IVVM: Tristní pověst českých politických stran

Lidi v ČR mají ohledně politických stran (kromě KSČM) nyní podstatně méně iluzí než loni. Vstupem do vlády se ČSSD zdiskreditovala, stejně jako předtím strany Klausovy koalice

Jan Čulík

Začátkem října 1999 zjišťoval na vzorku 1018 osob starších 15 let Institut pro výzkum veřejného mínění, co si lidé myslí o současných českých politických stranách. Jeho pracovníci přečetli dotazovanému vzorku lidí níže uvedené výroky a chtěli na dotazovaných občanech, aby uvedli, na kterou stranu se daný výrok nejlépe hodí. Zároveň také srovnal IVVM letošní výsledek s obdobným zkoumáním z minulého roku.

Výsledky, níže uvedené ve dvou tabulkách, jsou skrznaskrz tristní - pokud jsou průkazné. Mimochodem by do značné míry vysvětlovaly, že KSČM má vskutku mezi lidmi v ČR největší preference nikoliv proto, že by ji občané považovali za nejlepší stranu či že by chtěli návrat ke "komunismu", ale že KSČM lidi podporují z protestu, z bezradnosti, a zřejmě taky proto, protože jim v průšvihu prázdná rétorika KSČM nejvíce vyhovuje. Velmi důležité je, že KSČM dosud nebyla vládnutím v ČR pošpiněna. V tomto smyslu se zdá, že byly ostatní "státotvorné" strany vlastně hloupé - nepřipustily KSČM za posledních deset let v ničem k rozhodování, a tak se nyní komunisté mohou právem vytahovat, že KSČM není tureckým hospodářstvím, které ostatní strany dokázaly mezitím v ČR zřídit, zkompromitována. Tuto linii podporování "čistoty KSČM" chce, jak už jsme o tom v BL psali, z jakýchsi záhadných důvodů podporovat i nadále ODS svým návrhem "superkoalice", v jehož rámci by se ve společné koaliční vládě nyní svorně zdiskreditovaly všechny strany kromě KSČM, což by v příštích volbách umožnilo KSČM jako jediné nezašpiněné a nezkompromitované opoziční straně nerušeně vyhrát volby.

Připomeňme před studiem níže uvedených tabulek (výsledky tohoto průzkumu veřejného mínění byly zveřejněny včera, tj. 3. listopadu 1999), že podle předchozího průzkumu IVVM vypadala v říjnu 1999 občanská podpora jednotlivých českých politických stran takto: ¨

KSČM 23 %, ODS 21 %, ČSSD 17,5 %, US 12 %, KDU-ČSL 11 %, SPR-RSČ a Zelení 2 až 3 % , DŽJ a DEU 1 až 2 %. (Pravděpodobnost omylu je však prý vyšší než 2 procenta.)

Smutná a naprostá ztráta kreditu všech politických stran

Nejtristnější jsou na tabulce číslo jedna ona velmi nízká procenta, většinou jen kolem deseti až patnácti procent, kdykoliv měli dotazovaní občané přičíst nějaké politické straně nějakou pozitivní vlastnost. Procenta vystoupí na vysokou úroveň teprve, dotazujeme-li se, která strana se stará jen o získání moci. Tento průzkum vyhrává čtyřiceti procenty na celé čáře Klausova ODS - gratulujeme!

Dojemné a zároveň smutné je, že 27 procent dotazovaných si nyní myslí, že se KSČM dokáže postarat o sociálně slabé. Tady vidíte účinnost komunistické rétoriky. V mnohých okresech je vysoká nezaměstnanost a nešťastní lidé bez práce bezpochyby povrchně reagují pozitivně na komunistické sliby, že se soudruzi o nezaměstnané kolegy postarají. Z čeho ale budou brát? Z těchto 27 procent je zjevné, že podpora komunistické strany je do značné míry důsledkem nezaměstnanosti a neblahé hospodářské situace. Lidi hlasují podle toho, co vidí, jakou mají zkušenost - pořád ještě nepřemýšlejí příliš o příčinách a důsledcích.

Naproti tomu ODS přišla o hodně volebních preferencí právě proto, že už dlouho má pověst, že se o sociálně slabé nestará. Je to pošetilá strana, tato ODS. Každý voličský hlas je přece dobrý. Britští konzervativci velmi pečlivě vytvářejí dojem, že jim žádný nezaměstnaný není lhostejný (ať už to je či není ve skutečnosti pravda). Politikové bývají cynikové - ve volbách jsou přece užitečné i hlasy nezaměstnaných. Vytvořila-li si ODS u lidí obraz strany, kterou osud nezaměstnaných nezajímá, bezpochyby jí to v  neblahé české hospodářské situaci v příštích volbách bude působit podstatné problémy.

Zajímavé je, jak malý vliv má na české voliče ona "pravicová" urputnost českého tisku. Varování před bolševickým nebezpečím, v kterém svého času excelovaly listy jako Mladá fronta Dnes či Lidové noviny, na občany jaksi nepůsobí. Když se s tím vytasí na předvolebním plakátě Václav Klaus, lidi na to reagují jako na anachronismus, jemuž je možno se jen posmívat. Lidi se zcela zjevně nebojí, že by se chystala ČSSD škrtit "buržousty". Podle téměř stejného počtu dotazovaných umožní "rozvoj středních vrstev" v ČR ČSSD i ODS - rozdíl je jen jediné procento. (I když se za poslední rok, v šířící se chudobě v ČR v tomto smyslu dosti podstatné iluze o ČSSD rozložily - představa, že ČSSD umožní rozvoj středním vrstvám, poklesla z 24 na 11 procent.) Kupodivu i KSČM prý tomu podle 10 procent obyvatel nebude bránit - u ODS je o tom přesvědčeno 12 procent lidí. Rozdíl procent v této kategorii je mezi ČSSD, ODS a KSČM pozoruhodně malý.

Čímpak si asi komunisté vysloužili pověst, že sice mizerně, ale přece jen nejlépe ze všech stran dbají o dodržování lidských práv a jsou zárukou bezpečnosti občanů a právního řádu? To by měl někdo vysvětlit, to přece nemůže být jen tou mlhavou socialistickou rétorikou. Vystupují snad komunisté nejefektivněji v nezaměstnaností postižených oblastech na ochranu propouštěných lidí? Anebo si občané jen myslí, že by to jako komunisté dělat měli? Trochu si tomu protiřečí mínění jen 7 procent dotazovaných, že by KSČM mohla být zárukou demokratických poměrů. Jak je tedy možné, myslete, lidi, že na jedné straně je KSČM nejlepší zárukou lidských práv, bezpečnosti občanů a právního řádu, nikoliv však demokracie?

Pozitivně se v průzkumu - navzdory zuření různých leschtinů a komárků v zaujatém českém tisku - projevují alespoň částečné snahy vládnoucí ČSSD o zlepšení hospodářské situace. Tady máte důkaz, mili čeští intelektuální elitáři, že řadový občan v ČR není tak hloupý, jak si myslíte. Sdělovací prostředky ho sice ohlupují nejrůznějšími skandály a bouřemi ve sklenici vody, občan si však sám všimne, že se Mertlík a Špidla asi přesto navzdory všemu snaží situaci aspoň trochu zlepšit. Sice je skepse v ČR nyní silná i ve vztahu k ČSSD - toho je výrazem přesvědčení téměř 40 procent občanů, že se v ČR o hospodářství dobře nestará nikdo - nicméně přece jen má ve výrocích "Nejlépe se stará o hospodářství ČR" a "Svůj program zaměřuje na sociálně slabé" ČSSD navzdory ztrátě idealismu od loňska pořád ještě vlastně nejlepší vizitku.

Známkou silné ideologické polarizace v české společnosti jsou ovšem navzájem si protiřečící statistiky týkající se ODS. Je to strana, která "se stará jen o získání moci" (40 procent), "nejčastěji vyvolává zbytečné konflikty" (26 procent), "řeší věci nejrozvážněji" (si myslí jen minimum 9 procent lidí) - ale naproti tomu "je zárukou demokratických poměrů (16 procent), "nejlépe zajistí zájmy ČR (15 procent; tady asi ještě přežívá pošetilá představa, jaký je Klaus vlastně světový politik: škoda, že ho tito stoupenci nikdy neslyšeli, jak školáckou angličtinou Klaus promlouvá na mezinárodních fórech) a dokonce "má nejlepší politiky" (sic!) (18 procent). Zbytečky lidí, kteří zastávají tento pozitivní postoj vůči ODS, přece nemohou být titíž dotazovaní, kteří se domnívají, že ODS "nejčastěji vyvolává zbytečné konflikty". Nebo snad ano?

Zajímavé je, že si ODS za poslední rok skoro ve všem výrazně pohoršila, ačkoliv (údajně) není ve vládě, a stranám, které nejsou ve vládě přece normálně většinou stoupá volební podpora. Ovšem tady jistě hraje zápornou roli opoziční smlouva, v jejímž rámci došlo k dosti podstatné diskreditaci této strany. Těžko však určit, jakou roli v tom sehrála opoziční smlouva a do jaké míry se politikové ODS diskreditují samovolně a nadšeně svým chováním sami. Nicméně dále klesající popularita této strany je docela rekordní, výjimečný jev. Že by si lidi rozčarováním z ODS kompenzovali ony dlouhé roky, kdy Klausovi - od roku 1992 - tak pošetile, leschtinovsky bezmezně věřili?

Zajímavý je profil "křesťanské strany" KDU-ČSL, která si udržuje vedení v oblasti lidských práv i rozvážného řešení situací. Je toto pozitivní hodnocení snad dáno náklonností lidí křesťanského přesvědčení?

Pozoruhodné je také hodnocení Unie svobody. Ať si zve Česká televize Jana Rumla do studia třeba každý druhý den, lidi jak se zdá vědí, že je ten pastevec k ničemu. Podle tohoto průzkumu veřejného mínění je nanic celá Unie svobody, Impuls 99 - Neimpuls 99. Nejvíce skórovala při tom, že se prý "stará jen o získání moci", ale ani v tom neudělala na české voliče příliš velký dojem, ani to nedělá pořádně, zdaleka nedosáhla Klausových 40 procent. Jen ty zbytečné konflikty umí US vyvolávat dost dobře, v tom její popularita vzrostla za poslední rok ze 6 na 17 procent.

Vím, jsou to všechno jen minimální rozdíly, hlavním jmenovatelem názorů českých voličů je frustrace, rozčarování, zklamání z pánů politických potentátů.

Doslova děsivým materiálem ke studiu je v tomto smyslu druhá tabulka, která ukazuje, jak se za poslední rok změnilo občanské hodnocení politických stran. Ukazuje se, jak ničivou roli hraje při pověsti politické strany to, když vstoupí do vlády. Tabulka č. 2 je v tomto smyslu velmi přesvědčivým argumentem proti vládní nekomunistické superkoalici, kterou navrhuje ODS. Je téměř hmatatelným důkazem, že ta strana, která v dnešní nejisté situaci v ČR vstoupí do vlády, riskuje radikální zničení své pověsti. Jen pohlédněte, co se stalo s ČSSD. Lidi měli, než vstoupila do vlády, o ní ještě iluze. "Svůj program zaměřuje na sociálně slabé" si o ČSSD v roce 1998 myslelo 34 procent lidí! Chudáci, netuší, že ať je ve vládě v ČR kdokoli, musí pod tlakem Evropské unie i mezinárodních trhů dělat v podstatě totéž. Dosud to lidé nevědí o KSČM, a tak jejich naivní víra, že se alespoň komunisté o chudé lidi postarají, vzrostla za rok z 8 na 27 procent. Celkově vzrostlo za poslední rok pozitivní hodnocení komunistů právě proto, že nemají podíl na vládě. Naděje umírá poslední, říká se frázovitě v jednom přísloví. Lidi nechtějí být zklamáni z politiky. Jak nadšeně někteří z nich hlasovali v létě pro Václava Fischera.

Jak to shrnout

Hodnocení firmy IVVM konstatuje:

Z tabulky č. 2 jsou patrné některé základní posuny v hodnocení politických stran. V porovnání s obdobím před volbami 1998 jsme zaznamenali obecné posílení skepse vůči politickým stranám (ilustrované mimo jiné tím, že u pozitivních tvrzení mimořádně vzrostl podíl odpovědí "nehodí se na žádnou stranu"). Dalším významným rysem je celkově zlepšené hodnocení KSČM a na straně druhé výrazný úbytek pozitivních soudů o ČSSD. Tyto proměny jsou s největší pravděpodobností odrazem změn ve volebních preferencích v letošním roce, tj. v tomto případě přesunem stranických sympatií občanů od ČSSD ke KSČM.

Politikové by si měli uvědomit toto:

Lidé ve všech zemích světa, tedy jistě i v ČR, mají nejraději vládu, která