čtvrtek 2. března

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Svět, v němž dnes žijeme:
  • Hluší a slepí vůči svému kulturnímu dědictví (Observer) Britský tisk:
  • Lhaní, šikanování a nenávist (Guardian) Odpověď na otázku týdeníku Reflex:
  • Sdělovací prostředky v České republice (Jan Čulík) Výzva:
  • Zachraňte vysílání Hlasu Ameriky do středovýchodní Evropy! Česká republika:
  • Co se staví a co ne (Ivan Hoffman) (Poněkud ironické) zamyšlení:
  • ČT, prezidentská kampaň a časosběrný dokument o Vladimíru Mlynářovi (Jiří Jírovec) Česká politika:
  • Politická logika a schizofrenie (Miloš Štěpánek) Ekologie:
  • Kdo kácel na Cibulce? (Děti Země) Analýza sdělovacích prostředků:
  • Avízo tiskové konference aneb nemusí se vše zajímavé konat jen v Praze (Innovatio)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • ČT, prezidentská kampaň a časosběrný dokument o Vladimíru Mlynářovi

    Jiří Jírovec

    Nápad časosběrného dokumentu o příštích deseti letech života Vladimíra Mlynáře mě fascinuje. Není mi ovšem jasné, zda se utajení materiálů, které ona dáma hodlá natočit za peníze daňových poplatníků, vztahuje i na situace, kdy se podaří zvukem či obrazem pořídit doklad o neschopnosti zmíněného politika určitou funkci zastávat.

    Nezodpovězenou zůstává i otázka duplicity. Bude-li chtít ČT natočit o Mlynářovi něco aktuálního, budou kolem něj štáby dva - veřejný a tajný?

    Karel Hynie sice píše, že je přesvědčen o smysluplnosti takového dokumentu, ale bohužel nevysvětluje, co si od projektu slibuje, kdo se na to bude chtít dívat (ledaže v tom bude nějaká erotika) a už vůbec pomíjí to, že ambiciózní politik bude v přítomnosti kamery a mikrofonu předstírat a hrát, protože ví, že cokoli řekne může být použito proti němu. Něco jiného by bylo, kdyby šlo o to zachytit politika v průběhu jeho kariéry a zveřejnit materiály jako dokument jeho uzavřené kariéry. Mám ovšem pocit, že úspěšný politik nepotřebuje paján, a že je někdo gauner, by se měl občan dozvědět dokud je čas.

    Ještě víc mě zaujalo, že president Havel lituje , že si až v letadle vzpomněl na to, že měl Albrightové nabídnout svoje presidentské křeslo - tedy až mu vyprší mandát, samozřejmě.

    Protože se spekulace typu "Babička na Hrad" objevily již i v NY Times, navrhuji pro BL akci "Dědeček na Hrad", jejímž smyslem je zamezit naplnění pravidla, že když je něčeho moc, tak je toho příliš.

    V jejím rámci přikládám otevřený dopis Jiřímu Dědečkovi, který obsahuje návrh, jak s jeho pomocí přeměnit Vaše "Glasgowské hnutí", jak je pracovně nazývám.

    Zdraví Vás

    JJ

    PS Pro úplnost dodávám, že potenciální zakladatele DJ Party nespojuje žádná ideologie ani komerční zájem. Určitý styčný bod snad představuje podobný názor na zpěváka Michala Davida.

    Dopis Jiřímu Dědečkovi

    Jiří Dědeček,
    slušný zpěvák a básník
    Praha

    Vážený pane Dědečku,

    předem mého dopisu přijměte pozdrav a milou vzpomínku - například na Vaši píseň o nedostatku slušných lidí mezi námi. No řekněte, kolik jich je? Vy, já, pan Čulík, naše ženy a děti a kdo dál? Trochu přeháním, v Kanadě to je třeba pan Kaláb z Ottawy a můj přítel Aleš Zeman z Burlingtonu a kdesi v NY pan Bufka. A vy byste pár lidí jistě taky našel.

    Větším optimistou v tomto směru je Jan Čulík, který situaci k 24. únoru l.p. 2000 hodnotí takto: "V České republice existuje silent constituency, velká mlčenlivá vrstva schopných, inteligentních a čestných lidí, kteří jsou mnohdy daleko zajímavější než pár profláknutých politiků, neustále kolujících na českých televisních obrazovkách. Škoda, že čeští novináři nevyvinou úsilí k tomu, aby je našli."

    Důvod tohoto stavu shledávám v tom, že jsme se, Vy a já, tímto problémem zatím nezabývali. Domnívám se, že je čas, abychom společně zvedli rukavici jeho "Glasgowské výzvy" a pokusili se o takměř nemožné. Kdo jiný, snad kromě Prozřetelnosti, může v tomto kritickém okamžiku zachránit národ než my dva?

    Budete se mnou jistě souhlasit, že slušné lidi můžeme (po)vzbudit k činosti jenom rasantní akcí. Navrhuji Vám proto, abychom spolu založili politickou stranu. Díky revoluci v komunikacích s nabízí světový primát - založit světovou stranu prostřednictvím internetu a nikoli, jak tomu bývalo v minulosti, prostřednictvím restauračního zařízení.

    Jméno strany bych volil tak, aby bylo lehce zapamatovatelné a mezinárodně přijatelné. Jako nosné mi připadá DJ (dý džej) Party. Taková Party by jistě přitáhla i mladé lidi. Program strany Dědeček-Jírovec by byl snadno uchopitelný a stručný: "Dědeček na Hrad".

    Protože hodláme oslovit inteligentní lidi (navrhuji heslo "MYSLÍME STEJNĚ JAKO VY"), můžeme takměř s jistotou předpokládat, že pochopí jemné nuance v používání velkých a malých písmen ve slově dědeček. S velkým "D" to budete Vy, s malým já.

    Píši-li "Dědeček na Hrad" znamená to, že se jako starší považuji až za druhého nejlepšího kandidáta. Volbou mladšího Dědečka by se naplnil i jeden z mála užitečných odkazů současného presidenta, totiž jeho orientaci na mládí, které to po něm jednou zdědí.

    Pravda, heslo by mohlo mít i formu "dědeček na Hrad", ale takto vyjádřená kandidatura mé osoby, by připadala v úvahu jen v případě, že by Vás někdo přizabil, nebo něco na ten způsob, což si odmítám představit.

    Sám bych se (barvou vousů a části vlasů) nejspíš hodil pro šedé eminentství. Jako rozený demokrat bych ovšem svoje intriky stavěl výhradně na zásadách, jimiž se řídí moderní, postkomunistické země.

    Sám jsem sice o kandidatuře na presidenta ČR před časem uvažoval, ale Český senát nechal moji nabídku bez povšimnutí, přestože jsem získal podporu až v samotné Americe. Předpokládám, že pan Bufka Vaši kandidaturu v Americe podpoří.

    Jaká bude Party, až se stanete presidentem, záleží na tom, co zjistíte, až Vám pan Mathé řekne v kanceláři pravdu o tom, jak to vlastně všechno bylo a je.

    Celkem jasno mám v otázce uspořádání sebraných spisů. Sám bych doporučoval vazbu v kůži. Věci by rovněž prospělo, kdybyste svoje spisy podepisoval "Dědeček Jiří". Já bych pak vydával ty svoje (až se najde nezaslepený nakladatel) pod jménem "dědeček Jírovec". Těžko by se pak mezi nás v regálech veřejných i soukromých knihoven někdo vecpal.

    To jsou, ale v podstatě technické detaily, k nimž se dostaneme později. Teď je důležité, abyste přijal výzvu Prozřetelnosti. Zvažte, že jinak se budou kolem presidentského křesla dít neuvěřitelné věci - zejména nebude-li ona hnací síla historických událostí v kritický moment doma.

    S pozdravem "Malá doba vyžaduje velké činy".

    Jiří Jírovec



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|