Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.
Zde je adresa Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.
Tady je minulé vydání Britských listů.
Jak to bylo s udělením licence pro televizi Nova
RRTV udělila licenci pro televizi Nova "zároveň společnosti CET 21 i Američanům"
Vladimír Železný se licenčního řízení neúčastnil
Britským listům byly zpřístupněny dokumenty z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, z nichž, jak se zdá, vyplývá, že není pravda, jak tvrdí Vladimír Železný (poté, co odebral americké firmě CME loni v létě televizi Nova) že vysílací licenci obdržela výlučně společnost CET 21 a že americká firma CME byla pouze nahraditelnou "servisní organizací".
Z dokumentů, které dnes zveřejňujeme, je zjevné, že společnými účastníky správního řízení o vysílací licenci pro televizi Nova byla nejen společnost CET 21, ale zároveň i americká společnost CEDC, právní předchůdce společnosti CME.
Z informovaných kruhů jsme se dověděli, že prý pouze podivným "administrativním omylem" se nakonec na licenční listině pro vysílání televize Nova objevilo jméno jen společnosti CET 21 a nikoliv také americké CEDC.
Bedlivější studium dokumentace Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ohledně udělení licence pro televizi Nova v roce 1993 prý prokazuje, že Rada považovala americkou společnosti CEDC za přímého účastníka tohoto správního řízení. Když s nemilým překvapením zjistila, že jméno podniku CEDC na licenční listině chybí, vydala zprávu pro ČTK, v níž konstatuje, že podnik CEDC byl "přímým účastníkem licenčního řízení".
Z informovaných kruhů jsme k tomu obdrželi názor, který zveřejňujeme jako první článek dnešních Britských listů.
Poslanecká sněmovna včera podle očekávání přehlasovala veto prezidenta Václava Havla a znovu schválila novelu volebního zákona, která má zdůrazněním většinových prvků ve volebním systému posílit roli velkých stran. Novelu, kterou prosazují ODS a ČSSD, podpořilo 124 ze 129 přítomných poslanců. Lidovci, unionisté a komunisté svůj nesouhlas s předlohou vyjádřili neúčastí na hlasování.
Zástupci menších parlamentních stran tuto legislativní úpravu pokládají za účelovou změnu a uvažují o tom, že se kvůli ní obrátí na Ústavní soud.
Václav Žák k tomu napsal 23. 6. 2000 v Právu: Čisté proporční volební systémy mizí a hledají se způsoby, jak vítěze voleb posílit.
Požadavek změnit volební zákon byl proto racionální. Koalice, které u nás vládly, stravovaly zviditelňovací tance. Faktické vyloučení KSČM z politického života přitom ve svých důsledcích zablokovávalo vytváření logických politických koalic. Zavedení prvků, které posilují vítěze voleb, je tedy žádoucí, pokud se chceme vyvarovat zklamání, o němž psal prezident Beneš.
Jenže volební zákon schválený Sněmovnou značně překračuje meze nejen politické kultury, ale obecné slušnosti. To není snaha po férových pravidlech soutěže pro politické strany, ale zákeřně vypočítaný direkt politickým soupeřům. Tvrzení premiéra Zemana, že zákon posiluje sebevědomí politických stran, je ve světle jeho cynické účelovosti výsměchem občanům. Neférovost zákona spočívá ve třech ustanoveních: násobcích uzavírací klauzule pro koalice, změně financování stran a zvýšení dělitele při výpočtu mandátu.
V politice aritmetika neplatí: teze, že když jedna strana potřebuje 5 procent, pak dvě strany mají mít hranici 10 procent, neobstojí. Podle této logiky by polská volební akce Solidarita (AWS), na jejímž vzniku se podílelo 22 politických stran, potřebovala ve volbách 110 procent hlasů. Srovnání s Mečiarem je plně na místě. Budou-li kvůli volebnímu zákonu vznikat umělé slepence jako Dzurindova SDK, stabilního politického systému se jen tak nedočkáme.
Změna financování stran je ještě zákeřnější. Příspěvek za hlas se snižuje na třetinu, z 90 na 30 Kč, příspěvek za poslance se zdvojnásobuje na milión ročně.
Představme si, že by koalice čtyř stran získala 19 procent hlasů a poslance by tedy neměla. Devatenácti procentům odpovídá zhruba 40 poslanců. Peníze za ně by si rozdělily ostatní strany! Koalice by za poslance nedostala ani korunu (ostatní strany by si rozdaly zhruba 40 miliónů Kč ročně navíc), a za hlasy voličů by koalice dostala místo 102 milionů jen 34. Za čtyřleté období by tedy přišla o 220 miliónů, soupeři by si polepšili o 160 miliónů. To je nestydatá snaha zardousit politické soupeře penězi.
Už teď je financování neférové, protože si parlamentní strany přidělují peníze za mandáty, které jim voliči nesvěřili. Jenže podle nového zákona už neférovost přesahuje meze. V dalších volbách by koalice byla u konce s dechem, na kampaň by neměla. Z opatření čiší posedlost ODS za každou cenu zlikvidovat otcovrahy z Unie svobody. Proč jí však přitom dělá ČSSD zeď?
Konečně dělitel, jímž se přidělují hlasy, je nastaven skoro likvidačně: dělitel a počet obvodů reálně posunuje hranice získání mandátu z pěti procent na víc než dvojnásobek.
Pokud by se tato ustanovení, evidentně namířená ne na racionalizaci volebního systému, ale na likvidaci politických soupeřů, ze zákona vyškrtla, volební zákon by i přesto zajistil stabilnější vlády.
Ředitel televize Nova Vladimír Železný se rozhodl podat k Nejvyššímu soudu dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu v Praze, podle něhož se má omluvit za svá tvrzení o mediálním zástupci firmy CME Michalu Donathovi. Donath vidí rozhodnutí soudu jako první z mnoha Železného proher. Tiskové prohlášení CET 21 v této věci přinášíme v tomto vydání BL.
Vrchní soud v Praze minulé úterý rozhodl, že se Železný má omluvit za své výroky o tom, že kampaň proti CET 21 a němu osobně vede "bývalý vysoký funkcionář StB". Podle rozhodnutí soudu se musí Železný omluvit placenými inzeráty v Hospodářských novinách a Blesku. "U soudu se prokázalo, že lži, tajemné náznaky a polopravdy jsou podle zákona nepřípustné, i když pocházejí z úst Vladimíra Železného," komentoval soudní rozhodnutí Donath.
Právník ředitele Novy Aleš Rozehnal ČTK řekl, že ve spisech k tomuto sporu je uložena zpráva ministerstva vnitra, která potvrzuje, že Michal Donath je evidován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti s krycími jmény Kurt a Don.
Novinářská cena pro Central Europe Review.
Sesterský časopis Britských listů, týdeník Central Europe Review, vycházející v angličtině, jehož je editor Britských listů Jan Čulík pravidelným týdenním přispěvatelem, dostal novinářskou cenu NetMedia 2000 Award za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě.
Výroční konference NetMedia, která vznikla v roce 1995, je čelná evropská internetová konference pro novináře a pracovníky sdělovacích prostředků. Zabývá se tiskem i elektronickými médii. Podrobnosti o NetMedia 2000 naleznete na adrese http://www.net-media.co.uk.
Videozáznam udílení cen je možno shlédnout na adrese http://www.virtuetv.co.uk/news/netmedia2000/index.html.
Co se týče BBC, už jsem jako ovečka. Píše Juliana
Nekdy dost premyslim, jestli ma cenu se bourit. Tady je toho totiz tolik,
ze by clovek nedelal nic jineho. Dnes jsem presto na poste prostala
dlouhou frontu (protoze jednu postu v okoli zrusili, a tak na te zbyle jsou
jeste delsi fronty nez obycejne), abych poslala doporuceny stezovny dopis
jedne instituci. Vim, ze se nezmeni nic, ale nechci jim byt uplne za onuci.
Co se tyce BBC, jsem uz jako ovecka. Ani britskemu redaktorovi do BBC jsem
neposlala zadnou plamennou stiznost, jen proste konstatovani, ze od
posledniho mailu (to zavedli zpravy v cestine) se situace zmenila k
horsimu, tak at si Kolar vysila, co chce; ja zadam pouze o informaci, na
jakych frekvencich najdu "pravou" BBC. Doufam, ze ocenujete, jak silne se ovladam.
Ticha a smirena, tupe a neme. - At si vysila ceska BBC, co chce, uz jsem se ptala, kolik stoji satelit na
digitalni prijem. 20000 Kc.
Dopis pro Julianu od Jaroslava Teplého:
Vážená Juliano (jejíž jméno je nejenom redakci, ale i mně s velkou pravděpodobností známo),
Přečetl jsem si o Vašem zklamání poměry u BBC, a proto si Vám dovoluju nabídnout jeden ze svých bludů:
Člověk musí mít nějaké ideály, ale nesmí se k nim příliš přibližovat a poznávat je blíže, protože by o ně mohl přijít.
Totéž platí i pro Evropu, s kterou byste se ráda seznámila přímo. Protože asi nejste konsumní typ, přesvědčila byste se dosti rychle, že lidé jsou vlastně po celém světě stejní a chovají se podle toho, co jim dovolí systém, v němž žijí nebo kterému jsou podrobeni. S nějakým zklamáním určitého stupně tedy raději včas počítejte.
Ad Epicentrum. Poznamenává Juliana:
Ad Epicentrum. Jana Urbana jsem drive obdivovala. Ted uz ho neobdivuju.
Jeho styl argumentace je strasny. Myslim, ze diky tomuto kadrovackemu (ad
hominem, rikaji vzdelanci) stylu diskuse jsme tam, kde jsme. Spousta otazek
byla nevhodnych, ptali se na ne lide, jenz nebyli hodni odpovedi, a tak
jsme se dozili mnoha nevhodnych situaci (receno eufemisticky).
Proc by se napr. treba Grebenicek nesmel zeptat, jak je financovano
Epicentrum?
Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.
Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)
