 |
|
Drobnička pro budoucí historikyJak jsem psala projev pro Václava HavlaJiřina FuchsováVazeny pane redaktore, nekde na BL nekdo napsal, ze Vaclav Havel si "vsechny sve projevy pise sam..." Je to dost nepravdepodobne... Moderni prezident musi nekdy proslovit az tri, ctyri projevy za den. Bill Clinton si k ucelu psani projevu zve do Bileho domu kazdy rok novou urodu nadanych univerzitnich studentu, kteri mu vcas zasobu projevu usitych na miru dodavaji. Neni to zadne tajemstvi, obcane to berou a chapou, i kdyz se nechavaji unaset vzletnymi slovnimi obraty sveho "vrchniho velitele...", fakt, ze pochazeji z hlavy nekoho jineho, jim nijak nevadi... Vzhledem k tomu, ze dnes historie odehravajici se pred nasima ocima jeste ani nedozni, aby uz ji nekdo nekde primo pred nami nezfalsoval ci neprekroutil, rada bych zde vydala jedno drobne svedectvi... Na podzim 1991 pozvali Cesi v Kalifornii do Los Angeles Vaclava Havla. Mel puvodne priletet jiz tehoz roku v dubnu, ale z nejakych duvodu z teto planovane navstevy seslo... Namisto toho zavital Vaclav Havel, na vrcholu sve slavy, i kdyz za prave probihajici krize s nekterymi slovenskymi Cechoslovaky, ktera, jak vime, pozdeji vyustila v Havlovu docasnou abdikaci v lete roku 1992, do Los Angeles pred vyrocim 28. rijna 1991. Jedne rijnove noci, asi v deset vecer, jsem obdrzela telefonicke zavolani."Havel nevi, o cem tady ma mluvit. Mas mu napsat projev." Ponekud jsem se ulekla, a dotazala se, o jaky projev bezi...."No pro ty krajany, na UCLA...., a taky jeden anglicky, pro Bradleyho na radnici...." Citila jsem se polichocena, kdo by se necitil polichocen takovou zadosti.... A zdesena.... Basnirka sedela do dvou do rana s tuzkou v zubech nad listem cisteho papiru a jeji zdeseni se minutu od minuty zvysovalo.... "Co tady strasis?" zeptal se clen rodiny, ktery v pyzamu nakoukl do obyvaku... "Pisu projev pro Havla...." "Cooooooooo?????" "Jo, vazne... Ale nevim, co psat...." Clovek v pyzamu dlouze zivnul. "To je jednoduchy. Predstav si, ze jsi Havel... A pis...." Otocil se, a sel zase spat...... Predstavila jsem si, ze jsem Havel..... A napsala......Dva projevy. Jeden cesky, druhy anglicky... A pak jsem, tvari v tvar Vaclavu Havlovi cekala, jestli opravdu pronese moje slova... Pronesl... Poradci, nebo dokonce on sam, sice sem tam neco zkratili, prinatahli, neco ubrali, neco pridali.... Ale zakladni projevy z pera krajanky Jiriny Fuchsove, ceske basnirky a patriotky, odeznely. Jeden cesky, na UCLA, druhy, zkraceny na tretinu, na Los-Angeleske radnici... Mely uspech. Nebylo to ale zasluhou Jiriny Fuchsove. Bylo to zasluhou Vaclava Havla. Inspiraci, kterou jeho historicka uloha v ceskych dejinach ve mne vyvolala... A jeho prednesem... Byl skvely. Hovoril rozvazne, se spravnymi akcenty tam, kde mely byt... Zarila z neho Pravda a Laska, respresentoval zemi, ktera po padesat let trpela pod nesmirnymi bremeny utlaku toho nebo onoho, a ktera se, at jiz s pomoci odkudkoli, dokazala pozvednout z prachu, a znovu zamirit vyse, ke hvezdam... Obavam se, ze uz nikdy se nam vsem, vsem doma i v zahranici, nepodari zinscenovat TAKOVOU CHVILI..... Ale bylo nam doprano se ji dozit, ji prozit, radostne ji procitit... Bez ohledu na to, co prislo potom, co prichazi dodnes, prozili jsme chvili NADEJE.... Byli mnozi, kdo se nedozili.... Co bude dal, zalezi, jako vlastne vzdycky zalezelo, take na nas... Na kazdem jednotlivem z nas. At je to cokoli, vzpominam, a neverim, ze jsem sama, na ty opojne krasne dny pre deseti lety. A pro ty vzpominky dekuji Vaclavu Havlovi, ze mi tenkrat poskytl prilezitost "promluvit", jako ceskoslovenska OBCANKA, cesky k Cechoslovakum na UCLA, a anglicky k mym americkym spoluobcanum na radnici... Na cti a slave tato drobnicka pro historiky Vaclavu Havlovi neubere... Jak jsem jiz predeslala, psat projevy pro prezidenta je v Americe, a jsem si jista dnes i v CR, uplne bezne.... V Los Angeles, 17. listopadu 1999 Jiřina Fuchsová
(Psano pro Britske listy) |
|
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|