Lidové noviny: exponenciálně rostoucí stupidita?
Juliana
Zacinam sdilet nazor Marka Housi o exponencialne rostouci stupidite medii
(BL 7. 10.). V sobotnich LN (9. 10., str.22) jsem se totiz v clanku
Ondreje Kadlece docetla, ze Darwinova evolucni teorie neni v rozporu s
Bibli.
Podivejme se tedy, co o evoluci rika Bible a co Darwin.
V Bibli stoji, ze svet byl stvoren za 6 dni (Kniha Mojzisova prvni,
Genesis, Kapitola 1:1-31). Neni tam ani slovo o tom, ze by se zivocichove
a rostliny dale vyvijely. Podle biblicke chronologie od stvoreni sveta
uplynulo priblizne 6000 let. Proto take biologove pred Darwinem
predpokladali, ze kazdy druh ma sve hlavni urcujici rysy, ktere se NEMENI
(i kdyz urcita rozdilnost uvnitr druhu je mozna).
Darwin ve sve praci "O puvodu druhu cestou prirodniho vyberu
aneb zachovani zvyhodnenych odrud v boji o zivot (prvni vydani
1859)" ukazuje na velkem poctu prikladu, ze mezi jedinci
jednoho druhu vznikaji odchylky. Prezije jedinec, ktery je nejvice
prizpusoben k danym podminkam. Postupne zmeny pak mohou vest k vyvoji
noveho druhu.
Darwin si problemy sve teorie uvedomoval. Patri mezi ne delka
casovych useku, po nez musel vyvoj probihat nebo to, ze ve zkamenelinach
jsou uchovany pouze nahle zmeny. Darwin se domnival, ze vyvoj se deje
postupne bez nahlych skoku. Take neznal mechanismy dedicnosti a
predpokladal dedicnost ziskanych znalosti.
Nyni ocituji, co o Darwinove teorii soudi O. Kadlec:
"Jako vedec dokazal Charles Darwin odhadnout slabiny sve teorie,
a jako zapaleny objevitel se pres ne dovedl prenest. Darwin vecne
pripustil, ze v geologickych vrstvach chybi potrebne doklady pro jeho
teorii postupneho vyvoje, a obaval se tedy, ze nedostatek dokladu - tj.
chybejici prechodne clanky - povede k zamitnuti teorie. Vetsina lidi vsak
tuto zasadni vedeckou slabinu minula a pripsala nepritomnost prechodnych
forem na vrub neuplnosti geologickeho zaznamu... Darwinova teorie tak
byla fakticky prijata bez dolozeni prechodnych forem, ktere se dodnes
prislovecne oznacuji jako "chybejici clanek".
Darwin naznacil, ze Stvoritel nemusel
pracovat na tolika puvodnich vytvorech, ze stacilo malo, nebo jen jeden.
Z tohoto tvrzeni se pak stalo kladivo boje proti Stvoriteli. Napomohl
tomu i vtipny traktat Bedricha Engelse Podil prace na polidsteni
opice...U nas navic zapusobil vliv T. D. Lysenka a O. B. Lepesinske,
kteri dokladali dedicnost znaku ziskanych behem individualniho zivota a
vznik bunek z nebunecne hmoty.
Takove materialisticke uvahy hluboce ovlivnily ceske skolstvi a mysleni
nejen behem komunismu. "Nedotknutelnost" evoluce se uplatnuje
dodnes.
Tak nad timhle blabolem mi zustava rozum stat. Ondrej Kadlec patrne
nevi, ze k prijeti Darwinovy teorie doslo hlavne proto, ze
jeji predpoklady byly potvrzeny genetickymi studiemi. Tedy nikoliv
B. Engels, ale vysledky G. Mendela, T. H. Morgana, R. Fishera, J. B. S.
Haldana a S. Wrighta maji zasluhu na prijeti evolucniho uceni.
Spojenim genetiky a darwinismu vznikl neodarwinismus.
Take mi neni jasne, proc autor klade duraz na vliv T. D. Lysenka a O. B.
Lepesinske. Ti ovlivnovali zdejsi mysleni nekdy pred padesati lety.
Mladsi a stredni generace uz je probirala pouze jako varovny
priklad toho, kam az muze vedec klesnout. Soucasne evolucni mysleni
ovlivnuji v ruzne mire spise napr. J. Maynard Smith, E. O. Wilson, R.
Dawkins a J. S. Gould.
....
"Evolucni teorie to opravdu nema lehke, coz doklada kniha
Darwinova cerna skrinka - Biochemicka vyzva evoluci od docenta Michaela
J. Behe z pensylvaske Lehigh University. Autor je sice katolik, ale neni
kreacionista v tom smyslu, ze by veril v rychle stvoreni za sedm dnu.
(To by tak jeste schazelo.) Ponechava misto evoluci (mezi
nekterymi "druhy" zvirat), ale take ma misto pro stvoreni
zivota a bunky (vlastne jako puvodne Darwin). (Rekl tez Buh: Budiz
protogenom. A stalo se tak. A videl Buh, ze to bylo dobre. - To je moje
vlastni rouhacska poznamka, ale O. K. si o to rika.)
....
Pak se autor zabyva knihou S. Komarka Lidska prirozenost,
kterou jsem necetla, takze se k teto casti nebudu vyjadrovat.
Ale zaver stati stoji za pozornost:
"je zrejme, ze Darwinova teorie je i nadale predmetem sporu,
nikoli prokazanym faktem. ...I akademik Charvat, ktery Darwinovu teorii
nejprve oznacil za uspech, nakonec priznal, ze hlavni duvod k
jejimu prijeti je zadoucnost teto teorie a nepripustnost jinych
vysvetleni, nikoli samy doklady pro evoluci.
To pak vysvetluje, proc je dodnes kolem evoluce tolik
emoci. Kdyby mluvila presvedciva fakta, kdyby tato teorie byla
"odena" do viditelnych dokladu - jako v jinych odvetvich vedy -
nebylo by tolik prostoru pro spekulace, jak jeji "saty" vlastne
vypadaji. Nekriticke prijimani evolucni teorie, ktere ma v Cesku svou
tradici, potom pusobi jako vychvalovani "cisarovych novych
satu".
Takze co plati? Nejak nechapu hlubinu mysleni autoru a redaktoru
Lidovych novin. Darwinova evolucni teorie neni v rozporu s bibli, ale
nemame pro ni zadne doklady, proto ji nemame nekriticky prijimat?
O. Kadlecovi se nelibi, ze se o mechanismech evoluce vedou spory.
Ale to je NORMALNI. Vedecke poznani se na rozdil od ruznych zjevenych
pravd VYVIJI. Proto se mezi vedci vedou diskuse. Se
ziskavanim novych poznatku se vedecke teorie bud upresnuji nebo
zavrhuji. To, ze evoluce opravdu probiha, bylo DOKAZANO. Vetsina
vedcu take prijima nazor, ze hlavnim (i kdyz asi ne jedinym) mechanismem
evoluce je prirodni vyber (coz tvrdil Darwin).
Presto zustavaji mnohe otazky, tykajici se MECHANISMU evoluce,
nezodpovezene. Patri k nim napr.
rane etapy vyvoje (Presne se nevi, jake bylo slozeni a podminky
praoceanu, v nemz se patrne vyvinuly prvni protogenomy, tvorene RNA. Byly
vytvoreny pocitacove modely procesu vzniku zivota, ale jak tyto
procesy skutecne probehly, nebudeme asi vedet nikdy. Podrobneji
viz: Szathmary E. PNAS, 90: 9916, 1993; Czermely P. TIBS, 22: 147, 1997;
Orgel L. E. TIBS 23: 491, 1998)
uloha neutralnich mutaci (tyto mutace nemeni funkci genu, a tedy
nepodlehaji prirodnimu vyberu) a genetickeho driftu (Bez prirodniho
vyberu by se nemelo menit zastoupeni urciteho genu v populaci. Plati to u
velkych populaci. U malych populaci se ale meni frekvence genu vlivem
nahody. Konkretne: Predstavme si, ze mame 100000 jedincu. Desetina nese
urcity gen. Neni pravdepodobne, ze by vsichni zahynuli bez potomku, takze
jsou tyto geny predany do dalsi generace. Pokud je jedincu jen deset,
ponese urcitou genovou variantu pouze jeden z nich. Muze se
klidne stat, ze ho nahodou v detstvi prejede auto a pak tento gen z
teto populace zmizi. Tomuto jevu se rika geneticky drift.)
evoluce pohlavi take neni dosud dostatecne vysvetlena
vznik altruismu (nekteri evolucni biologove tvrdi, ze prirodni vyber
neprobiha pouze na urovni individua, jak tvrdil Darwin, ale na urovni
celych populaci. V prirode jsou totiz znamy pripady chovani, ktere lze
tezko vysvetlit pomoci klasickeho boje o zivot uvnitr druhu. K hejnu se
blizi dravec. Ptak, ktery ho prvni spatri, krici. Tim se zvysuje sance
preziti celeho hejna, ktere stihne uletet, ale ten, kdo se
prvni ozval, bude s nejvetsi pravdepodobnosti sezran a nepreda tedy svoje
geny potomkum. Populace, ktera ma mezi sebou tyto obetujici se
jedince, lepe preziva.)
- vedou se spory i o to, zda k evoluci dochazi pomalu a postupne, jak
soudil Darwin, anebo zda je v nekterych casovych obdobich vyvoj
rychlejsi
Pres tyto nezodpovezene otazky malokdo pochybuje o tom, ze evoluce
probiha. A i v genomech tech, kteri evoluci nekriticky odmitaji, existuji
dukazy jejich evolucniho vyvoje.
PS Co se tyka evoluce, jeden priklad ze zivota. Vypravela mi ho ucitelka
prvniho stupne zakladni skoly. Pod vlivem ministru skolstvi z rad
KDU-CSL se v osnovach zvysil duraz na vyuku krestanskych principu. Ona
suplovala ve tride, kde paralelne probirali Darwinovu teorii a biblicke
dejiny, a tak mohla videt blahodarnost teto syntezy: Vite, pani
ucitelko, my tomu vubec nerozumime. Adam a Eva byli opice? A proc
je andel vyhnal, kdyz opice jsou hloupe, a nevedi, ze nemaji jist jablka?
A kdyz byli vyhnani z raje, tak se prestehovali do jeskyne a zacali lovit
mamuty?
