Jak zachránil britský bankéř 664 dětí z Československa před nacisty
Plachý muž s brýlemi byl při tom, když na londýnském nádraží Liverpool Street Station zastavil vlak a z něho vystoupilo 200 vyčerpaných a vystrašených dětí.
Bylo pozdní odpoledne v prosinci 1938 a 200 dospělých si přišlo tyto děti na nádraží vyzvednout. Muž, kterého o šedesát let později lidé oslavují jako britského Oskara Schindlera, si mohl vydechnout, napsal včera týdeník Observer.
Nicholas Winton věděl, že kdyby nebylo jeho, tyto děti by byly zavražděny nacisty, kteří se brzo poté zmocnili Československa a vytvořili z Čech a Moravy "Protektorát" nacistické Třetí říše.
Tuto první úspěšnou operaci plánoval Winton tajně po dlouhé týdny a věděl, že to je jen začátek dlouhé bitvy, kterou nakonec prohraje.
"Uvnitř jsem byl naprosto nadšen, že se to povedlo, zvnějšku jsem byl chladný a nevzrušený," sdělil listu Observer v Británii nyní jednadevadesátiletý Winton. "Věděl jsem, že jsou v Československu v nebezpečí ještě další stovky dětí a byl jsem si taky vědom, že protože celou akci organizuji jako jednotlivec, podaří se mi z Československa zachránit jen malé množství dětí."
Winton nebyl ani politický aktivista, ani bojovník za sociální práva. Byl to devětadvacetiletý agnostik, britský bankéř, který jel o několik týdnů před tím do Československa na dovolenou a vrátil se jako úplně změněný člověk.
Winton přijel do Prahy krátce poté, co uprchly tisíce židů ze Sudet, které Německo anektovalo v říjnu 1938. Praha, kde žilo 118 000 českých židů, se také stala domovem tisíců německých a rakouských židovských uprchlíků.
Tito židé žili v provizorních táborech a zoufale chtěli věřit Hitlerovým slibům, že Československo neokupuje, i když při tom věděli, že pokud se to stane, oni budou jeho prvními obětmi.
Pět organizací se snažilo dostat nejohroženější osoby z Československa, ale nikdo se konkrétně nestaral o děti. Během tří týdnů vypracoval Winton seznam 6000 židovských dětí, kterým hrozila smrt, pokud by Hitler okupoval Československo, a vytvořil v Británii skupinu sympatizantů ve snaze ty děti do té země evakuovat.
V Anglii pracoval během dne na burze a v noci v malém pokoji v Hampsteadu, který se stal jeho operačním střediskem. Do několika týdnů se mu podařilo získat nepříliš nadšený souhlas od britského ministerstva vnitra, že dovolí českým dětem přijet do Británie, pod podmínkou, že na každé dítě bude na nádraží čekat jedna rodina, která se bude ochotna o dítě starat až do věku sedmnácti let a zaručí se částkou v nynější hodnotě asi 1000 liber (cca 60 000 Kč) pro jejich případný návrat. Britská vláda financovala transport 10 000 židovských dětí z Německa do Británie, ale Winton musel zorganizovat vlaky pro české děti bez jakékoliv vládní podpory.
"Jmenoval jsem se Honorárním konzulem Britské rady pro uprchlíky z Československa a v časopise Picture Post jsem tiskl inzeráty, jimiž jsem hledal rodiny, které by se přivezených dětí ujaly. Britská rada nebyla mou samozvanou funkcí zrovna nadšena, ale nemohla proti tomu moc dělat. Nakonec mi dali trochu peněz, ale to už bylo příliš pozdě."
Během devíti měsíců velkého úsilí se Wintonovi podařilo přivézt do Británie osm vlaků celkem s 664 dětmi. "Bylo připraveno třikrát tolik dalších odsouzených dětí, ale ty se už do Británie nedostaly," řekl Winton.
Devátý vlak odejel z Prahy 3. září 1939, v den, kdy Británie vstoupila do války proti Hitlerovi. "Během několika hodin po vyhlášení války se vlak ztratil," konstatoval Winton. "Žádné z 250 dětí v tom vlaku už nikdo nikdy neviděl. 250 rodin tehdy čekalo na Liverpool Street Station na děti marně. Kdyby býval ten vlak odejel o den dříve, projel by. Nikdo z těch dětí nepřežil, což je strašné. A to byl konec dětských vlaků. Udělali jsme, co bylo v našich silách."
Winton skrýval své "válečné gesto" až do roku 1988, kdy jeho manželka náhodou na půdě objevila krabici dokumentů, kterou tam skrýval půl století. Navzdory tomu, že to vyvolalo tehdy určitý zájem - a částečně v důsledku Wintonovy skromnosti - byl jeho příběh zapomenut. Avšak nyní poctí britského Oskara Schindlera životopisná kniha a film.
"Není odpovědný jen za mou generaci, ale za naše děti i za všechny děti, které se od té doby narodily," konstatovala Věra Gissingová, jedno z dětí, které Winton zachránil, která napsala jeho životopis a scénář pro film, Power of Humanity, Moc lidskosti, který bude mít v Praze premiéru v únoru.
Dosud bylo zjištěno jen 250 dovezených dětí, 100 z nich se přihlásilo v posledních měsících po šedesátém výročí těchto dětských vlaků.
Tuto středu však bude mít premiéru dokumentární film o dětských vlacích z Německa i z Československa. Bude se jí účastnit britský princ Charles, a vyvolalo to požadavky od židovské komunity v Británii, aby dostal Nicholas Winton oficiální cenu. "Nechápu, proč už nedostal cenu dávno: už jsme mu měli poděkovat před mnoha lety," zdůraznil hlavní britský rabín Jonathan Sacks.
K mezinárodní premiéře filmu "Into the Arms of Strangers" (Do náruče neznámých lidí) dochází v době vydání publikace téhož jména.
