čtvrtek 3. srpna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Václav Havel, komunisté, Slušovice a minulý režim:
  • Rudolf Hegenbart: Chci objasnit okolnosti kolem pádu komunismu v listopadu 1989 Syndikát novinářů:
  • Barbora Osvaldová nereagovala loni v říjnu na dopis kritizující psaní PR článků pro tisk (Ivan Sosna) Zdraví:
  • Nová kniha o "glykemickém indexu": Jak jíst potraviny plné kalorií a zůstat štíhlý (The Times) Sdělovací prostředky:
  • Jak Guardian bulvárně a neodpovědně kritizuje britskou televizi: "Návrat Berta Jaye" Školství:
  • Krize v britském školství, část 2. (Guardian) Případ Giňa:
  • Pravidla musí platit pro všechny (J. Havránek)
  • O čem se také nepíše (KZ)
  • O hlídacích kozách, zemích v půli cesty a (ještě jednou) o presumpci neviny (Tomáš Pecina) Polemika:
  • Pěkní lidé a rozum (JH)



    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Jak Guardian bulvárně a neodpovědně kritizuje britskou televizi

    Návrat Berta Jaye

    Tento komentář Francise Wheena o jedné "hrozné televizní dvojici" (gruesome twosome") vyšel v deníku Guardian 12. července.

    Fialové tkané kalhoty. Svazky takzvaných "koncepčních projektů". Margaret Thatcherová. Taková je zrůdnost postmoderní módy, že téměř každá vysmívaná či šílená osoba či móda za posledních třicet let se posléze vrátí jako móda "obnovená". Nicméně jsem nečekal, že se to stane i s Johnem Birtem a Peterem Jayem.

    Kdysi dávno v polovině sedmdesátých let proslula tato podivná dvojice tím, že vytvořila pořad Weekend World, snad nejnudnější a  publicistický televizní pořad všech dob. Oba autoři, zcela nevědomi jakékoliv ironie, posléze sepsali pro deník Times seriál článků, v němž si stěžovali, že "veřejnost nerozumí televizní publicistice". Krátce poté jsem slyšel, jak jeden produkční pracovník v BBC tento jejich argument vysvětluje kolegovi. "Je to Birt-Jayova teze (Birt-Jay thesis)", vysvětloval. Na což jeho zmatený kolega reagoval slovy: "Kdo je Bert Jay?")

    Na vysokých místech však bylo mnoho lidí, kteří dobře věděli, kdo je Bert Jay, a velmi ho obdivovali. Jay byl jmenován britským velvyslancem ve Washingtonu. Birt vyrobil pro televizi seriál trapně úslužných interview moderátora Roberta Frosta s Richardem Nixonem a iránským šachem Rézou Páhlavím, a pak odešel z komerční televize do BBC, kde za několik let uskutečnil puč proti tehdejšímu šéfovi Michaelu Checklandovi a nastěhoval se do kanceláře generálního ředitele.

    Michael Grade (donedávna ředitel komerční kulturní stanice Channel Four, pozn. JČ), jeden z několika Birtových starých přátel, kterého Birt posléze zradil a jehož přátelství pošlapal, líčí pozoruhodným způsobem ve své nedávné autobiografii, jak Birt pracuje. "Vždycky jsem měl dojem, že Birtův rozumový vývoj se zastavil, už když chodil do školky a tam si hrál s mechanickou stavebnicí. Od té doby, s pečlivou pozorností vůči všem podrobnostem, John sestavuje pomalu kus po kuse své teorie, zkouší, zda jsou skutečně logické, a pak je tvrdohlavě, bez ohledu na okolnosti, nezadržitelně realizuje." Bohužel zkoušel Birt své teorie tentokrát v BBC, kterou téměř zničil tím, že tam vytvořil novou vrstvu byrokracie, nejrůznějších výborů a poradců.

    Mezitím Jayův pochod institucemi náhle skončil: Thatcherová ho odvolala z Washingtonu, pak Jay pracoval v komerční televizi TV-am, odkud ho vyhodil Jonathan Aitken. Posléze Jay prodal svou duši (tiskovému magnátu a velkopodvodníku českého původu, pozn. JČ) Robertu Maxwellovi. Dostal tam grandiózní titul "chief of staff" (šéf štábu) a neexistoval žádný úkol, jakkoliv pochybný či ponižující, který by Jay nevykonal pro svého šéfa. V roce 1989 najal Jay soukromou detektivní kancelář, aby sledovala novináře Toma Bowera, Maxwellova neautorizovaného životopisce.

    Když Maxwell zemřel (za nevyjasněných okolností, spadl či skočil do moře ze své jachty, pozn. JČ) Jay vydal pozoruhodnou oslavnou řeč: "Myslím, že měl Robert Maxwell více fyzické i morální odvahy než kdokoliv, s kým jsem se kdy setkal." Stále ještě, jak se zdá, dělá na Jaye Maxwell, ten starý podvodník, obrovský dojem: v rozhovoru, zveřejněném minulý měsíc, charakterizoval Jay Maxwella jako "předmorální osobnost, jako svého druhu vlněného mamuta, kráčejícího pralesem... V žádném případě to ale nebyl podvodník."

    Člověk by si myslel, že takové neporazitelné idiotství Jaye přece musí diskvalifikovat od jakékoliv novinářské práce. Nikoliv. Jeho starý kamarád John Birt mu poskytl místo šéfa ekonomického vysílání v BBC.

    Jenže Jay se začal vyskytovat na televizní obrazovce tak málo, že jeho kolegové dospěli k názoru, že je částečně už v penzi. Birt sám nedávno, neoplakáván, odešel z BBC. Zdálo se, že konečně tato děsivá dvojice opustila veřejnou arénu.

    Bohužel vůbec ne. Minulou neděli večer uváděl Peter Jay první díl svého megaseriálu Cesta k bohatství (The Road to Riches), v němž učinil odhalení, že "peníze jsou brilantním způsobem užitečné" (kdo by si to byl pomyslel?) Ten den potvrdila Downing Street, že Lord Birt (ano, byl jmenován do šlechtického stavu) se nyní stává "zvláštním poradcem Tonyho Blaira pro otázky zločinnosti"). Náhle, jako jakýsi podivný předmorální vlněný mamut se Bert Jay do veřejné arény znovu vrátil - znovu dokázal staré rčení, že nic není dlouhodobě tak úspěšné jako když je někdo opravdu neschopný.

    Někteří komentátoři se vyjádřili, že John Birt je pro svou novou funkci poradce pro zločinnost zcela nekvalifikovaný. To je nespravedlivé tvrzení. Birt totiž odešel z funkce generálního ředitele BBC s šekem na 784 000 liber a s ročním důchodem ve výši 130 000 liber. Takže má velmi dobré informace o tom, co to je krádež za bílého dne.



    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|