(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny
NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
PR oddělení České televize nebývale zintenzivnilo svou činnost a vydalo od odvolání ředitele už několik tiskových zpráv. Součástí poslední z nich je zkrácená verze kontrolní zprávy TS Brno, tedy právě té, kterou se ředitel Drahoš ještě včera pokoušel utajit.
I když stěžovatelům nedává za pravdu zdaleka ve všech bodech, zpráva je velmi konkrétní a kritická. Je zřejmé, že pokud se činnost kontrolní komise neukáže jako zcela zmanipulovaná (a to je nepravděpodobné), nalezené nedostatky, jako např. "nadstandardní" postavení Karla Fuksy při zahraničních cestách, skrytá reklama ve zpravodajství a v dalších pořadech, formální chyby při nakládání s majetkem televize a při pronájmech apod., Drahoše ze hry o ředitelské křeslo na Kavčích horách vyřazují, i kdyby se za něj jeho parlamentní patroni ulobbovali; radní by museli být šílení, kdyby člověku, který prokazatelně nedokáže vést regionální studio, svěřili kolos s desetinásobným počtem zaměstnanců.
Naopak - brněnský ředitel bude mít velké problémy, aby u nového ředitele uhájil aspoň své současné místo. (TP)
Demonstrace na podporu Ladronky. Asi tři sta stoupenců alternativního kulturního střediska v břevnovském statku Ladronka se včera před šestou hodinou večerní sešlo na Mariánském náměstí v centru Prahy a po půl hodině se za zvuku bubnů, sirény a pod zapálenými loučemi vydalo na pochod centrem Prahy. Demonstrace se konala jako vzpomínka na Ladronku, kterou 9. listopadu nechali pražští radní protizákonným a dosti brutálním zásahem městské policie vyklidit. Z akce přineseme fotoreportáž. (JČ)
Spěje případ Ladronka k úspěšnému konci? Squatteři a provozovatelé střediska alternativní kultury intenzivně jednají s magistrátem o podmínkách pronájmu Ladronky, eventuálně o poskytnutí jiného vhodného objektu, a očekává se, že k dohodě by mohlo dojít už koncem ledna nebo začátkem února příštího roku. Uplatit by se ale neměla nechat nezávislá média: ta se musejí ptát, kolik peněz daňových poplatníků do nezákonné a v konečném efektu nic nepřinášející akce radní Blažek a Dvořák (ODS) vložili a jaké politické závěry ze svého selhání vyvodí. Zasloužené pozornosti by neměla ujít ani městská policie a její ochranné obleky a "psi cvičení k zadržování pachatelů". (TP)
Putin udělil milost "špiónovi" z USA, píše nenapodobitelně MFD (ty uvozovky zřejmě převzala z někdejšího komunistického Rudého práva. Co to znamená: že se MFD snad domnívá, že Spojené státy nemají nikde po světě špióny? (JČ)
Vrchní soud v Praze vynesl jakýsi rozsudek ve věci sporu o TV Nova. To je vše, co lze po přečtení tiskových zpráv mediálních zástupců stran sporu (publikujeme obě v tomto vydání) s jistotou říci. (TP)
Dosavadní šéfredaktor Lidových novin Pavel Šafr se stane od ledna šéfredaktorem polobulvární Mladé fronty Dnes. Šéfredaktorem LN se stává od 15. prosince Šafrův zástupce Veselin Vačkov. (JČ)
Petr Sládeček oznámil Britským listům, že se přihlásí do konkursu na ředitele České televize. (TP)
Internetový deník Svět Namodro už podruhé mylně uvedl, že podle Britských listů se konkursu nezúčastní současný ekonomický ředitel ČT Ladislav Paluska. Nic takového jsme ale netvrdili, naopak jsme jako první přinesli informaci, že se L. Paluska konkursu zúčastní. (TP)
Proti odvolání ředitele ČT se ostře vyslovili televizní odboráři. Zprávy z kuloárů naopak hovoří o tom, že mnozí zaměstnanci přijali Chmelíčkovo odvolání s ulehčením. Ve napjatém očekávání a předtuše kariérního sestupu žijí teď ti, které bývalý ředitel dosadil do funkce na základě netransparentních výběrových řízení, zejména manažeři redakce zpravodajství a publicistiky B. Klepetko, M. Mrnka a J. Vondráček. (TP)
Nacionalismus a úroveň Lidových novin a Ludvíka Vaculíka. Ludvík Vaculík je spisovatel, jehož jsem si jako literární historik vážil za jeho inteligentní knihy a jako občan za jeho odvahu a nezávislou organizační činnost za komunismu. Ani on si však, jak se zdá, nakonec neudržel pověst bez poskvrny. Poslední dobou propadá nepochopitelnému nacionalismu. 1. listopadu 2000 mi poslala Bohdana Marvalová Vaculíkův neuvěřitelně nacionalistický výpad proti Rakousku, kritizujícímu Temelín; text vyšel v Lidových novinách jako Poslední slovo. Ty taky, jak se zdá, otisknou všechno, bez ohledu na bezostyšné uplatnění kolektivní viny napříč generacemi v tomto článku. Měl jsem ho už zařazený do vydání BL někdy začátkem listopadu, na poslední chvíli mě Tomáš Pecina varoval, abych to vyhodil, protože Vaculík to může myslet ironicky. Bohužel, mám teď zdá se mi, další důkaz, že ironie v tom textu není. A je to text strašlivý, posuďte sami. Vaculík kritizuje Rakušany za organizování protitemelínských demonstrací a pak pokračuje:V každé naší obci najdeme pomník padlým ve válce 1914 - 1918. Zrovna nedávno stál jsem na jedné návsi, mají tam také pomník, a na něm bylo napsáno přes třicet jmen! Tolika mužům z jedné malé vesnice způsobili Rakušané smrt ve válce, kterou my jsme nechtěli a nepotřebovali; oni ano, neboť potřebovali císaře, my ani to ne. Jaká rána biologická a jaká ztráta intelektuální byla to pro celý náš národ! Milé děti! Vaši prarodičové s námi celé věky jednali jako panská třída. Svou politikou a vojenskou nedostatečností prohrávali části našeho území. Odmítali naše národní požadavky. Po prohrané válce s Pruskem roku 1866, jež se odehrála na našem území, vyhověli Maďarům a dali jim rovnoprávnost, kterou nám zase odmítli. Váš císař české království držet chtěl, ale dát se korunovat za českého krále odmítl: urážka! A vy teď na nás děláte bú? A to potom, co vaši dědové otevřeli naši jižní hranici v roce 1938 Hitlerovi? (..) Můj přítel Jiří Gruša, t. č. bytem ve Vídni, nebude tomuto mému psaní moc rád. Ale já jsem svým zadržovaným myšlenkám dnes výjimečně dal vycházku. Protože to píšu 28. října.
Ztratil jsem pecinovské pochybnosti, že to Vaculík může myslet ironicky, když jsem byl tento týden přítomen na přednášce dr. Simona Smithe o pražských antiglobalizačních demonstracích. Dr. Smith přinesl Literární noviny č. 41/2000 ze 4. října 2000, které mají na titulní stránce Vaculíkův článek "Protesty a my". I tento článek obsahuje pozoruhodně dětinsky nacionalistické výroky:
Především stojí za pozornost nemístná snaha většiny politiků a novinářů vázat každý náš krok s úvahou, že můžeme za trest být nepřijati do Evropské unie. Normální lidská hrdost - češství stranou! - nám doporučuje nenabízet se tak příšerně a neinzerovat se pořád. Naopak nějaký rok o tom úplně mlčet, až se oni, zneklidněni tichem, optají, zda je ještě chceme.
Přiznám se, že jsme se nad těmito větami dost smáli. (Je to hodně velké neporozumění Evropské unii.) Ale byl to dost smutný smích. (JČ)
Brutální zacházení s vězni v pankrácké věznici potvrdil podle informací ČTK další zadržovaný cizinec. Českou většinovou společnost, jak se zdá, podobné zprávy neoslovují: slušný člověk se přece do vězení nedostane, tak proč se starat o to, jak tam s lidmi zacházejí! Jak pravil klasik, kdo o svá práva nebojuje, ten si je ani nezaslouží... (TP)
Rozdíl mezi anglosaským a evropským právem. Zmínil jsem se včera americké historičce Mary Heimannové o argumentu právníka Jaroslava Štemberka, že v Zítkově případě musí soud určit "subjektivní motivaci nakladatele". Byla upřímně šokována tím, co jí jako Američance připadlo jako něco naprosto pochybného, neobjektivního a nevědeckého. Soud podle ní (podle anglosaského práva) přece nemůže určovat nic tak nepřesného a nedefinovatelného jako "subjektivní motivaci" - může jedině pozitivisticky zjišťovat fakta: např. byla kniha Mein Kampf vydána či nikoliv? Soudní zjišťování "subjektivní motivace" obviněného je, obáváme se, z anglosaského hlediska arbitrární a dost blízké sovětské soudní praxi. Evropské zvyklosti jsou však zřejmě jiné. (JČ)
Poznámka TP: To je samozřejmě trochu zjednodušené. Když soud "prokazuje úmysl", neznamená to, že by zkoumal, co obviněný v danou chvíli subjektivně cítil, ale zabývá se zejména objektivní manifestací tohoto úmyslu. V Zítkově případě nicméně o úmysl propagovat Hitlerovy myšlenky evidentně nešlo, naopak je zjevný (legitimní) úmysl na vydání knihy vydělat.
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
