Intelektuální teror Igora Chauna: Be reasonable, do it my way
Juliana
Vazeny pane
Culiku,
v sobotnich LN z 11.12. (str. 25-26) je rozhovor s Igorem Chaunem. Neni
prilis zajimavy, ale mozna stoji za pozornost proto, ze intelektualove s
podobnymi nazory okupuji ceska media uz pomerne dlouho.
Nejdrive Chaun popisuje sve zrani, pak prechazi k vyzve "Dekujeme
odejdete". Stranu zatim nezalozi, ale: "Budeme dal tlacit,
slovy Vrati Rehaka - budeme uplatnovat intelektualni teror na politiky. A
mozna treba nakonec budou nejaka namesti. Co vime, je, ze budeme
pokracovat a ze energie obcanske spolecnosti se probudila a nesmi zase
usnout. Vzdyt se za tri tydny opravdu podarilo pohnout
spolecnosti!"
Nejsem si jista, ze by se prilis podarilo pohnout spolecnosti.
Osobne se priklanim k nazorum, ze vyzva byvalych studentu je spise
emocionalnim vykrikem nez logicky promyslenym planem kultivace
ceske politicke sceny. Jak uz bylo tez receno v BL, CR by vice
pomohla dobra pravidla hry nez "nejaka namesti".
Jedina vec, ktera by me donutila na
"nejake namesti" jit, by byla snaha establishmentu
ustavit bez voleb urednickou vladu.
"Intelektualniho teroru" od I. Chauna bych se byt
politiky vubec nebala, protoze Chaunovo analyticke ani synteticke mysleni
neni prilis rozvinute.
Dokazem jsou jeho hlubokomyslne uvahy o vychodnich filosofiich i o
politice:
Otazka LN: "Ziskal jste presvedceni, ze novinari manipuluji
realitou?"
Odpoved I.Ch.: "Ne. Uvedomil jsem si - jak rikaji
vsechny vychodni filozofie - ze zivot je obrovskou virtualni hrou
genialniho vesmirneho superpocitace, ktery v neuveritelnem mnozstvi voleb
a kombinaci posouva hru zivota stale kupredu. Uvedomil jsem si, jak
snadne je upadnout do jednoho absolutistickeho nazoru na zivot, zakopat
se v nem... Musime i v protivnikovi spatrovat spolucloveka. Uvedomil jsem
si, tu nesmirnou slozitost zivota, ktera nas muze az zlikvidovat, pokud
se nestacime vcas zklidnit, zaujmout stanovisko vnejsiho pozorovatele a
kombinovat to s laskou, pokorou, slusnosti a porozumenim."
A ted se podivame, jak vypada Chaunova "laska, pokora,
slusnost a porozumeni" v praxi a jak dotycny vidi
"spolucloveka" v Klausovi a Zemanovi.
"...pan Klaus ve svem zivote nebo ve svem detstvi velmi trpel, a
v dusledku toho se jeho psychika vyprofilovala, jak se
vyprofilovala." "Ja jsem vzdy videl, ze pan Zeman je
prazdny mluvka.."
Ale Chaun to s nimi mysli dobre: "Kdyz rikame Dekujeme
odejdete!, oni to vnimaji, jako kdybychom je fyzicky ohrozovali. Ale my
jim neprejeme nic spatneho, my jim dokonce prejem to nejlepsi v jejich
obcanskem zivote."
Tak za takovouhle "lasku a porozumeni" bych se pekne
podekovala. Chaun by si mohl uvedomit, ze urcity typ jeho soucitu a
porozumeni muze druhe lidi urazet. Neni take vylouceno, ze politici
maji o svem stesti jine predstavy (mlaskani u koryta) nez
signatari petice a ze by ve svete podle Chauna nebyli
stastni. A i kdyz to asi byvali studenti mysli dobre,
mam zaporny vztah ke vsemu, co se snazi pod jakoukoliv zaminkou obejit
demokraticka pravidla (tedy jak k dohodam politiku za zady volicu,
tak k emocim povysenych nad pravo stran rozhodnout si o svych
vedoucich politicich samy). To uz tady prece bylo, ze jedinci (pripadne
historicke predvoje) s "absolutistickym nazorem na
zivot" vedeli lepe nez lidi sami, v cem spociva jejich dobro a
stesti. Taky to ze zacatku mozna mysleli dobre.
Jeste perla nakonec: "Lecba Klausem pred osmi lety nebyla o
Klausovi, ale o nutnosti pravicoveho smerovani v nasi zemi." (Je
toto tvrzeni absolutistickym nazorem na zivot, nebo
ne?) "Asi by bylo velice zasluznym cinem uvest Lecbu
Klausem v soucasne dobe. Ten serial byl o nadejich mlade obcanske
spolecnosti, o tom, jak roztahujeme kridla k letu.."
Vrele souhlasim, ze by uvedeni Lecby Klausem bylo zasluznym cinem.
Jako silvestrovsky porad bych toto dilo velmi uvitala.
Chaun, Jezek a spol. rikaji politikum: Dekujeme, odejdete. Me by
potesilo, kdyby odesel taky urcity druh statotvornych humanitnich
intelektualu, ktery verejnost obstastnuje uz nekolik let ve vsech
novinovych, rozhlasovych a televiznich besedach. Stale stejny kruh lidi,
stale podobne reci. Uz bych otazky i odpovedi z ruznych besed mohla psat
sama, tak jsou predvidatelne.
Myslim to s nimi dobre:
..asi ve svem zivote nebo ve svem detstvi velmi trpeli, a v dusledku toho
se jejich porady vyprofilovaly, jak se vyprofilovaly. Ja jsem vzdy
videla, ze to jsou prazdni mluvkove.
Kdyz rikam "Dekuji odejdete", nepreji jim nic spatneho,
dokonce jim preji to nejlepsi v jejich zivote mimo media.