"Rozhazovačná a peněz chtivá BBC" terčem kritiky britských poslanců
Provoz satelitního televizního okruhu BBC "News 24" (čtyřiadvacetihodinové televizní zpravodajství, zaměřené na Británii; kromě něho vysílá BBC ještě čtyřiadvacetihodinový zpravodajský televizní okruh "BBC World") stojí 54 milionů liber (přes 3 miliardy Kč) ročně. Je to zbytečné plýtvání peněz, jsou přesvědčeni poslanci britského parlamentu, kteří se chystají v této věci tento týden na BBC zaútočit, napsal týdeník Observer. Poslanci budou také požadovat snížení počtu byrokracie na vyšších úrovních managementu BBC a budou chtít zrušení návrhu vybírat zvláštní koncesionářský poplatek navíc pro lidi, kteří chtějí sledovat digitální televizi.
Britský parlamentní výbor pro kulturu, v němž mají převahu labourističtí poslanci, se chystá ostře zaútočit na vedení BBC a obvinit je, že rozhazuje peníze a že je chtivé peněz. Kritika povede ke zvýšení nátlaku na ministra kultury Chrise Smithe, aby zrušil návrh zavést nový koncesionářský poplatek pro televizní diváky, kteří chtějí sledovat digitální televizní vysílání.
Členové zmíněného parlamentního výboru analyzovali financování BBC a budou ostře kritizovat její digitální televizní vysílání a nedostatek otevřenosti v jejím účetnictví. Kruhy blízké parlamentnímu výboru sdělili týdeníku Observer, že jeho členové byli šokováni, když zjistili, že BBC vydává ročně na provoz satelitního okruhu "News 24" 54 milionů liber - to je třikrát více, než stojí provoz komerční satelitní stanice SkyNews - a to přesto, že sledovanost okruhu "News 24 dosahuje často jen 10 000 diváků.
Provoz digitálního zábavného satelitního okruhu BBC Choice stál loni 30 miliónů liber a v roce 1999 dosáhnou jeho náklady 50 milionů liber, avšak tento okruh, který vysílá většinou reprízy starších pořadů, stále ještě zaznamenává při průzkumu sledovanosti televizních okruhů "nulovou" sledovanost.
Poslanci byli také překvapeni, že BBC vydala v minulém finančním roce (do dubna 1999) více než 60 milionů liber na modernizaci televizního vysílacího, redakčního a výrobního střediska, 18 milionů liber na reklamu vlastního digitálního vysílání a 30 milionů liber na modernizaci bruselské kanceláře BBC.
Budoucnost BBC je tématem intenzivní debaty od té doby, co ekonom Gavyn Davies, byl jmenován vládou, aby prozkoumal financování BBC. Davies navrhl, aby k nynějším cca 100 librám (cca 5500 Kč) ročně televizního koncesionářského poplatku museli diváci, kteří chtějí sledovat digitální televizní vysílání, platit ještě digitální roční poplatek 24 liber.
Tento návrh ostře kritizují komerční televizní stanice, protože se obávají, že to lidi odradí od sledování digitální televize vůbec. Očekává se, že parlamentní výbor pro kulturu zavedení tohoto poplatku odmítne. Je nespravedlivé, aby lidi, kteří uzavřou kontrakt s poskytovateli komerčních digitálních televizních služeb, z toho museli platit daň na financování digitální expanze BBC, argumentují.
Avšak očekává se, že ve výboru dojde k ostrým sporům, neboť jeden jeho člen, labouristický poslanec John Maxton, zveřejní vlastní minoritní analýzu a bude v ní argumentovat, že BBC nový poplatek potřebuje, aby mohla investovat do nové, nákladné digitální technologie. Dá se očekávat, že dojde k otevřenému střetu předsedy výboru Geralda Kaufmana a Johna Maxtona. Maxton obviní Kaufmana, že to s obviňováním BBC z plýtvání a špatného řízení přehání.
Poslanci, kteří minulou středu schválili zprávu parlamentního výboru o BBC, konstatují, že požadavky BBC na další koncesionářský poplatek jsou drzé a šokující. Jeden hlas konstatoval: " Jeden hlas konstatoval: "Digitální okruhy BBC jsou drahé a nudné a BBC má při tom tu drzost požadovat dalších 700 milionů liber nového digitálního koncesionářského poplatku a dalších 500 milionů liber na financování osob, kteří by digitální vysílání provozovali. Oni se snad zbláznili."
Poslanci podpoří Daviesův požadavek, aby bylo financování BBC prověřeno britským National Audit Office. Parlamentní výbor požaduje, aby BBC snížila výdaje na vyšší vrstvy managementu o 300 milionů liber, než začne požadovat další finance.
Očekává se, že Británie přejde do deseti let plně od analogového vysílání na digitální, jakmile bude mít možnost sledovat digitální vysílání 95 procent britské televizní obce. Ministr kultury Chris Smith silně podporuje Daviesův plán na zavedení digitálního koncesionářského poplatku. Davies argumentuje, že zavedení poplatku nebude mít na přístup veřejnosti vůči digitálnímu vysílání žádný vliv, ale komerční televizní stanice si objednaly analýzu, podle níž by to zdrželo zavádění digitálního vysílání o dva až čtyři roky.
