Petr Jánský o Čtyřkoalici: Neznalost?
Vážený pane Jánský,
Na Vašem příspěvku
o Čyřkoalici v BL 28.4. je patrná neznalost, možná až
trochu ignorance. To, že program 4K dosud není sepsán,
neznamená, že jeho sestavení bude úkolem mimořádně obtížným.
Do voleb zatím ještě nějaký čas zbývá a nesetkal jsem se
s tím, že by někdo uvnitř 4K seriozně pochyboval o tom, že
se podaří program sestavit na základě konsensu všech čtyř
politických stran. Psát společný program pro čtyři strany
je ovšem poněkud časově náročnější než pro stranu jednu,
a to s ohledem na větší množství a různost připomínek,
které je třeba přebrat a sladit. Programy těchto stran jsou
podobné, nikoli však shodné. Váš názor, že by měl být
nejprve vybrán koaliční partner a program 4K by se měl "šít
jemu na míru", je nesmyslný už proto, že nelze výsledek
příštích voleb do poslanecké sněmovny vůbec předvídat,
když do nich zbývá pravděpodobně více než dva roky a není
ani přijat volební zákon. Je nutno počítat s mnoha
variantami povolebního rozložení sil, z nichž mohou vzejít
tyto situace (a ještě i jiné):
- 4K bude nejsilnější stranou se ziskem přes 35 % mandátů
a pak může nastat
- podaří
se sestavit menšinovou vládu, která bude ODS i ČSSD
tolerována a bude schopna v parlamentu prosadit své návrhy
někdy s podporu ODS jindy s podporou ČSSD
- 4K
vytvoří koalici buď s ČSSD nebo s ODS a pak bude zřejmě
výhodnější volit slabší z nich, pokud to bude stačit
k pohodlné parlamentní většině
(k tomu poznámka:
v d´Hondtově volebním systému, o kterém se uvažuje, může
30% procent hlasů, kterých je 4K reálně schopna dosáhnout,
stačit ke zisku 40 % mandátů, při ideálním rozložení hlasů
pro ostatní strany dokonce k nadpoloviční většině)
- ČSSD ve volbách propadne na úkor KSČM a pak prostě
nebude jiná varianta než koalice 4K + ODS (bez ohledu
na to, kdo z nich bude silnější, neboť "opoziční"
smlouva s KSČM by asi i pro skalní voliče obou těchto
stran byla nestravitelným soustem)
- 4K bude sice nejsilnější, avšak ODS a ČSSD (které
budou přibližně stejně silné) budou mít dohromady těsně
přes 50 % mandátů a pak 4K bude muset přesvědčit
jednu z těchto stran, aby nepokračovala v "opoziční"
smlouvě a vstoupila s 4K do koalice (což by asi bylo
snazší s ČSSD)
- ODS zvítězí a s mírně oslabenou ČSSD bude tvořit
pohodlnou parlamentní většinu, tedy opoziční smlouva
bude v obráceném gardu pokračovat a 4K bude v opozici
(že by se v takovém případě podařilo 4K přesvědčit
ODS nebo ČSSD k vypovězení "opoziční"
smlouvy a koalici s ní, se mi nejeví reálné)
- ČSSD opět ve volbách zvítězí a ODS bude oslabena (to
může nastat v případě, že se dostaví citelný
ekonomický obrat k lepšímu, ve který ale nelze příliš
doufat) a 4K bude muset ČSSD obtížně přesvědčovat
k vypovězení "opoziční" smlouvy a koalici s
ní
Volební program
4K musí počítat se všemi těmito variantami a tedy jak s
koalicí s ODS, tak i s koalicí s ČSSD a rovněž i s rolí
silné opozice proti oběma. (Volební porážka, kterou by podle
mého byl zisk méně než 40 mandátů, by s největší pravděpodobností
znamenala rozpad 4K).
Neznám detailně
situaci jinde, ale pokud jde o pražskou organizaci KDU-ČSL (která
v rámci strany patří k těm slabším), z osobností, které
dosud nebyly v parlamentu ani ve významných vládních či
magistrátních funkcích, mohu příkladmo jmenovat - ze starší
generace: Pavel Smetáček, Oldřich Choděra, Pavel Říčan,
Jan Bruthans, Eliška Jelínková, z mladších, kteří se
postupně vypracovávají: Aleš Doležal, Jan Czerný, Patrik
Barták, Marie Kolářová, z řad studentů: Ondřej Jakob.
Z toho, co jsem
možnost poznat při setkáních s jinými stranami 4K, tam
situaci v jiných krajích neznám vůbec, ale pokud jde o Prahu,
zkušené ani perspektivní osobnosti také nepostrádají.
Získávat mladé
lidi pro práci v politické straně není v současné době
jednoduché, ale i ten kdo vstoupí do politiky po třicítce
nebo i po padesátce, může v ní ještě mnoho vykonat. Podle mých
zkušeností ten, kdo do politické strany vstupuje jako vyzrálá
osobnost, je pro ní (a to i dlouhodobě) zpravidla větším přínosem
než ten, kdo se v mládí rozhodne spojit s ní svoji kariéru,
neboť z takových se mnohdy stávají spíše technologové moci,
než skuteční politici a straně a zejména občanům naopak škodí.
Jedná-li se o
postech a nikoli o programu, je to ve vlastním slova smyslu
nepolitická politika (po které Václav Havel tak dlouho volal,
až byl "opoziční" smlouvou vyslyšen), protože
skutečná politika je správa veřejných záležitostí v zájmu
občanů a jde v ní především o programy a jejich naplňování
(široký rozhled, slušnost, poctivost a pracovitost by měly být
pro politika samozřejmostí).
Pokud jde o situaci v ČSSD, tu možná znáte lépe něž já,
který nenalézám argumenty pro tvrzení, že Petra Buzková
nebo Stanislav Gross jsou slušnější než třeba Vladimír Špidla
nebo Jan Kavan.
K Vašemu článku o
kandidátech pro senátní volby na Chrudimsku:
Protože k P. Pithartovi se již vyjádřil J. Čulík a příspěvek
P. Štěpánka je zveřejněn současně, tedy v zájmu vyváženosti
k M Šloufovi. Podle mého názoru se v r. 1990 zachoval čestněji
než jemu názorově blízcí soudruzi (např. M. Čalfa, V.
Dlouhý), kteří rychle přestoupili z KSČ do OF. Narozdíl od
nich M. Šlouf v komunistické straně zůstal a snažil se o její
transformaci v moderní evropskou levicovou stranu. Teprve když
se toto úsilí minulo účinkem, přešel k ČSSD. Tzv. reformní
komunista ve významné funkci není ani na Západě jevem zcela
mimořádným, viz zejména bývalý vysoký funkcionář KS Itálie
R. Prodi - předseda Evropské komise.
Se srdečným pozdravem
Jaroslav Štemberk
