 |
|
Vláda tvrdé ruky zasáhla na LadronceText Tomáš Pecina, fotografie Štěpán Kotrba
Včera v sedm hodin ráno vnikla násilím jednotka pražské městské policie, doprovázející radní za ODS Rudolfa Blažka (foto) a Filipa Dvořáka, do statku Ladronka v Tomanově ulici. Z devíti osob, které se v objektu nacházely, čtyři zadržela a předala Policii ČR (kvůli údajnému trestnému činu krádeže, protože v Ladronce prý byla neoprávněně zapojená přípojka elektrického proudu), jednomu dovolila odvézt v dodávce část věcí squatterů. Čtyři další obyvatelé Ladronky utekli na střechu (foto). Strážníci nedovolili, aby jim tam jejich přátelé, kteří se během dne shromáždili před squatem, poslali teplé oblečení a jídlo, a zhruba po deseti hodinách protestu vymrzlí squatteři střechu opustili.Policie ČR zásahu městských strážníků zpočátku přihlížela, později se stáhla zcela. V tom je první a zásadní vada čtvrteční akce. Zákon o obecní policii, jemuž MP Praha podléhá, na rozdíl od analogických právních úprav jiných zemí velmi striktně omezuje pravomoci strážníků, víceméně na oblast přestupkového řízení. Ke všem ostatním případům jsou strážníci povinni přivolat státní policii. Pražská radnice přitom zřídila a vybavila speciální "městskou zásahovou jednotku" (foto, foto, foto, foto, foto, foto), která se v průběhu zásahu chovala tak, jak viděla (a - obávám se - jak její příslušníci obdivují) u policie státní. V rozporu se zákonem a zcela nad rámec svých kompetencí tito muži např. odvlekli demonstranty, kteří zablokovali stěhovací vůz odvážející ze squatu věci jeho obyvatel. K vyvrcholení pak došlo po západu slunce. Demonstranti, kterým bylo zima, opakovaně zapalovali před Ladronkou ohně (což je přestupek; foto, foto, foto) a "bicí komando" na ně ve dvou případech vyrazilo a potrestalo je na místě kopanci a ranami obuškem. Kolem 20.00 strážníci dva náhodně vybrané demonstranty dokonce odtáhli za kordon, spoutali a odvedli neznámo kam, přesně ve stylu zásahů státní policie při demonstracích (fotografie z této části zásahu budou k dispozici v příštím vydání BL). V obou případech se samozřejmě jedná o - moderně řečeno - celé portfolio trestných činů: od zneužití pravomoci veřejného činitele až po ublížení na zdraví. Podobně pochybný byl rovněž ranní zásah. "Tvrdá ruka zákona" radní Blažek např. Britským listům řekl, že se squattery nebylo třeba vůbec jednat nebo je vyzvat k opuštění objektu, protože Ladronka je majetkem hlavního města a strážníci nedělali nic jiného, než že "šli do svého". Problém je v tom, že, jak tvrdí mluvčí anarchistů Jakub Polák (foto), o využívání Ladronky existuje písemná smlouva mezi squattery a správcovskou firmou, a o platnosti její výpovědi dosud soud nerozhodl. A i kdyby tomu tak nebylo (radní Dvořák před novináři uvedl, že žádná smlouva neexistuje), vniknutím do objektu bez rozhodnutí soudu o vyklizení by stejně byla naplněna skutková podstata trestného činu porušování domovní svobody (§ 238 TZ), kterou česká judikatura vykládá poměrně široce. O tom, jak neprofesionálně a doslova partyzánsky byla akce provedena, svědčí, že demonstranti odpoledne přistihli jednoho pracovníka stavební firmy, jak nakládá do auta jejich elektrické kabely. Ten přiznal svou chybu a okamžitě se jim omluvil. Podezření, že si policisté a lidé z radnice takto rozdělili i další majetek squatterů jako "válečnou kořist", však zůstává, a pokud o zajištění věcí neexistuje řádný policejní zápis, může to mít pro radnici dalekosáhlé důsledky.
Závěrem: Majitel domu má plné právo vystěhovat squattery, ale v právním státě přitom musí dodržovat postup předepsaný zákonem. To se v případě Ladronky nestalo, radní za Stranu pořádku (rozuměj: ODS) se těsně před volbami svezli na vlně emocí po zářijovém zasedání MMF/SB a zákon šel stranou. Poněkud překvapuje, že s jejich postupem se ztotožnil i náměstek primátora a senátorský kandidát Otto Kechner (ČSSD), který se sice snažil o smířlivější postoj, ale k řešení problému squatterů na střeše "vymrznutím a vyhladověním" se osobně přihlásil ("Přece nebudeme zvyšovat jejich komfort!"). Měl ale štěstí: žádný ze squatterů ze střechy nakonec nespadl a akce skončila "vítězstvím" radnice (pro srovnání, jak psával O. Kechner o sqattingu v době, kdy ještě nebyl blahobytným politikem ve funkci a jeho strana byla ještě v opozici, viz druhý článek tohoto vydání). Nejvíc však znepokojuje, že radní se zřejmě opět, podruhé v krátké historii, rozhodli přetvořit městskou policii v ozbrojený sbor prosazující nikoli zákon, ale zájmy radnice nebo dokonce jednotlivých frakcí v městském zastupitelstvu. Pak je tu ale problém terminologický: takový korpus totiž nelze nazývat městskou policií, ale městskými milicemi.
Další fotografie:
|
|
|
Podobně ředitel městské policie Radim Chyba nebyl schopen Britským listům vysvětlit, podle jakého ustanovení zákona nesmějí squatteři na střeše dostat od svých přátel jídlo a teplé oblečení, zejména když hrozí, že se vinou chladu na strmé střeše neudrží a spadnou (jeden z přítomných televizních reportérů, známý tím, že své vlastní dřívější působení v radikálním hnutí teď odčiňuje loajální službou policii, redaktora Britských listů za tento dotaz okřikl jako "aktivistu").
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|