S genetikou je to složitější
Pane Culiku,
Ad http://www.britskelisty.cz/0004/20000418j.html#09
Vase poznamka na zaver, ohledne geneticnosti, s odkazem na clanek bytosti
Juliany :-) mi pripada od veci.
Pisete:
"Juliana, ktera tomu rozumi, nebot v tom oboru pracuje, uz v Britskych listech
upozornovala ze specificky genetikou dane vlastnosti urcitych ras jsou velmi
nepravdepodobne, protoze vetsinu genu maji lide vsech ras spolecnou ... Rozdily
v barve kuze jsou vsak zpusobene *variabilitou jedineho genu*."
V clanku Juliany zazniva veta "Takze i kdyby vyhynuly vsechny populace az na
jednu, 85% genetickych rozdilu mezi lidmi zustane zachovano." Vy pisete
zdanlive odlisne 'vetsinu genu maji lide vsech ras spolecnou'. V tom je
zajimavy ten souhrn od Juliany, ze se mnohem vic se lisime v ramci rasy, z 85%
nez mezi rasami, z 15% , nez mezi kontinenty, z 6%. ( a od simpanzu se lide
lisi jen o 2%, byva uvadeno.
Marna slava, rasistum nejde prece o to, co mame spolecneho, ale v cem se
lisime, a naprosto kaslou na takovou moudrou uvahu, ze jednotlivci se lisi vic
nez rasy, napriklad to dokazuje tzv "genetic fingerprinting". To je nejspis nad
jejich chapani (navzdory sebeskvelejsimu IQ.)
Procentualni uvahy tohoto typu jsou naprosto zavadejici, nebot stiraji prave ty
jednotlivosti, cim vetsi skupina, tim vic.
Je to jako tvrzeni, ze z dalky se jeden druhemu podobame, z dostatecne dalky
jsme k nerozeznani.
Genetiku bych do toho vubec netahal. Mluvime li o dedicnosti, je sice mozne to
chapat tak, ze mluvime o genech jako nejakych dedicnych stavebnicovych
kostkach. Ale to je zasadni nepochopeni cele problematiky instrukcniho kodu
zivouciho organismu, neboli DNA.
Gen je pojmova zkratka pro tu nejmensi jedinecnou identifikovatelnou a
prenositelnou cast DNA, respektive urcity locus chromosomu, ktery korelacne
souvisi s nejakym fenomenem. Pokud gen nemate, fenomen se nedostavi -
zjednodusene vzato.
Jenze, na genech je podstatne ne kde jsou a z ceho ('jak pruhovane'), ale zda,
jak a kdy se projevuji!
Souvisi to nejen s externim okolnim prostredim, ale
hlavne s bezprostrednim okolnim prostredim, tedy s ostatnimi geny, ktere
aktivuji ci vypinaji cinnost predmetneho genu v te ktere etape cinnosti
organismu.
Tyto ucinky se celkove vzato kombinuji pro nasi vedu dosud
neprehlednym zpusobem - a nase dnesni veda, ktera se blizi k uspesnemu
zmapovani lidskeho DNA, je jeste hodne daleko od zmapovani jak vypada 'chod' ci
'provoz' tehoz.
Nabidnu primer, ze jde o ukol nesrovatelne slozitejsi nez by
bylo zrekonstruovat dlouhatansky film, ale pak si jej umet promitnout.
Nejde
totiz jen o interakci mezi prvky v case, ale o interakce mezi interakcemi jako
promitani ne filmu, ale instrukcniho pasku programu semo tamo.
Zatim nejlepsi
analogie jsou prave pocitacove programy. Maji nejakou zasadni instrukcni sadu
na binarnim zaklade (obdoba abecedy moznych chemickych sekvenci), pak maji
konkretni zneni programu.
Mohou se vsak zasadne lisit ve svem chovani podle
vstupu a vystupu, interakci za behu programu.
Oproti tomu, i zcela odlisne
konstruovane programy na ruznych pocitacich a procesorovych instrukcnich
sadach se mohou chovat zdanlive velice podobne, (jako triviani priklad uvedu,
ze web stranka muze na jednom pocitaci vypadat obdobne jako na zasadne odlisnem
pocitaci s jinym software. )
Pripustime li si radeji vice zjednodusene ale snad srozumitelnejsi srovnani, je
to jako s jazykem. DNA je nas slovnik. Cesti autori pisi cesky, a jejich knihy
se tedy nelisi abecedou ani slovy. Texty se lisi uplatnenim a kombinacemi slov.
Zasadneji se vsak lisi v rovine abstraktni, v pojmech a uvahach, ktere
prostrednictvim slov a abecedy sdeluji - nebo i navzdory nedostatkum abeced a
slov. Napriklad je mozne psat jakz takz cesky i bez diakritiky, jak vidno.
Porovnejme si pak verejnosti zname tvrzeni ze clovek a simpanz se geneticky
lisi 'jen o dve procenta', nebo ze rasy se od ras geneticky nelisi nijak
vyrazne. Jak se to vezme. Treba anglicka a ceska abeceda (bez diakritiky) se
od sebe lisi jen v tom, ze cestina ma sve 'ch'. Presto se obe reci lisi slovni
zasobou ve prospech anglictiny asi 10:1. Nicmene se tyto jazyky skoro vubec
nelisi v celkove schopnosti vyjadrovat co je treba.
O cem vsak byla rec v dane diskusi?
Podstatne bylo, ze zdanlive nesouvisle vlastnosti napriklad barva pleti a
hudebnost mohou byt dedicne souvisle. To same plati treba i o IQ, a to lze dost
zneuzivat v ramci rasove nesnasenlivosti atd atd. Leckdy spolu kraci vlastnosti
zvenci viditelne ve sprezeni s vlastnosti neviditelnymi, jde o zdravotni nebo
psychicke puruchy. Je napriklad mozne (a jsou k tomu empiricke podklady) ze
hodne tmavohnede oci a sklon k sebevrazde spolu koreluji.
To ovsem neni duvod a priori podezirat kazdeho jedince vzezreni X , ze ma
vlastnosti Y.
Chromosomalni anomalie Downuv syndrom souvisi s mongoloidnim vzezrenim, ale
neplati, ze mongolove jsou slabomyslni nebo maji chromosom navic.
Rec byla o dedicnosti a souvztaznosti vlastnosti okatych a neokatych, a o
predsudcich, ne o genetice v nejakem tom snapshotu.
Ja napriklad usuzuji, ze rasismus je dedicna vlastnost celeho lidstva, a je
treba proti nemu bojovat vzdelanim a diskusi, v kazde generaci.
( http://www.britskelisty.cz/9810/19981001k.html#10 )
Treba v budoucnosti se zjisti, ze rasismus v druhu Homo sapiens lze geneticky
vymitit nejakym slechtenim a krizenim.
A co kdyby s rasismem geneticky souviselo (a vymizelo) i neco kladnejsiho.
Václav Pinkava
