Británie: zajímavý demografický vývoj

Běloši se rozvádějí, Pákistánci zastávají tradiční rodinné hodnoty

Shrnujeme pozoruhodnou analýzu kohabitačních zvyklostí v dnešní Velké Británii, kterou včera vydala University of Essex.

Jsou mladí, mají děti, uzavřeli sňatek a pravděpodobně se nikdy nerozejdou. Tvoří tradiční typickou britskou, pevně stmelenou rodinu. Avšak nejmenují se Smithovi, Jonesovi ani Wilsonovi, ale Malikovi, Khanovi a Hussejnovi. Jejich rodiče nepocházejí z bohatých středostavovských předměstí anglických měst, ale z Pákistánu a z Bangladéše.

Podle analýzy, kterou získal deník Guardian, tvoří etnickou skupinu, která nejvíce dodržuje "starobylé" struktury britského rodinného života, lidé z Pákistánu a z Bangladéše. Naproti tomu běloši a obyvatelé Británie původem z Karibské oblasti se velkou většinou rozvádějí, žijí spolu bez sňatku a existuje v jejich etnických skupinách množství svobodných matek.

"Asijský způsob rodinného života lze jasně charakterizovat jako ´starodávný´, v tom smyslu, že se asijské rodiny chovají převážně tak, jak se v minulosti choval bělošské rodiny," konstatuje Richard Berthoud, profesor v Ústavu sociálního a hospodářského výzkumu na University of Essex.

"Hlavním charakteristickým rysem komunit původem z jižní Asie je velmi vysoké procento uzavíraných sňatků. Asi tři čtvrtiny žen z Pákistánu a z Bangladéše má, než dosáhnou věku 25 let, trvalého partnera (u bělošských žen je to jen kolem 50 procent) a téměř všechny osoby původem z jižní Asie, mají-li partnera, jsou už vdané či ženaté.

Berthoudova analýza nazvaná Family Formation in Multicultural Britain: Three Patterns of Diversity je založená na informacích získaných prostřednictvím čtvrtého celostátního průzkumu etnických menšin a průzkumu pracovních sil v Británii a soustřeďuje se na tři etnické skupiny: na obyvatele původem z karibské oblasti, na lidi původem z jižní Asie (jsou to Pakistánci, Bangladešané a Indové) a na bělochy.

Analýza zjistila, že etnické menšiny, žijící ve Velké Británii, se svým způsobem života od sebe navzájem velmi odlišují, takže nelze hovořit o "společné černošské a asijské zkušenosti", pokud nejde o zkušenost příslušníků těchto etnických skupin s rasismem.

Rozdíly mezi jednotlivými etnickými skupinami jsou obrovské. Jen 39 procent osob karibského původu pod 60 let žije v oficiálně uznávaném manželství, ve srovnání s 60 procenty bělošských dospělých.

Kulturní změny v rolích obou pohlaví, větší očekávání rovných příležitostí pro oboje pohlaví a nové vzdělávací a pracovní příležitosti, které jsou nyní k dispozici pro ženy, vyvolaly to, že ve všech etnických skupinách v Británii je na ústupu tradiční rodinná struktura, kde jsou v rodině dva rodiči a jen otec vydělává v zaměstnání mimo domácnost.

V roce 1973 bylo více než dvě třetiny všech britských žen pod třicet let vdaných a měly už děti. Do roku 1996 poklesl tento počet na méně než třetinu britských žen. V důsledku toho vznikla celá řada nejrůznějších možností, otevřených Britům ze všech etnických skupin, ohledně toho, jaký rodinný život chtějí mít.

Ale tyto trendy jsou daleko méně zřetelné v pákistánské a bangladéšské komunitě. "Drtivá většina bangladéšských a pákistánských žen uvádí, že jejich hlavní činností je starat se o domácnost a o rodinu.

"Objektivní skutečností je to, že bělošské rodiny se vyvíjejí určitým směrem," konstatuje profesor Berthoud. "Pákistánci a Bangladéšané, a do menší míry Indové, jsou v tom trendu pozadu. Lidé původem z karibské oblasti jsou vepředu. Ale všechny skupiny se vyvíjejí tímto směrem."

To, že mají Pákistánci a Bangladéšané velké rodiny a manželky pracují jako ženy v domácnosti, znamená, že polovina pákistánských a bangladéšských domácností mají životní úroveň, která nedosahuje ani padesáti procent celostátního průměru, a to i tehdy, vydělává-li otec rodiny.

"Neměli bychom však docházet k simplictickým etnocentrickým závěrům na základě informací z této studie," varuje profesor Berthoud. "Vznikají jistě velké příležitosti pro moralizování, běloši například mohou poukazovat na to, že jsou ženy v pákistánských a bangladéšských rodinách mužům podřízeny, kdežto bělochy je možno zase kritizovat za neodpovědný způsob vychovávání dětí. Tyto záležitosti by si ale nejlépe měla vyřešit každá komunita sama."