Americké soudy osvobodily poskytovatele internetových služeb od zákonů o pomluvě

Američtí poskytovatelé internetových služeb včera oslavovali rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, které jim dalo plnou ochranu v souvislosti s pomlouvačnými či urážlivými výroky, zveřejněnými na internetu.

Advokáti zasazující se za svobodu projevu podpořili americké rozhodnutí, podle něhož jsou poskytovatelé internetových služeb na stejné úrovni jako telefonní společnosti či poštovní firmy, které zprostředkovávají dopisy, jinými slovy, neodpovídají za obsah přenášených informací.

Americký právník Stewart Baker z washingtonské právní firmy Steptoe and Johnson, konstatoval, že americké firmy, jako například America Online, které působí v Británii, se mohou nyní obrátit na americké soudy, kdyby byly pohnány k odpovědnosti podle britských zákonů. "Tento právní problém se bude ještě dlouho řešit," uvedl.

Britské zákony jsou v této věci dosud nejasné. Před dvěma měsíci zaplatil britský poskytovatel internetových služeb Demon Internet fyzikovi a univerzitnímu učiteli Laurenci Godfreymu 15 000 liber plus právní výlohy ve výši asi 250 000 liber za to, že o něm byly zveřejněny na bulletin boardech firmy Demon údajně pomlouvačné výroky.

Demon se s Godfreym domluvil na této náhradě mimosoudně, ale všeobecně se to interpretuje jako varování britským poskytovatelům internetových služeb. Hned o několik dní později zlikvidovali britští poskytovatelé internetových služeb dva internetové servery - homosexuální server jménem Outcast a server zaměřený proti cenzuře, který tvrdil, že likvidace serveru Outcast znamenala, že se ten server stal "první Godfreyovou obětí".

Baker poukázal na to, že britská situace by mohla ohrozi svobodu projevu na internetu, protože to dává poskytovatelům internetových služeb pobídku, aby zlikvidovaly informace na internetu, jakmile si někdo začne stěžovat, ať jde či nejde o pomluvu.

"Pokud totiž informaci, na niž si někdo stěžuje, nechají na síti, budou muset buď platit odškodné anebo právníky. Když ji odstraní, nic se nestane," konstatoval Baker.

V pondělí v Americe potvrdil Nevyšší soud předchozí soudní rozhodnutí v neprospěchh jednoho skauta, který požadoval odškodné od poskytovatele internetových služeb Prodigy.

Alexander Lunney žaloval Prodigy poté, co nějaký podvodník pod jeho jménem rozesílal urážlivé e-maily jeho sousedům v okrese Westchester. V době, kdy se to dělo, v roce 1994, bylo Lunneymu teprve 15 let. Jeden e-mail, poslaný místnímu skautskému veliteli, měl titulek JÁ TĚ ZABIJU!!

Po stížnostech od adresátů těchto zpráv informovala firma Prodigy Lunneyho, že mu ruší přístup na internet za to, že rozesílá "obscénní, urážlivý, výhružný a sexuálně explicitní materiál." Ale Lunney vůbec neměl ani u firmy Prodigy internetový účet.

Odvolací soud v New Yorku konstatoval, že firma Prodigy není odpovědná za zprávy, které někdo posílá prostřednictvím jejího systému."Veřejnosti by to neposloužilo, kdyby museli poskytovatelé internetových služeb zkoumat miliony emailů, jen z obavy, že by je někdo mohl žalovat o pomluvu," dodal soudce a pokračoval: "Nechceme odepřít firmě Prodigy běžnou výsadu, kterou mají telefonní a telegrafní společnosti."

Mluvčí firmy Demon ve Velké Británii před mimosoudním urovnáním případu s Godfreyem svou firmu hájil: "Kdyby vás někdo urazil v hospodě, znamená to, že budete žalovat majitele té hospody?"

Kontrola emailu na internetu

Jedna komentátorka deníku Guardian k tomu včera dodala:

Když někomu posíláte e-mail, kolik lidí očekáváte, že to bude číst? Mnoho zemí světa, včetně Velké Británie, nyní zintenzivňuje svůj dohled nad internetem. Britské ministerstvo vnitra buduje částkou 25 milionů liber středisko pro dohled nad e-mailovým provozem a MI5 se obává, že obrovský růst užívání internetu povede k tomu, že ho začnou zneužívat různí světoví podvodníci a zločinci.

Úřady donutily poskytovatele internetových služeb, jako je America Online a Freeserve, aby instalovali dohližitelský (tracking) software, a tak bude vláda moci číst všechno, co se posílá po internetu. V pravomoci britské vlády je právo studovat e-mail i internetové servery.

Studie 186 zemí světa, kterou vydala americká organizace Freedom House, konstatuje, že stále více vlád buď omezuje přístup k internetu anebo zvyšuje dohled nad ním.

Nejhorší tlak proti používání internetu, který se popisuje ve zprávě Censor Dot Gov, se vyskytuje v těch zemích, které pravidelně porušují lidská práva. Takzvaní "internetoví disidenti" byli v Číně uvězněni za to, že používají jiného poskytovatele služeb než je vládní ISP. Čínská vláda také identifikovala osob, které poslaly emaily týkající se organizace Falun Gong, polonáboženského hnutí, založeného na cvičení a na meditaci.

V Barmě proniká vládní "bojové internetové středisko" do počítačů, které přijímají nebo odesílají "zakázané informace". Majitelé počítačů čelí patnáctiletému vězení, pokud neinformují úřady, že takovou informaci dostali.

V Rusku vyvolává obavy jmenování Vladimíra Putina prezidentem. Jeden poskytovatel internetových služeb byl dočasně zrušen a bezpečnostní služba (následník KGB)) začala nutit poskytovatele internetových služeb, aby instalovali zařízení, dohlížející na provoz internetu.

20 zemí vyžaduje, aby uživatelé používali výlučně státních poskytovatelů internetových služeb. Pokud se to pokusíte obejít, tresty zahrnují uvěznění a pronásledování. Těchto dvacet zemí je: Čína, Barma, Ázerbajdžán, Bělarus, Kuba, Írán, Irák, Kazachstán, Libye, Severní Korea, Saúdská Arábie, Sierra Leone, Súdán, Sýrie Tádžikistán, Tunisko, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam.

Zpráva také zjistila, že 45 zemí světa nějakým způsobem omezuje přístup k internetu. Například v Austrálii byl nedávno schválen zákon, jehož účelem je zakázat přístup na pornografické servery.

Podle deníku Guardian je přímá souvislost mezi australským zákonem a čínským útlakem uživatelů internetu.

Všichni jsou sice přesvědčeni, že může být pornografie škodlivá a že zločinci musejí být dopadeni. Ale co kdyby státy rozhodly, že stejně nebezpeční jsou třeba zastánci jógy? Nebo lidé, kteří nosí oranžové bundy? Americká zpráva cituje Saúdskou Arábii, jejíž vládní mluvčí konstatoval, že přístup na internet v Saúdské Arábii bude odložen až na dobu, kdy bude k dispozici technologie, která zamezí "přístup k informacím, které jsou v rozporu s islámskými hodnotami a jsou nebezpečné pro naši společnost".

Leonard Sussman, koordinátor této výroční zprávy o svobodě projevu, konstatoval, že mnoho omezení, které po světě zavádějí vlády, využívá záminky, v jejímž rámci ochraňuje veřejnost před podvratnými myšlenkami nebo před porušováním národní bezpečnosti. Jsou to podle něho výmluvy, které používají cenzoři už od šestnáctého století.