Underground
Nabízím ke zveřejnění báseň 'v metru' u příležitosti páteho výročí úmrtí
autora (13.8.1995). Tento sonet jsem vybral z rukopisné sbírky "100 sonetů aneb
zplanělé formalismy", jsa inspirován ukázkovým sledem básně Jana Skácela,
opomíjeného mistra českého sonetu, a následné reflektivní vertikální
prosy od Préverta - (ovšemže v překladu.)
Pro sobě podobné nedovzdělané podotýkám, že v předposlední strofě je narážka
na verš jiného básníka, "májovce", zmíněného například v článku Jana Čulíka v BL
zde. A v
tom je další pikanterie, neboť dotyčný byl spíše odpůrcem poesie 'národní' na
rozdíl od vlasteneckého patosu níže uvedeného.
Hybris Catholica
Povznášíte nosy, důležitě strozí,
že prý, konajíce božské
umění
spolupracujete v stálém stvoření
a až dokoná se, stanou se z vás
bozi.
Nudí, nudí vaše vertikální prosy,
beznadějně prázdné, nudí k
zbláznění,
jen slov sprostých občas pádné zabzdění
zasmrdí z té nudy jako
lejno kozí.
Odňal, odňal, odňal, odňal nám Bůh zpěvy
není pochyb, není, že jsme
zhřešili,
není básníků, jen atrap pyšné zjevy,
ať se nikdo, nikdo, nikdo nemýlí:
Všechna poesie zmizí za chvíli
z
národa, jenž svoje pěvce ctíti neví.
(Jan Křesadlo)