Ředitel Českého centra v Londýně Tomáš Zykán mě oslovil u příležitosti oslav desetiletého výročí revoluce. Dlouho jsem přemýšlela, co by se do těchto zvláštních a "negalerijních" prostor hodilo, až jsem přišla na nápad Konfrontací, což byly tehdy krátké přehlídky a byly spíš o setkávání, o prezentování své práce navzájem. Proto jsem využila vztahů s Window Gallery v British Council v Praze. České centrum je složitý prostor a trápí mě, že není navštěvován víc a chtěla jsem udělat něco proto, aby se anglické publikum dozvědělo něco více o českém umění.

Z této generace jsou to pravděpodobně ti z nejznámější. Známí jsou především Christine Borland, Edward Lipski, Cathrine Yass, Simon Periton.

Problém byl, že už jsou zvyklí mít samostatné vystavy, skupinově už moc nevystavují, ale souhlasili, protoěe je to zajímalo.

Ano celkově to vypadá tak, jak jsem si představovala, nebo spíš přála. Udělali jsme tu obrovské množství práce, postavili jsme nové stěny, vymalovali jsme, postavili místnosti pro videoinstalace.

Jiří David, organizátor původních Konfrontací, jeden ze zúčastněných umělců

Andreé se inspirovala Konfrontacemi z osmdesátých let. Mě zajímá hlavně pozitivní konfrontace s  britskými umělci. Mám pocit, že takováto akce má smysl, protože na ni jistě přijdou lidé. Je velmi důležité, že tu vystavují pohromadě Češi a Angličané.

Inventory, britské umělecké sdružení:

My se systematicky zajímáme o neoficiální tiskoviny a vůbev umění v opozici k hlavnímu proudu, takěe nás zajímal samizdat v Československu - dlouho předím, než jsme vystavili ve Window Gallery.

Zajímalo nás to, protože jde o nevýstavní prostor a také je zajímavé, jak se lidé sdružují do skupin, aby obešli oficiální instituce. To je blízké tomu, co nás zajímá, a proto jsme se chtěli zúčastnit. Čeští umělci - britští umělci - takhle jsme o tom nepřemýšleli.