Proč nedostanete svou penzi
Nemine snad ani týden, aby se v mediích neprobírala reforma důchodového systému. Problém financování důchodů se však netýká vlády, ale mládeže, která bude muset nezprivatizovaný systém, ze svých platů daněmi financovat. Nedávná reforma prosazená ODS s výmluvou na vzrůstající počet penzistů je toho příkladem. Ve skutečnosti nový zákon zlegalizoval vyvlastnění příjmů dnešních a budoucích důchodců, které si tito zaplatili svou prací a na základě zákonů minulých. Tyto dosavadní zákony jasně specifikovaly podstatně vyšší důchody jako odměnu za práci. Je zajímavé, že přechod na soukromé financování důchodů žádnou polistopadovou vládu, privatizující snad všechno možné ani nenapadl. Proč by se však měl někdo z těch, co pobírají důchody trápit nad úplným zhroucením systému. V. Klaus tady již možná taky nebude, aby sdílel pocit viny nebo sám cítil bolest. Jeho mladší kolegové však ano, a proto lžou dál. Ve světě politiky je totiž často uvaleno břemeno na ty, kteří je nemohou uvalit zpátky na vás. Chytře vymyšleno.
Státní penzijní systém nebo soukromý
Všichni neustále horujeme pro pravici a soukromé vlastnictví, ale své penzijní úspory, vybírané z našich platů opět klidně svěřujeme vládním byrokratům a jako za bývalého komunistického režimu "ukládáme" u státu, mimo kapitálový trh. Aniž máme zaručeno, že v budoucnu dostaneme to, co si naspoříme.Tomu samozřejmě brání předchozí kejkle tzv.pravicových vlád o jakési solidaritě, nebo že dnešní pracující vlastně platí dnešní důchodce v tzv.průběžném systému. Považte jen, že celkové aktivní saldo přebytků z vašich peněz v průběžném penzijním systému podle publikací ČSÚ mělo jen za období 1993 - 2000 dosáhnout téměř 570 miliard korun. Tyto peníze však místo investování do nových výrob na zajištění dalšího financování důchodů házely všechny polistopadové vlády do kanálu. Fungující důchodová reforma je stále v nedohlednu a dluhy na pojistném na sociální zabezpečení rostou.
Výdaje na důchody kryly aktiva
Podstata financování státních důchodů byla úplně jiná, pro mnohé neznámá. Valná většina majetku - aktiv, která se privatizovala, byla za předchozího režimu zaplacena zdaněním. Daňoví poplatníci - vaši dědové, babičky otcové, mámy je zaplatili vysokými daněmi v podobě podnikových, mzdových a jiných odvodů. Komunistický stát za ně vybudoval podniky a ostatní aktiva, aby měl z čeho slíbené státní důchody financovat. Všechen kapitál - majetek byl výsledkem úspor lidí u státu. Nebyl vlastněný státem, ale penzijními úsporami občanů. Úspory si každý daňový poplatník vybere během času od státu nazpět v podobě starobního, sociálního a jiných zabezpečení, a to úměrně svému vkladu.
Proč nedostanete svou penzi
Z toho je vám doufám jasné, (pro skutečné ekonomy dávno) že pokud nějaká vláda zprivatizuje pouze národní aktiva, která dříve prokazatelně financovala výdaje na důchody, je logické, že pasiva - výdaje na důchody, které jí zůstaly v péči, nebude v budoucnu mít z čeho hradit. Ekonomicky řečeno, z kapitálu, který spravoval stát, jak tomu bylo před privatizací, měli prospěch - užitek daňoví poplatníci. Zisk (asi 5% z kapitálu) šel do státní pokladny a legitimně zabezpečoval výdaje (i na důchody), které by jinak museli daňoví poplatníci uhradit z vlastní kapsy. Po ztrátě kapitálu se stát stává zcela závislý pouze na daňovém příjmu od svých obyvatel. Proto je třeba vyšší daně .
Miliardové hodnoty penzijních úspor mimo kapitálový trh
Penzijní úspory, třebaže je vláda nezveřejňuje, mají svou peněžní hodnotu. Podle deníku HN z 25.1. 1995 " by musel stát vložit do odděleného důchodového fondu 2760 miliard korun, aby byl schopen vyplatit v kterémkoli okamžiku vše, co náleží jeho účastníkům: zaplacené příspěvky těm, jimž nevznikl nárok na dávku a zbytek důchodových nároků občanů, kteří už v penzi jsou." Po listopadu žádná vláda tyto penzijní úspory lidem díky neodstátněnému důchodovému systému nevrátila. Jen neznalost nebo zlý úmysl polistopadových politiků zabránil tomu, aby penzijní úspory občanů u státu byly dávno uvolněny pro skutečný kapitálový trh a investovány prostřednictvím jak soukromých tak státních penzijních fondů. Tak je to běžné všude ve vyspělém tržním hospodářství.
Vznik skrytého dluhu
Místo toho vlády v čele s ODS vytvořily během několika let pro daňové poplatníky nekrytý vnitřní dluh 2760 miliard korun (penzijních závazků) tím, že se zdarma zbavila aktiv, které tento dluh kryly. Dnešní daňový poplatníci budou tento dluh splácet celý život obrovským daňovým břemenem.
Korupční privatizace
Privatizace pouze aktiv státu byla pro daňové poplatníky navíc obrovsky ztrátová, protože stát prodával majetek za tzv. účetní a nikoliv tržní ceny. Protože se ale výdaje na školství, armádu, zdravotní a sociální péči, administrativu atd. jak sami vidíte prodejem nezměnily, budou muset daňoví poplatníci toto manko zaplatit.
Vaše ztráty
Ztráta 30- letého občana bude 15 až 20% čistého příjmu za každý rok. A to za každý rok do věku 75 let. Je to nejméně pětinásobek jeho ročního platu. Mladší spoluobčan na tom bude ještě hůře. Bude mít celý život o 15% nižší příjem. Nevěříte? Dočkáte se.
Soukromým penzím v ČR zabránila právě ODS
Pokud by rozumní politici zprivatizovali i státní důchodový systém, mohl být již od začátku hospodářské reformy nahrazen soukromými penzijními fondy, které by na skutečném kapitálovém trhu odkoupily za penzijní úspory občanů od státu akcie podniků a převzaly placení výdajů na důchody. Tento způsob privatizace navrhoval již v roce 1991 nezávislý finanční konzultant František Nepil z Londýna. V Chile byl státní systém privatizován a nahrazen soukromými penzijními fondy již v roce 1981!
Podzim se má stát velkou parlamentní diskusí jak dál v penzijním zabezpečení. Zatím se mi však nezdá, že by se zrodil v některé poslanecké hlavě kloudný nápad, jak všechny dosavadní kardinální chyby a omyly napravit.
Zřízení Sociální pojišťovny připravované vládou zásadní změnu nepřinese. Peníze novou institucí jen protečou od pojištěnců k důchodcům. Použití vybraných financí na jiné účely, jak prováděli roky V. Klaus a jiní, již zřejmě nehrozí. Přesto fond Sociální pojišťovny bude prý na rozjezd potřebovat 40 miliard korun z privatizace.
Zablokování 200 mld korun ve FNM z výnosu privatizace na zvláštní účet do doby zahájení zásadní důchodové reformy tzv.pravicí bylo sice správné, ale tím také svědčí o bezradnosti, co s těmi miliardami udělat. Tato údajná pravice se dále zmohla pouze na návrh odchod do důchodu až v 65 letech. Pro občany mladší než 40 let pak jako lahůdku připravuje povinné penzijní připojištění. Budete tedy na důchody platit vlastně 2x. Poprvé přes současný systém financujete dnešní důchody a podruhé si povinným připojištěním budete muset spořit na svou vlastní penzi. A přesto nemáte jistotu, že vám stát v budoucnu vrátí celé vaše úspory na stáří. Díky komu? Všem postkomunistickým vládám a především ODS. A komise expertů? Pozdní procitnutí těch, kteří všechno dosavadní bezhlavě chválili.
Poznámka JČ: Na tento problém upozorňoval českou veřejnost od počátku devadesátých let londýnský ekonom a odborník na důchodové zabezpečení František Nepil, například zde, nebo v knize ...jak Češi myslí, Milenium Publishing Chomutov, 1999, str. 107-125. V polovině devadesátých let se Jan Čulík snažil jeho myšlenky v zájmu diskuse prosazovat ve vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa, ta je však většinou potlačovala.
