Televize pro lůzu
Britská televizní stanice Channel Four začala vysílat nový druh pořadu, jménem Big Brother, Velký bratr, který se setkal s obrovským zájmem veřejnosti. Jeho účastníci se stávají celostátními celebritami. O co jde? Skupina lidí je umístěna do bytového komplexu, izolovaného od vnějšího světa, v němž je ve dne v noci sledují televizní kamery. V pravidelných intervalech vysílá Channel Four sestřih toho, co se děje v tomto od vnějšího světa izolovaném prostoru. Osazenstvo kamerami sledovaného bytu pravidelně hlasuje o tom, kdo má z bytu odejít. Ten, komu se tam podaří vydržet jako poslednímu až do úplného konce, vyhraje 70 000 liber (3,8 milionu korun). Chování lidí v televizními kamerami sledovaném bytě hodnotí i veřejnost a hlasuje o tom, kdo ze sledovaných lidí je nejpopulárnější - tyto informace však nejsou lidem v bytě známy, dokud byt neopustí - lidé v bytě jsou naprosto izolováni od vnějšího světa. Kritikové většinou pořad odmítají jako hrubě manipulativní, a voajeristický, i když se vyskytly i názory, že "některým scénám se podařilo komunikovat autentické emoce a psychologické drama způsobem, jak se to dosud žádnému televiznímu vysílání nepodařilo." Zdá se však, že televize rychle ustupuje od elitářského, intelektuálního konsensu, který vládl v Evropě přibližně do konce druhé třetiny dvacátého století, a propadá demotickým požadavkům lůzy. Přitom ovšem vznikají jiné sdělovací prostředky (internet), které možná převezou inteligentní diskurs. Ostře kritický článek na toto téma otiskl v deníku Guardian v sobotu 19. srpna 2000 Bernard Crick, autor životopisu George Orwella (George Orwell: a Life), který shrnujeme:
Velký Bratr umenšen
Orwellovo varování je ignorováno s cynickým pohrdáním
Tak lehké bylo přenést se od těch davových scén v městě Portsmouth, kde v minulých dnech anglická lůza pronásledovala údajné pedofily, k davům shromážděným před studiem pořadu Big Brother, když byla hlasováním Caroline donucena z bytu odejít a machiavellský Nick byl konečně po zásluze potrestán. Ten první dav byl samozřejmě velmi ošklivý a plný nenávisti, druhý dav byl žertovně v dobré náladě, když skandoval: "Nenávidíme Nicka." Ale obojí to byla lůza.
Hannah Arendtová rozlišuje ve své knize The Origins of Totalitarianism, Původ totality, mezi "lidem" a "lůzou". "Lid" usiluje o autentickou politickou reprezentaci, kdežto lůza "nenávidí společnost, z níž byla vyloučena" - Arendtová ji zajímavě nazývá "residuem všech nejrůznějších tříd" (a je to pravda, britští fotbaloví chuligáni pocházejí skutečně ze všech nejrůznějších tříd). Lůza, argumentovala Arendtová, je vysoce individualistická, všichni její členové se starají sobecky jen o sebe samotné, dokud nepřijde na scénu velký vůdce, který legitimizuje jejich pocit outsiderství a křečovité záchvaty nenávisti se tak promění v tendenci.
Obě naše lůzy jsou vyloučeny ze společnosti různým způsobem: dav v městě Portsmouth na sídlišti Paulsgrove, který pronásledoval "pedofily", byl v mnoha ohledech ze společnosti vyloučen sociální deprivací, tedy objektivně, kdežto dav shromážděný kolem studia faktoidního pořadu Big Brother se vyloučil sám, subjektivně, oddělil se od konvenčních představ vážnosti a sociální odpovědnosti. Nazvěme ten první dav nenávistnou lůzou a druhý dav prázdnou lůzou.
A Channel Four skutečně vytvořil, nebo někde ukradl, brilantní pořad pro prázdnou lůzu, dokonalou syntézu game show a vyprázdněného, zprimitivněného dokumentárního filmu, pořad, který však zároveň vyžaduje určitou vážnou pozornost. Všechna televizní dramata, nejen seriály, nám umožňují, abychom se dívali na lidi, jako jsme my, kteří dělají věci, které dobře známe. Existuje při tom velmi málo představivosti, fantazie, či dokonce magického realismu - i když frekvence výskytu vražd, znásilnění, jiných násilných činů, cizoložství a sexu při prvním setkání je statisticky neobvykle vysoká. Tyto pořady umenšují obzor diváka, namísto aby ho rozšiřovaly.
Většina z nás, ne všichni, vědí, že je to všechno "umělé". Pamatuju, že jsem musel vysvětlovat jednomu dítěti, že kovbojové a Indiáni na obrazovce televize nejsou opravdu usmrcováni. Vznikla hraniční zóna faktoidních pořadů, které dokáží splést i dospělého. Příliš často se ocitáme ve stínovém světě mezi novinářstvím a zábavou. Channel Four činí samolibá a drzá prohlášení, že prý pořad Big Brother seriózně ukazuje, jak lidé jednají pod tlakem. Vzhledem k tomu, jak silně sestřihané jsou všechny záběry ze sledovaného bytu a vzhledem k tomu, že v bytě sledovaní lidé si jsou vědomi toho, že jsou neustále natáčeni, je to naprostý nesmysl.
Pořad Big Brother dává také divákům moc lidi odsuzovat. Je to iluze lidové moci, naštěstí je to v tomto případě pouze iluze. "Ukřižujte ho! Ukřižujte ho!" Tuhle mentalitu neživí jen bulvární tisk, ale stále častěji se v současnosti ptají i reportéři BBC příbuzného oběti, jak by měl být podle jejich názoru viník potrestán, anebo získávají od údajného "obyčejného člověka" okamžité, nevzdělané mínění, často těžce postižené předsudky. No, jestliže tito lidé nejsou reprezentativní, alespoň je to "autentický" hlas - to je to kouzelné slovo, které spojuje populismus, vysoký a nízký.
Pořad Big Brother přilákal obrovské množství lidí, aby se přišli podívat, jak jsou z televizního bytového ráje vylučovány ty osoby, o nichž bylo rozhodnuto, že mají odejít. Davina, moderátorka, mezi nimi vzrušeně pobíhá, povzbuzuje a provokuje je, ale samozřejmě, všechno je to přesně podle předem napsaného scénáře, na rozdíl od vedoucích představitelů lůzy v Portsmouthu. Davina je dokonalým zosobněním hlučné triviálnosti či čistoty bezúčelnosti. A pak ti lidi můžou jít domů a uvidět se sami v televizi! Skutečná realita!
A konečně, pořad Big Brother obrací naruby Orwellovu metaforu. Jeho Airstrip One, Letiště 1, bylo totalitním světem. Tam existovala sice teleobrazovka, ale v žádném případě nebyla pro zábavu. Avšak pořad Big Brother předstírá, že je hlasem lidu, neboli "prázdné lůzy".
"No, konec konců, žijeme v demokracii, ne? Proč nemohou lidé mít, co chtějí?" I když to znamená to, co před dlouhou dobou Tocqueville nazval "tyranií většiny"? Není už zapotřebí vědomostí, dobrého vzdělání, racionální argumentace, autority a zkušenosti. To všechno odmítají populisté jako elitářství. Beatrice Webbová jednou napsala: "Demokracie není množství neinformovaných názorů." Strašlivá to žena! Ale počkejte chvilku. Vždyť přece snad vůle většiny musí vstupovat do interakce s racionálním uvažováním, se svobodou a s lidskými právy? Vezměme v úvahu trest smrti.
Možná že by byli zastánci populismu přesvědčivější, kdyby se pracovníci televize i bulvárního tisku, kteří se schovávají za "veřejným míněním" a snaží se ho manipulovat, pokusili seriózně zjistit, jaké to veřejné mínění vlastně je, a nezazamenávali jen čtenářské dopisy či sledovanost svých pořadů.
Orwellův obraz strategie pořadu Big Brother nás však přivádí blízko ke světu televizních situačních komedií, game shows a trapným cenám právě tohoto pořadu. Vládnoucí státostrana v Orwellově románu se nesnažila aktivizovat proletariát na podporu režimu. Tito lidé byli prostě depolitizováni kulturní degenerací, zpitomělí tak, že je nikdy ani nenapadlo požadovat podíl na moci. Státostrana se stará o proletariát tím, že pro něj tiskne primitivní noviny, které neobsahují skoro nic jiného než sport, zločinnost a astrologii, senzační románky za pět centů, filmy plné sexu a sentimentální písně, které automaticky skládá stroj jménem verzifikátor. Dokonce existoval celý odbor, nazvaný "pornosoc", který vyráběl nejnižší formy pornografie.
To nebyl Stalinův ani Hitlerův režim: to byla a je ostrá satira na britský bulvární tisk.
Orwell to myslel smrtelně vážně, když argumentoval, že kapitalismus, který musí čelit velkou většinou gramotným a svobodným voličům, může udržovat jen prostřednictvím kulturního zprimitivňování společnosti takový třídní systém, jaký je hluboce nerovný a nespravedlivý. Orwell nevěděl nic o Habermassovi ani o neomarxismu frankfurtské školy. Starý dobrý George si na to přišel sám. Zdálo se to jasné.
Šéfredaktorka deníku News of the World, Rebekah Wadová, která rozhodla tisknout fotografie, jména a adresy odsouzených pedofilů, si možná myslí, že rozumí obyčejným lidem, anebo prostě jen prodává noviny svých pánů na ulici. Její noviny opravdu vyvolaly reakci lůzy ve věci, která vyžaduje citlivé a informované vedení - od lidí by se mělo požadovat, aby mysleli, nikoliv aby zbrkle jednali. Seriózní noviny, s výjimkou deníku Times (který také patří Rupertu Murdochovi jako News of the World) začaly tím, že nám připomněly, že loni bylo zavražděno jen pět dětí lidmi, které tyto děti neznaly, že na silnicích zemřely ve srovnání s tím v automobilových nehodách stovky lidí, že k devadesáti osmi procentům zneužívání dětí dochází v rodinách a že zatímco bulvární tisk zveřejňuje články o vraždách, o nezaměstnaných zneužívajících sociální podpory, o nekompetentních lékařích a tak dále a ty články jsou obyčejně dobře vyresearchované (noviny se bojí soudních sporů), všechny ty případy jsou většinou statisticky naprosto bezvýznamné. Panika dělá zprávy, zatímco statistiky jsou většinou náročné a nudné. Když mi řekl lékař před šesti lety, že mám rakovinu prostaty, zeptal se mě: "Rozumíte pojmu pravděpodobnosti?" Řekl jsem, že ano: "Díky bohu!" Smutně jsme souhlasili, že si dnes mnoho lidí myslí, že žije ve světě bez rizika a není-li možno najít nikoho, kdo by mohl být obviněn, může za to špatný zákon.
Orwell dobře chápal rozdíl mezi "tím, o co má zájem veřejnost" a mezi "veřejným zájmem". Proto napsal tu knihu, s jejímž varováním je zacházeno s cynickým pohrdáním - tu knihu samu mnozí považují za "prolefeed" - zábavnou a nenáročnou "potravou pro proletáře".
Václav Pinkava poznamenává:
Neskodilo by pridat odkaz na http://www.bigbrother.terra.com/ ci odkaz na
zdrojovy clanek
http://www.guardianunlimited.co.uk/Archive/Article/0,4273,4053167,00.html.
pripadne odkazy na doplnkovy material - v Guardianu online search je hodne na
vyber.
http://www.searchunlimited.co.uk/search97cgi/s97networkr_cgi?QueryText=Big+Brother&ResultColSize=2000&ResultTemplate=ArchiveFull%2Ehts&Collection=archive&SortSpec=Vdkpublicationdate+desc&ResultStart=1&ResultCount=10&ResultMaxDocs=1000&Dtv=0
