středa 26. ledna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Sdělovací prostředky v demokracii:
  • Čermákovo turné (Ivan Hoffman)
  • Česká televize: Je to jasné jak facka (Jiří Jírovec) Občan v demokracii:
  • Věci se mění (Jaroslav Plesl) Další reakce: co mají tedy obyčejní lidé dělat:
  • Prověřený recept, jak situaci změnit k lepšímu (Ron Sydney)
  • Co mají lidi dělat? (Petr Novotný)
  • Nezávislý pohled a samostatné informace mohou některým lidem i uškodit (Petr Jeřábek)
  • Laické přemítání o článku Martina Hrbka (Jiří Konvalina) Sdělovací prostředky - nový generální ředitel BBC:
  • Znepokojující vývoj v britských sdělovacích prostředcích: už nemusíte být jako šéf nestranný (Guardian) Britská televize:
  • Channel Four News: Konflikt ohledně "nevhodných" otázek moderátora (Independent) České právo:
  • Ochrana svědka (Ivan Hoffman) Reakce:
  • Nepříliš přesné informace o Českém telecomu (Jan Lipšanský) Teologie a poznání:
  • Jak je to s boží existencí: slíbená nudná odpověď (Juliana)
  • K Julianě: přejte každému jeho pravdy (Ferdinand)
  • Reakce o Bohu (Jan Lipšanský)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Jak je to s poznáním a boží existencí: slíbená nudná odpověď

    Juliana

    Vazeny pane Culiku,

    jak jsem slibila, odpovidam na  teisticky clanek Jana Lipsanskeho.

    Nyni k jednotlivym bodum:

    A) Ateisticka nabozenska fanaticka

    Muj oponent nema pravdu, kdyz argumentuje, ze ateiste a teiste se od sebe lisi jen tim, ze jedni tvrdi (bez dukazu), ze  Buh neni, druzi (tez bez dukazu), ze Buh je. Nikoliv. Rozdil spociva v rozdilnem pristupu k teorii poznani. Ateiste tvrdi, ze nejsou opravneni prijmout existenci nejakeho jevu, pokud ho nemuzou s dostatecnou pravdepodobnosti prokazat. (John Locke to nazyval centralni epistemickou povinnosti.) Coz uz jsem psala minule, ale J. Lipsansky to patrne neregistroval.

    Sila dukazu, kterou jednotlive smery pozaduji, se lisi.

    Internaliste vyzaduji, aby vsechny faktory, potrebne k potvrzeni, byly pro pozorovatele dostupne (nemusi to byt  presne osoba, ktera provadi verifikaci, ale musi byt schopna ty dukazy pochopit).

    Externaliste se domnivaji, ze nektere z potrebnych faktoru jim dostupne byt nemusi. 

    Toto byvala prevladajici linie zapadni teorie poznani, i kdyz se cas od casu objevily nazory, ze existence Boha by mela byt z centralni epistemicke povinnosti vynechana (i externalismus by mohl vest k teismu).  L. Wittgenstein navrhl, ze by mel byt z verifikacni povinnosti vynechan vyrok: Vsichni lide maji rovna prava. 

    Z hlediska teorie poznani (i selskeho rozumu, tj. naivniho realismu) je Lipsanskym uvadeny priklad s prirozenim advokatky nespravny. S velkou pravdepodobnosti se jeho existence jiste prokazat da. (Mozna tento priklad autor nemyslel vazne a ja jen nepochopila jeho oblibeny druh humoru.)

    Nejde tedy o to, zda verim nebo neverim na existenci zelenych muziku, mentionu ci na ucinnost homeopaticke lecby. Proste prijimam jen to, co bylo s dostatecnou pravdepodobnosti prokazano. Existence atomu neni veci viry, ale experimentalnich dukazu.

    Odbocka: Vy citujete ve svem  textu Umberta Eca, ze urcite pravdy jsou dany.  Opravdu myslel pravdy (pokud ano, tak jake?), anebo zastava nejakou formu realismu a predpoklada, ze  predmety poznani realne existuji?  Podle textu se domnivam, ze jde spise o tuto moznost.  (Ale recenze knihy ve me vzbudila nadeji, ze uz snad konecne Derrida a spol. zacinaji vychazet z mody.)

    B) Omylna veda

    Vedecke poznani se vyviji. A vedecke omyly nejsou prekonavany intuici nebo pomoci nejakych zjevenych pravd, ale zase vedeckymi metodami.

    Autor byl ale laskavy a v dukazech o omylnosti vedy  uvadel jen priklady mene zavaznych omylu, jako je popirani kabelu mezi Evropou a Amerikou,   kamenu padajicich z nebe atd. Mohl nasadit tvrdsi kalibr. Co je popreni nejakeho kabelu pod morem proti vedeckym dukazum menecennosti nekterych lidskych ras nebo celych socialnich skupin?  Coz netvrdili jenom nejaci psychicky uchylni maniaci, ale renomovani vedci, ozdobeni mnoha tituly. Privatizace v Rusku byla take provadena podle rad odborniku z prestiznich universit. A co je tam ted? Bida,  hlad a valka. Chyby v teoriich se opravi, ale mrtve lidi uz nevzkrisi nikdo.

    Takze se dostavame k uskalim pouzitelnosti "nejlepsich moznych reseni".   Racionalni analyza ma svoje uskali a muze (ale nemusi!) vest do propasti. Ale nic lepsiho nemame.  Iracionalni pristupy, ktere se ridi zjevenymi pravdami,  vedou do baziny vzdycky.  

    Myslim, ze nejmene nebezpecny je pristup: pri zkoumani problemu pouzit racionalni metody, pri rozhodovani o tom, jak postupovat,  ma kazdy svoji pravdu - a mel by mit  stejne pravo rozhodovat o vecech, ktere ovlivnuji jeho zivot.  Pri diskusi o jaderne energii nebo geneticky modifikovanych potravinach me samozrejme budou  vic zajimat nazory odborniku nez to, co mi rekne popularni zpevacka nebo herec. Ale pri rozhodovani, zda nejakou potencialne nebezpecnou technologii zavest, by mel mit stejny hlas kazdy, jehoz zivot bude tato technologie ovlivnovat - tedy se nepodivuju, ze zpevaci a herci podepisuji petice proti JETE (clanek V. Novaka).

    C) Neinformovana fanaticka

    J. Lipsansky si poradne neprecetl moji poznamku. Psala jsem, ze v ceskem tisku prevladaji ruzne formy teismu, prevazne katolickeho, a ze pocet teistickych a ateistickych clanku neodpovida rozlozeni vericich a nevericich osob v populaci. A neinformovana fanaticka jsem proto, ze  J. L. se domniva, ze katolicke clanky neprevazuji, ze media propaguji i dalsi cirkve. To, ze prevlada teismus, nevyvratil - a ani nemuze. Protoze si nepamatuji, ze bych napr. v priloze Orientace cetla krome clanku o vire take nejake filosoficke zduvodneni ateismu. Chci se orientovat ve vsech myslenkovych smerech, nejen v teismu.
    A kdyz uz jsem u prezentace cirkvi. J. Lipsansky je s nim patrne spokojen, pro me ale ty clanky myslenkove stimulujici nejsou. Je to asi tim, ze jsem ateistka a ocekavam od nich neco jineho nez verici. Zajima me treba, jak resi ruzne cirkve (nejen v Cechach, ale i ve svete) problem svobodne vule, socialni nerovnosti, ruzne eticke otazky, jenze nachazim prevazne plytke moralizovani, informace o svatorecenich, ruznych cirkevnich organizacnich otazkach. Nadsena tim nejsem a tyto stranky sleduji stale mene.

    Juliana

    PS Ve svem minulem prispevku jsem si spletla dva cirkevni teology - svateho Augustina a Tomase Akvinskeho. To by se nemelo stavat ani ateistce.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|