čtvrtek 20. ledna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby České právo:
  • Havlovy procesy: zdvořilá, avšak nic neříkající odpověď z prezidentské kanceláře (J.J. Procházka) Česká politika:
  • Možná vznikne SOS - Strana opoziční smlouvy (Štěpán Kotrba) Poznámka na okraj dne:
  • Dohody (Ivan Hoffman) Česká televize:
  • Quo vadis Milane Šmíde? Nebývale ostrá tužka Milana Šmída neprospívá konstruktivnímu řešení krize v ČT (Martin Vadas)
  • Zemské noviny příliš zkrátily rozhovor s Martinem Vadasem (Martin Vadas) Reakce Jana Čulíka:
  • Pozor na zkreslování faktů, Martine Vadasi! Další materiály Martina Vadase:
  • Poslancům: Podnět k přijetí nového zákona o České televizi (Martin Vadas)
  • V Divadle Na Zábradlí se mluvilo o budoucnosti České televize (Martin Vadas)
  • Jak pozměnit Zákon o České televizi? (Martin Vadas; nenatáhne se jako součást Kompletních BL)
  • Teze k diskusi o novém zákonu o České televizi (Martin Vadas) Česká společnost:
  • O slušnosti (Jan Lipšanský) Teologie v Britských listech:
  • Bůh s námi ... aneb teologicko-atomová řetězová reakce (Václav Pinkava)
  • Nemám rád poznámky teistů k ateistům(Jan Kyncl) Reakce:
  • Pan starosta z Rakovníka píše o pyrotechnice (Peter Erebák)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Reakce Jana Čulíka:

    Pozor na zkreslování faktů, Martine Vadasi

    Jak píše v úvodu dnešních Britských listů Juliana: V ČR se lidem často zdá, že "každý má svou pravdu a je jedno, jak ji dokazuje, anebo zda ji vůbec nějak dokazuje". To nejde. Je nutno používat věcné, racionální argumentace a neargumentovat zjevně chybnými či falešnými fakty. Střetávání názorů, založených na faktech, je správné, ale střetávání falešných informací je k ničemu.

    1. Nemohu mluvit za Milana Šmída, jen za sebe: Britské listy snad prokázaly, že nevylučují z diskuse nikoho. Argumentuji, že východiskem musí být věcná analýza pořadů, případně jasné pojetí televizní práce (zejména mi jde o zpavodajství a publicistiku), nikoliv osobní spory. I při hodnocení jednotlivých pořadů se s Martinem Vadasem diametrálně rozcházíme: argumentace, že Ivan Kytka na jaře roku 1998 před volbami "zrušil zprávy" je neporozuměním podstatě novinářské práce. Úkolem profesionálních sdělovacích prostředků není a nikdy nebylo nastavovat mikrofon politikům a činit se nekritickým nástrojem k demagogickým, manipulativním přestřelkám politiků. V Britských listech jsme o těchto zásadách psali značně podrobně, že je s podivem, že tyto základní principy, stejně jako některá jiná fakta, Martin Vadas ignoruje.

    V rozsáhlém syntetickém materiálu od Andrewa Stroehleina, který právě vyšel v angličtině v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review (a zanedlouho vyjde také knižně) se mj. praví (článek co nejdříve zveřejníme v české verzi celý):

    Tradiční poskytovatelé zpráv a informací v České republice málokdy projevují onen obětavý, agresivní novinářský přístup, který usiluje o to odhalit pravdu o politice a o vládě.

    Televizní pořady a články v novinách často vytvářejí iluzi, že jsou agresivní, ale takové pokusy jsou málokdy něčím víc než bulvárním vměšováním do soukromí veřejných osobností anebo divokými, nepotvrzenými zprávami, které nejsou, jak se zdá, ničím jiným, než pomlouvačnými kampaněmi. Politické zpravodajství je všeobecně leak-driven, tj. je závislé na prozrazování informací seshora. Někdy se zdá, že sdělovací prostředky skutečně přinášejí zajímavý dokument, který odhalil inteligentní reportér, ale většinou se ukáže, že jde o oněco, co reportérovi kdosi v noci dal do schránky - anebo to reportérovi prostě předal stranický tiskový mluvčí.

    Například různá tvrzení šéfa sociálnědemokratické strany Miloše Zemana o druhých politicích sice vyvolávají v českých mediích vzrušení, ale Zeman nikdy nemá pro svá obvinění žádné konkrétní důkazy. Nejvíce nechvalně známá byla tzv. "kufříková aféra". Jiným příkladem byla Zemanova ochota na jaře roku 1998 brát vážně údajný záznam z komické schůze spiklenců na Pražském hradě, který byl naprosto zjevným falsifikátem. Nejnověji vznikla aféra týkající se Zemanových tvrzení o bývalém ministru zahraničních věcí Josefu Zieleniecovi. Ve všech těchto případech učinil Zeman nepodložené tvrzení a tisk hlasitě informoval o těchto tvrzeních tučnými titulky, aniž by předtím vykonal jakoukoliv další práci a pokusil se zjistit, jaká je pravda, skrývající se za obviněními.

    Některé tyto incidenty, spojené se Zemanovými obviněními, si pamatuje skoro každý, ale Zeman není v žádném případě jediným českým politikem, který pravidelně zneužívá nekompetence českých sdělovacích prostředků k vlastnímu politickému prospěchu. Tento přístup je jednoduchým způsobem pro každého politika, jak vyvolat pozornost úslužného tisku, a všichni politikové tento způsob využívají, protože vědí, že čeští novináři jejich tvrzení v žádném případě nebudou nezávisle vyšetřovat, jen se zeptají jiných politiků, co si o takových tvrzeních myslí. Tak je tzv. "politické zpravodajství" v denících a ve večerních zpravodajských relacích televizních stanic typicky jedinou velkou polévkou o tom, co kdo řekl o kom: reakce na reakce na reakce a tak dále, ad nauseam.

    A všichni politikové jsou rádi, že tento způsob zpravodajství v České republice vznikl, protože nemusejí hovořit o skutečných problémech České republiky a o tom, jak je řešit.

    Pro šéfredaktory určují agendu politikové a straničtí tiskoví mluvčí. Šéfredaktoři hrají poslušně tuto hru, určovanou politiky. Šéfredaktoři vysílají své reportéry na každou tiskovou konferenci politické strany, bez ohledu na to, o čem se tam má hovořit, a bez ohledu na to, jak připraví straničtí organizátoři svá nesmyslná "oznámení", která jsou málokdy něčím jiným než otevřenými pokusy získat pro danou stranu prostor v novinách a v elektronických sdělovacích prostředcích. Tím, že dávají přednost nesmyslným tiskovým konferencím, hrají šéfredaktoři a reportéři hru politiků - a mají proto méně zdrojů na investigativní novinářskou práci.

    Tento druh zpravodajství, pane Vadasi, se Ivan Kytka pokoušel zrušit - dočasně se mu to podařilo. Gratuluju mu za to dodnes. Že mu nebyl dán čas, aby vytvořil skutečné zpravodajství, je jiná věc.

    2. K likvidaci nepohodlných osob. Potíž je, že podle toho, jakou práci odváděl Jan Štern v pořadu Nadoraz, neměl ten pořad nikdy dělat. Nebylo to profesionální. Upozorňuju, že jsem to dokazoval v Britských listech na příkladu zcela nepolitického pořadu Nadoraz. Pravidelní čtenáři Britských listů vědí, že si Jan Čulík - na rozdíl od většinové české společnosti - velmi váží hrdinství disidentů za komunistické éry. Nedomnívá se však, že to disidenta opravňuje v demokratické společnosti vyrábět nekvalitní televizní pořady.

    3. Představa, že tím, že ze zpravodajství České televize odstranil Ivan Kytka dva měsíce před volbami hašteření politiků a jejich vzájemné urážky a snažil se zavést skutečné zpravodajství (jiná věc je, že nezávislé profesionální zázemi pro ně neexistovalo) "způsobil nynější politickou krizi, je zajímavá a bylo by ji třeba podložit věcnějšími argumenty. Mimo jiné, pokud je známo, přivodila určitý hospodářský růst právě poslední dobou právě sociálnědemokratická vláda - vládě vedené ODS se to pokud vím nepodařilo. Konstatuji v tomto smyslu fakta - nemám důvodu celkově vládu ČSSD chválit o nic víc než předchozí české vlády.

    4. Není pravda, že jsou Britské listy zaujaty ve prospěch Puchalského. pravidelnější čtenáři vědí, že nekvalitní zpravodajství České televize za Puchalského BL systematicky kritizovaly. Poukazovaly opakovaně i na to, že po zrušení pořadu Nadoraz se Puchalskému nepodařilo vytvořit žádný lepší investigativní pořad. (Psaly mimochodem opakovaně i o tom, že je neobyčejně tristní, když nejlepší pořad, na jaký se Puchalský v podzimní televizní sezóně roku 1999 zmohl, byly reprízy majora Zemana. Pokud ovšem se zvedla zloba vůči Puchalskému jen proto, že odvysílal komunistický seriál - je to naprosto tristní. Meritum věci bylo pominuto a zúčastněné strany se vrátily k archaickému manichejskému ideologickému černému hněvu, který neřeší nic.) Představa, že Puchalský byl v kapse ČSSD, je zajímavá, ale poněkud neprokázaná.

    5. Britské listy nejsou hluché k tlakům ČSSD a US na Českou televizi. Opakovaně psaly o tom, že Česká televize je zaujatá ve prospěch Unie svobody (pořady V pravé poledne, Na hraně), případně ve prospěch signatářů petice Děkujeme, odejděte. Na základě materiálu, zveřejněného v Britských listech, že je v pořadu V pravé poledne "přemlynářováno", kritizoval ČT na kongresu ODS v tomto smyslu radní Petr Štěpánek (který ovšem sám vystupuje v televizi Nova). Systematicky po odchodu Jakuba Puchalského psaly Britské listy i o tlaku jednoho křídla ČSSD proti České televizi.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|