ČT, prezidentská kampaň a časosběrný dokument o Vladimíru Mlynářovi
Nápad
časosběrného dokumentu o příštích deseti letech života Vladimíra Mlynáře
mě fascinuje. Není mi ovšem jasné, zda se utajení materiálů, které ona dáma
hodlá natočit za peníze daňových poplatníků, vztahuje i na situace, kdy se
podaří zvukem či obrazem pořídit doklad o neschopnosti zmíněného politika
určitou funkci zastávat.
Nezodpovězenou zůstává i otázka duplicity. Bude-li chtít ČT natočit o
Mlynářovi něco aktuálního, budou kolem něj štáby dva - veřejný a tajný?
Karel Hynie sice píše, že je přesvědčen o smysluplnosti takového
dokumentu,
ale bohužel nevysvětluje, co si od projektu slibuje, kdo se na to bude chtít
dívat (ledaže v tom bude nějaká erotika) a už vůbec pomíjí to, že ambiciózní
politik bude v přítomnosti kamery a mikrofonu předstírat a hrát, protože ví,
že cokoli řekne může být použito proti němu.
Něco jiného by bylo, kdyby šlo o to zachytit politika v průběhu jeho kariéry
a zveřejnit materiály jako dokument jeho uzavřené kariéry. Mám ovšem pocit,
že úspěšný politik nepotřebuje paján, a že je někdo gauner, by se měl občan
dozvědět dokud je čas.
Ještě víc mě zaujalo, že president Havel
lituje
, že si až v letadle vzpomněl na to, že měl Albrightové nabídnout svoje
presidentské křeslo - tedy až mu vyprší mandát, samozřejmě.
Protože se spekulace typu "Babička na Hrad" objevily již i v NY Times,
navrhuji pro BL akci "Dědeček na Hrad", jejímž smyslem je zamezit naplnění
pravidla, že když je něčeho moc, tak je toho příliš.
V jejím rámci přikládám otevřený dopis Jiřímu Dědečkovi, který obsahuje
návrh, jak s jeho pomocí přeměnit Vaše "Glasgowské hnutí", jak je pracovně
nazývám.
Zdraví Vás
JJ
PS Pro úplnost dodávám, že potenciální zakladatele DJ Party
nespojuje žádná
ideologie ani komerční zájem. Určitý styčný bod snad představuje podobný
názor na zpěváka Michala Davida.
Dopis Jiřímu Dědečkovi
Jiří Dědeček,
slušný zpěvák a básník
Praha
Vážený pane Dědečku,
předem mého dopisu přijměte pozdrav a milou vzpomínku - například na Vaši
píseň o nedostatku slušných lidí mezi námi. No řekněte, kolik jich je? Vy,
já, pan Čulík, naše ženy a děti a kdo dál? Trochu přeháním, v Kanadě to je
třeba pan Kaláb z Ottawy a můj přítel Aleš Zeman z Burlingtonu a kdesi v NY
pan Bufka. A vy byste pár lidí jistě taky našel.
Větším optimistou v tomto směru je Jan Čulík, který situaci k 24.
únoru l.p.
2000
hodnotí takto: "V České republice existuje silent constituency, velká
mlčenlivá vrstva schopných, inteligentních a čestných lidí, kteří jsou
mnohdy daleko zajímavější než pár profláknutých politiků, neustále
kolujících na českých televisních obrazovkách. Škoda, že čeští novináři
nevyvinou úsilí k tomu, aby je našli."
Důvod tohoto stavu shledávám v tom, že jsme se, Vy a já, tímto problémem
zatím nezabývali. Domnívám se, že je čas, abychom společně zvedli rukavici
jeho "Glasgowské výzvy" a pokusili se o takměř nemožné. Kdo jiný, snad kromě
Prozřetelnosti, může v tomto kritickém okamžiku zachránit národ než my dva?
Budete se mnou jistě souhlasit, že slušné lidi můžeme (po)vzbudit k
činosti
jenom rasantní akcí. Navrhuji Vám proto, abychom spolu založili politickou
stranu. Díky revoluci v komunikacích s nabízí světový primát - založit
světovou stranu prostřednictvím internetu a nikoli, jak tomu bývalo v
minulosti, prostřednictvím restauračního zařízení.
Jméno strany bych volil tak, aby bylo lehce zapamatovatelné a mezinárodně
přijatelné. Jako nosné mi připadá DJ (dý džej) Party. Taková Party by jistě
přitáhla i mladé lidi. Program strany Dědeček-Jírovec by byl snadno
uchopitelný a stručný: "Dědeček na Hrad".
Protože hodláme oslovit inteligentní lidi (navrhuji heslo "MYSLÍME STEJNĚ
JAKO VY"), můžeme takměř s jistotou předpokládat, že pochopí jemné nuance v
používání velkých a malých písmen ve slově dědeček. S velkým "D" to budete
Vy, s malým já.
Píši-li "Dědeček na Hrad" znamená to, že se jako starší považuji až za
druhého nejlepšího kandidáta. Volbou mladšího Dědečka by se naplnil i jeden
z mála užitečných odkazů současného presidenta, totiž jeho orientaci na
mládí, které to po něm jednou zdědí.
Pravda, heslo by mohlo mít i formu "dědeček na Hrad", ale takto vyjádřená
kandidatura mé osoby, by připadala v úvahu jen v případě, že by Vás někdo
přizabil, nebo něco na ten způsob, což si odmítám představit.
Sám bych se (barvou vousů a části vlasů) nejspíš hodil pro šedé
eminentství.
Jako rozený demokrat bych ovšem svoje intriky stavěl výhradně na zásadách,
jimiž se řídí moderní, postkomunistické země.
Sám jsem sice o kandidatuře na presidenta ČR před časem uvažoval,
ale Český
senát nechal moji nabídku bez povšimnutí, přestože jsem získal podporu až v
samotné Americe. Předpokládám, že pan Bufka Vaši kandidaturu v Americe
podpoří.
Jaká bude Party, až se stanete presidentem, záleží na tom, co
zjistíte, až
Vám pan Mathé řekne v kanceláři pravdu o tom, jak to vlastně všechno bylo a
je.
Celkem jasno mám v otázce uspořádání sebraných spisů. Sám bych
doporučoval
vazbu v kůži. Věci by rovněž prospělo, kdybyste svoje spisy podepisoval
"Dědeček Jiří". Já bych pak vydával ty svoje (až se najde nezaslepený
nakladatel) pod jménem "dědeček Jírovec". Těžko by se pak mezi nás v
regálech veřejných i soukromých knihoven někdo vecpal.
To jsou, ale v podstatě technické detaily, k nimž se dostaneme
později. Teď
je důležité, abyste přijal výzvu Prozřetelnosti. Zvažte, že jinak se budou
kolem presidentského křesla dít neuvěřitelné věci - zejména nebude-li ona
hnací síla historických událostí v kritický moment doma.
S pozdravem "Malá doba vyžaduje velké činy".
Jiří Jírovec
