Krize v britském školství, část 2.
Tohle je další část z rozsáhlého seriálu Nicka Daviese, nositele ceny "nejlepší britský reportér roku", o krizi v britském školství, kterou postupně publikuje deník Guardian. První část tohoto oddílu je v Britských listech zde. Tyto a další články jsou v angličtině k dispozici na stránkách deníku Guardian na adrese www.educationunlimited.co.uk. Předchozí články Nicka Daviese o drastických aspektech britského školství naleznete zde, zde a zde, případně si v tematickém archivu vyhledejte odkaz "skolstvi, britske".
Tato neobyčejně křehká struktura byla posléze podminována rozhodnutími, které se zdají být spíše politické než vzdělávací. Vládní jednotka pro otázky lidí vyřazených z normální společnosti i vládní auditní komise studovaly záškoláctví i vylučování žáků ze škol a zdůraznily, že vládní strategie musí být "koordinovaná", musejí se na ní podílet všechny místní úřady, které by mohly pomoci.
V říjnu 1998 přijal ministr školství David Blunkett tento názor a požádal místní školské úřady, aby vypracovaly tříleté plány, na nichž se budou podílet všechny jejich místní instituce. Tento plán měl vejít v platnost od dubna 1999. Jenže v červenci 1999, právě v té době, kdy jeho činitelé už všechny tyto vypracované plány schválili, toto rozhodnutí Blunkett zrušil. Bylo to součástí jeho politické strategie odebrat moc a peníze místním školským úřadům. Oznámil, že projekt budou muset řídit samotné školy a dal školám pouze šest týdnů během letních prázdnin, aby se k této změně strategie vyjádřily.
Tato náhlá decentralizace nejenže vyvolala krátkodobě chaos, ale dlouhodobě byl ohrožen "koordinovaný" přístup, neboť všechny školské instituce se dostaly do druhořadého postavení. Začaly záviset na školách, zda jim poskytnou finanční prostředky, zatímco dříve byly přímo financovány jako součást plánu školských úřadů. Asociace komunálních úřadů varovala činitele ministerstva školství, že jejich strategie pro začlenění nepřizpůsobivých dětí do školského systému je "vážně ohrožena povinnou decentralizací".
Blunkett zahájil další politickou iniciativu, která také hrozí poškodit práci jednotek pro nepřizpůsobivé děti, působící v jednolivých školách. Touto politickou iniciativou bylo rozhodnutí učinit plat učitelů závislý na jejich výkonu. Cílem jednotek pro nepřizpůsobivé děti, působících v jednotlivých školách, je pracovat s těmito dětmi a co nejdříve je zpětně integrovat do třídy, nejpozději do jednoho školního roku.
V rámci nového balíku pro učitele dostanou zkušení učitelé přidáno až 2000 liber ročně, ale pouze v těch případech, kdy dojde k zlepšení jejich učebních výsledků. To dává učitelům novou finanční pobídku k tomu, aby odmítli integraci žáka, o němž je pravděpodobné, že se bude špatně učit a bude dělat ve třídě rozbroje.
Důsledkem toho je, že zatímco se Blunkett snaží vytvořit pro školy pobídky, aby včlenily do vyučování nepřizpůsobivé děti, zároveň zavedl pobídku pro učitele, aby dělali přesný opak toho, co chce.
Nové investice ministerstva školství zároveň zakrývají škrty v rozpočtu na vzdělání pro nepřizpůsobivé děti. Po řadu let existovala pro záškoláky a další nepřizpůsobivé děti bezpečnostní síť 320 jednotek pro nepřizpůsobivé žáky, fungujících mimo školy v rámci školských úřadů. Tato síť je dlouhodobě nedostatečná a pomáhá jen zlomku potřebných dětí. Existuje pro ně totiž jen asi 8000 míst, zatímco taková místa potřebují desetitisíce dětí. Není nic nezvyklého na tom, že dítě čeká celý rok, než je trvale vyloučeno ze školy a umístěno do jednotky pro nepřizpůsobivé žáky. Když do ní začne docházet, často jde jen o několik hodin vyučování týdně, většinou v nevhodné budově a bez specializovaného zázemí pro řešení problémů dítěte. A tato bezpečnostní síť nyní má být zrušena.
Podle Blunkettova plánu už nebudou mít školské úřady statutární odpovědnost za záškoláky mimo školu. Školské úřady nyní budou mít právo ušetřit značné finanční částky tím, že prostě zruší ony jednotky, které pomáhaly záškolákům nebo školním žačkám, které se staly matkami.
Podle dokumentů školských úřadů bude například město Sheffield nyní poskytovat jen "minimum, nutné pro splnění statutárních povinností". Znamená to: školský úřad propustí 16 procent svých učitelů, pracujících v jednotkách pro záškoláky, zcela zlikviduje dvě jednotky, které pomáhají záškolákům, zlikviduje jednotku pro těhotné žákyně, sníží čas, který byl každému žáku v jednotce k dispozici.
Velkým problémem budoucnosti je otázka, co se stane, jestliže školy nesplní plán, co se stane pod sílícím tlakem neexistence efektivní terapie, pod tlakem oslabení koordinované strategie, pod tlakem žebříčků kvality, do nichž jsou seřazovány britské školy a pod tlakem platů, jejichž úroveň byla učiněna přímo závislou na efektivnosti učitelů. Jestliže záškoláci budou i nadále chodit za školu a nenaleznou žádnou záchrannou síť, jestliže děti, které nejsou součástí normální společnosti budou stále vytlačováni za vrata škol a naleznou tam ještě méně pomoci než nyní, stále více se jich octne na ulici: poroste dětská zločinnost, bude více dětské prostituce, bude více pouličních gangů dětí, na odpočivadlech britských věžáků bude u výtahu sedět bezcílně stále více nešťastných, beznadějných dětí.
Na papíře má ministerstvo školství na všechno tohle odpovědi: školy předají svým školským úřadům svou dotaci, kterou obdržely od státu na podporu záškoláků, a školské úřady pro záškoláky připraví potřebné zázemí. Činitelé školských úřadů však varují, že v praxi nebudou školy chtít předávat školským úřadům peníze, které samy velmi potřebují, a i kdyby jim je předaly, školské úřady už nebudou mít nynější, nyní rušené, jednotky pro záškoláky, takže nebudou mít děti kam poslat.
A co se bude dít ve školách? Jestliže se novým jednotkám, začleněným do samotných škol, nepodaří rychle dostat záškoláky a "odcizené" děti zpět do třídy, brzo se tyto jednotky záškoláky naplní a přístup do nich bude umožněn jen některým jen těm "nejhorším" případům - a tak bude pro učitele zvlášť obtížné dosáhnout v těchto nových jednotkách čehokoliv pozitivního. A v normálních třídách budou muset učitelé zápasit s deprivovanými dětmi, které by měly navštěvovat speciální jednotky, ale pro něž tam nebude pro takové děti místo. Všechno se začne postupně rozkládat.
A není vůbec tajemstvím, které školy začnou nejvíce podléhat tomuto rozkladu. Nebudou to středostavovské školy, jejichž žactvo je silně motivováno, aby se učilo, budou to školy, které zápolí s antisociálním žactvem a které už nyní trpí finančním postihem v důsledku reforem bývalého konzervativního ministra školství Kennethe Bakera.
Už v současnosti zápasí školské úřady a školské rady s řediteli škol, kteří se snaží ze svých škol vylučovat asociální žáky. Školské úřady vyvíjejí na některé školy nátlak v tom smyslu, že je varují, že jejich rozhodnutí vyloučit určité žáky ze školní výuky možná půjdou k soudu a budou možná soudně zpochybněna a že školské úřady nebudou v žádném případě školám financovat velmi podstatné částky na soudní procesy. Budoucnost už je tady. Jeden školský odborový svaz, NASUWT, který bojuje proti nynější strategii ministerstva školství, sestavil seznam případů za první čtyři měsíce letošního roku, kdy bylo učitelům nařízeno dál vyučovat děti, které by jinak byly ze školy vyloučeny.
Uveďme vzorek: "Cumbria: třináctiletý chlapec se loni pokusil o znásilnění školské sociální pracovnice, byl ze školy vyloučen, ale vrátil se po odvolání v důsledku "procedurálních chyb", nyní se tento chlapec pokusil znásilnit během tělocviku spolužačku; Lincolnshire: odvolací panel vrátil do školy čtrnáctiletého chlapce, který byl trvale vyloučen ze školní docházky, protože opakovaně sprostě nadával ženám, zaměstnaným ve škole a dopustil se několika pokusů o znásilnění; Oxfordshire: čtrnáctiletý chlapec byl trvale vyloučen ze školní docházky poté, co třikrát násilně zaútočil na zástupce ředitele školy, rodiče se odvolali, odvolací řízení bylo povoleno z procedurálních důvodů...; Londýn a okolí: čtrnáctiletý chlapec s historií násilného chování dal učiteli ránu loktem do břicha, byl natrvalo vyloučen ze školy, školský úřad rozhodnutí zrušil... Rhondda: Patnáctiletá dívka s historií narkomanie a násilného chování vůči ostatním dětem vyhrožovala učitelce, byla natrvalo vyloučena ze školy, rozhodnutí zrušilo vedení školy na doporučení místního školského úřadu; Hertfordshire: desetiletý chlapec, historie násilí a narušování vyučování zaútočil na jiného žáka a na učitelku, která zasáhla, ředitel ho nechce vyloučit, protože se obává že rozhodnutí zruší školský úřad... Tyneside: patnáctiletý chlapec, vyloučený z předchozí školy pro násilné chování zaútočil na učitele šroubovákem, ředitel ho nechce vyloučit natrvalo."
Odborový svaz NASUWT varuje nejenom, že k těmto incidentům dochází, ale že jsou stále častější. Dosud byl v Británii žáky zavražděn jen jeden ředitel; nemáme ve školách střelné zbraně, ale máme tam nože; násilná střetnutí mezi gangy žáků jsou relativně vzácná, ale dochází k fyzickým útokům, případů znásilnění je málo, ale sexuální obtěžování o školních přestávkách je časté, syndikáty, které by dětem prodávaly drogy, se vyskytují jen zřídka, avšak drogy se vyskytují ve školách často. Všechno to na nás jen čeká.
Pokračování zítra: Jak by mohl přispět k záchraně holandský model školství - též materiál k zamyšlení pro české čtenáře.
