem portfoliu moc akcii farmaceutickych firem nema.

Ve sve radoby vystizne kritice a snad i zamyslene analyze pomeru ve zdravotnictvi opomel jasne rici, ze zlotrile farmaceuticke firmy a vyrobci neustale drazsich pristroju vlastne umele vytvareji potreby (nebot skutecni spotrebilete vlastne nechteji lecit sve rakoviny, AIDS, spatne klouby, atp., atp.). Co nesezerou zli vyrobci leku a pristroju, shrabnou stejne zli lekari na svych platech. Ano, hadate dobre, Jirovec neni MUDr. ani MD, ani jim neni jeho zena a nekdo blizky. Takze, spolu s zase s neznalost veci, je vedle jako jedle. Ale s gustem trefneho analytika!

V USA neni 35 milionu lidi bez zdravotniho pojisteni, ale jiz 43 milionu. To je hruza, ze, pane Jirovec. tak zly je ten anglo-sasky kapitalismus, nekontrolovany alespon trosku dojemnym kanadskym socialismem (ze ktereho pacienti i lekari prchaji na jih, do USA).

Lidem v Cesku musim rici, ze po 18 let, s zenou a detmi jsem take nemel zadne zdravotni pojisteni a prezili jsme to v pohode, dekuji. Kdyz jsem si, jako pracovnik ve smlouve o dilo spocital a vynesl na grafu co by me to stalo a to i po danich (zdravotni pojisteni i vydaje jsou odecitatelne), rekl jsem si, ze to nedava smysl. Meli jsme 2 detske hospitalizace, zadnou autonehodu (ta hradi nemocenskou), zuby jsme si platili za hotove. No jo, ale CO KDYBY se vam neco vazneho stalo, ptaji se socialne bazlivi. Stava se, stava, ale mnohem mene nez si lide a prodavaci pojistovny mysli. Mimoto, kazda nemocnice musi vzit a prislusne osetrit kazdeho pacienta, ktery u nich vykvete at jiz na pohotovosti ci je tam dovezen. Pochopitelne se ptaji, zda ma clovek pojistku a kdyz ne, tak mu daji splatkovy rozvrh. Kdyz nemuze platit? Kazda nemocnice ma na toto fondy (asi 15% rozpoctu). Dostava penize od federalni vlady a ... pocita o neco vic za ukony tem, kteri maji soukrome pojistky ci federalni nemocenske pojisteni. Tedy ... pokud nejsme Clintonovou ci politikem a nepotrebujeme popularni tema kampane a/nebo nehajime zajmy lekarske komory a zdravotnickeho prumyslu (nic proti nim, mysli to dobre), tak se nemusime obavat o osud nemocensky nepojistenych v USA.

Ale nepotrebujeme, zda se, Clintonovou nebo jine politiky, sam Jirovec staci presedlat z jednoho kone na druheho. Rychle a bez toho, aby si toho sam vsiml. Na jedne strane tepa monopoly, na druhe strane place po zrusenych monopolech (elektrina v Ontariu).

A jedeme dal z kopce, s vetrem o zavod. Ze Paleta vola po tom, aby si cesky obcan mohl nakladat s majetkem jak uzna za vhodne, "treba investovat do zahranici nebo majetek do zahranici prodat"? Jirovec, nebot je to vse pozorujici encykloped na to odpovi prikladem ze zivota: u nich mistni organy treba nepovoli rozpalcelovat pozemek na male kousky, aby to neohrozilo ceny nemovitosti. Nevidite souvislost s prodejem nemovitosti cizinci? Nevadi, alespon vidite co vsechno autor vi a ze tedy ma kvalifikace na analyzy. Moc rad bych ale od nej slysel jediny priklad, kdy i polosocialisticka Kanada at jiz na narodni, provincni ci mistni urovni zakazala bohatemu kupci, at je to Amik nebo petrolejovy sejk, koupit si nemovitost s tim "nebezpecim", ze se pro mistni zvedne cenova hladina nemovitosti.

A ze by to, ze po Sametu vyletely ceny nemovitosti v Cesku do stratosfery bylo diky skupovani techto Germany? I ted, kdyz je pritomnost zapadnich investoru v Cesku ve vsech oblastech, vcetne nemovitosti, minimalni, tak stale cizinci "zenou ceny nahoru"? A je to, kdyby to bylo pravda, celospolecensky skodlive? Kdyz domek stal za totality 100 tis. Kcs a dnes stoji 3 mil. Kc, a Klausova inflace mezd byla 3000%, vsichni majitele domky jsou milionari a danova zakladna zajiste potesene roste, coz vitaji mistni samospravy, ktere tak maji vice penez na zlepsovani ruznych stranek zivota vsech obcanu.

Ja si myslim, ze ceny nemovistosti v CR jsou obrazem neefektivnosti hospodarstvi, vcetne danoveho systemu a bankovnictvi, socialisticke bytove politiky a dalsich pokriveni zadouciho stavu. Kdyz takovy domek neni dana ekonomika a hypoytecni trh schopny postavit novy za jistou cenu ale jen za mnohem vyssi cenu, cena existujiciho domku se zacne tim smerem pohybovat. Strach z cizincu je pohodlnou vymluvou, zduvodnitelnou mozna u vybranych a velice lokalizovanych zalezitosti, ale ne velkoplosne.

Diskusi o zdravotnictvi a prijmove sile muzeme uzavrit jistym zaverem: pan Jirovec je starsi a i pres (doufam ze slusny) prijem si neni zase tak jisty v kramflecich, rozhodne ne jako ti lide z farmaceutickych firem, lekari a pravnici.

A dale: "statni molochove", pry hraji, udajne uzitecnou, roli "jakehosi setrvacniku, ktery udrzuje ekonomiku v dobe krize." Tak nevim, zda je problem v tom, ze Jirovec prisel z Ceska, nebo ze se usadil v polosocialisticke Kanade, nebo zda je problem pochopeni fundamentalnich veci nekde jinde. Zustanu tedy u toho, ze je vec nepochopena.

A dale: ..."jaky model vytvorit aby korporace braly pri svem rozhodovani ohled na mistni komunitu." Diagnoza: pan Jirovec nikdy nepracoval na urovni vedeni firmy a je to videt, protoze by takove lacine slehy jinak nevypoustel.

Potesilo mne, ze v Kanade "cas od casu" probihaji debaty, ze by hrda Kanada mela prijmout US$ jako platidlo. Jiste je, ze by to vetsine a dlouhodobe prospelo, ac by bylo dost tech, ktere by to, nektere kratkodobe, jine nadobro, poskodilo.

Zaverem. Dozvedeli jsme se neco o Kanade a o tom, ze "vsude je chleba o dvou kurkach", coz je nepochybne zamysl Jirovcova clanku. Dozvedeli jsme se ale hlavne hodne o autorovi samotnem: neni nejmladsi a tak realnost toho, ze by si progresivni karierou ci dlouhodobym manazmentem investicniho portfolia, ci dobrou zenitbou, atp. zasadne vylepsil svoje postaveni - a tim i pohled na svet - neni.

Soucasti toho, co jsme se z tohoto i z jinych prispevku autora dozvedeli je to, co tam palcive schazi, tedy hodnotovy a filozoficky zaklad toho, proc si kanadska ci jina spolecnost pocina lepe ci ne tak dobre, zvlaste v porovnani s jinymi. Je to stale jen to povrchni, radoby ekonomicke a statne-spravni videni spolecnosti. Jakoby se uspesne zeme, at jiz mereno jakkoliv, nelisily od tech mene uspesnych ci neuspesnych predevsim a primarne v necem jinem.

Jan Vincent