Z Ameriky před Vánocemi:
Pracovní den v Amazon.com
Jedu do prace na prkne, na namesti Westlake Square spousta nakupujicich davu, vsichni kupuji darky pro svoje deticky, hrnou se do brycek tazenych konmi, aby meli zazitky a mohli se aspon na pul hodiny citit, ze neco znamenaji.
Vsude ta jejich auta, ta obrovska SUV (sports utility vehicle, sportovně-užitková vozidla, JČ), jeden me malem prejel. Pred kazdym obchodem stoji clovek najaty od dobrocinne organizace se zvoneckem, kterym upozornuje nakupujici, aby nezapomneli pri svem veselem spotrebitelstvi na postizene a chude.
Pres cele namesti se ozyva zvoneni zvonecku, hudba muzikantu, kteri taky chteji vysomrovat co se da, hluk kolotoce pred obrovskym vanocnim stromem a nad tim vsim zari velika elektricka hvezda.
Tady se nenarodil Jezisek, ale nakupujici a davovy instinkt. Uz jsem u prace, vytahnu svoje 2 bezpecnostni karty, otisknu jednu na dvere a dvere se otevrou, pak na druhe dvere, a na treti musim vytisknout bezpecnostni cisla pred dohlizejicim bezpecnostnim agentem.
Prochazim radami prepazek na sve misto, stul s pocitacem obehnany nizkymi stenami, ktere si smime ozdobit jak chceme. (Mam tam plakat "I´d Rather be smashing imperialism" cili "Radeji bych drtila imperialismus".) Zapnu pocitac, zapnu telefon.
Dneska je streda, tak si jdu vyzvednout sek. Arin, nas GE pracovnik, me uvita neprijemnym usmevem a nabizi mi nejenom sek, ale i cokoladu asi ceka ze se popukam blahem. Snazi se nas koupit, ale tim nejobludnejsim zpusobem. Vybrala jsem si tuto praci protoze umim mluvit se zakazniky, pisu rychle na pocitaci, muzu se oblect jak chci, cehoz vyuzivaji pankaci s krouzky v nose, s mohavky, a nekteri chodi do prace v pyzamu. Je to jenom na vanocni obdobi.
Samozrejme jsou i nevyhody, mam jenom 3 dny neplaceneho volna, ktere jsem uz vybrala kvuli nemoci. A nejsem vubec pojistena. Kolega si pise soukrome e-maily, prikradl se k nemu manazer a zacne mu vykladat, ze mu to sice nevadi, ale sefovi by to vadit mohlo.
Kevin ho upozorni ze sef dnes neni pritomen, a ze kdyz mu to osobne nevadi, tak proc si dela starosti. Manazer zacne koktat, a najednou se octne v svizelnejsi situaci, nez by si ve svem nadseni pro etiku podniku Amazon mohl myslet.
Az do pul seste odpovidam pripravenym blabolem na emaily od zakazniku, pak zacne sichta na telefonu.
Nervozni matky shaneji nejnovejsi hracky pro sve rozmazlene prcky, Poo-chi Psy-roboty nebo intelligentni stul s baterkami, ktery vydava ruzne zvuky kdyz stisknou spravne knofliky. Jedna matka se obava ze nesezene psa Stastneho Herberta, ktery kdyz se s nim prasti o zeď, rika: "Jsem stastny, protoze me Jezis miluje."
Obcas je musim zklamat, ze Techno kocka (Meow-Chi), kterou si objednali, neprijde do vanoc, nacez se rozplacou nebo rozcili, ale nekteri to berou s obdivuhodnou statecnosti.
Kdyz se zrovna nic moc nedeje, pracujeme na recenzich na krestanske knihy a cedecka, ktere jsme nikdy necetli a neslyseli. (Pres Amazon si muze kazdy napsat recenzi na cokoliv, co prodavame.)
Vetsinou je pisu pod jmenem "Satan" a dostavam za to hodne spatnych bodu od rozcilenych krestanu.
V sedm jdu na obed, vsude sami nakupujici, a jeste sebou tahaji decka, aby si mohly sednout Santa Clausovi na klin a rict co chteji k vanocum. Santa byva umisteny v Bon Marche, coz je velky snobsky "butik".
Tam stoji vzdycky fronta, a pred dvermi nejaky chlap, nevim co tam dela, ale cumi na me zlym zrakem kdyz jedu kolem. O prestavce se vzdycky na skateboardu trochu projedu kolem centra, dneska mam stesti, v Paramount Theater se kona muzikal, a vsude jsou nastrojeni "yuppies" (bohate bile drzky ze suburbs) navleceni do podpatku a sak, skupina jich kraci dulezite po ceste, trochu se rozjedu na skateboardu a uz bezi na vsechny strany!!! Jedna ustrnula jako zajic, tu necham zit, a jedu dal.
Vzdycky mam pocit, ze tem konzumentum musim trochu znepohodlnit jejich "vylety" do mesta za drahou kulturu a nakupovanim. Vetsinou se mi to povede, kdyz se mezi nima motam na skejtu. Kdyz se vratim, dostanu upozorneni ze to CHECHTAC zase zkousi.
Vola pravidelne a vzdycky nenapadne zacne o Wizard of Oz, a jestli bychom se mohli zachechtat jako Zla Carodejnice z Vychodu.
Ale my vime, ze mu nesmime vyhovet, posleme ho dal. Taky je znamy TAMMY/TOMMY, chlap ktery se vydava za svoji sestru Tammi. Toho taky posleme dal. A nastvane zakazniky ktery chteji mluvit s manazerem, aby nas vyhodil, protoze jsme totalne NESCHOPNI, o ty se taky nestarame, a taky je posleme dal.
Uz toho mam dost, stisknu Aux #6 na telefonu (soukroma prestavka) a jdu na cigaretu. Pak jdu zase zvedat telefon, den profici jak nic a uz je jedenact, tak jedu na zastavku. Autobus prijde pozde, jako vzdy, a jako vzdy se snazim trochu si zdrimnout, ale jako vzdy to jede tak silene, ze si akorat otloukam hlavu poradne o okno a zuby mi drnci , tak zase musim byt vzhuru.
Ozraly skejtak prijde na autobus, sedne si taky vzadu, a zacne kecat o tom jak chtel udelat oly ale misto toho spadl, pak usne. Pristoupi par techno-party typu, ale celkem prazdny autobus.
Prijedeme do U-Distriktu, bezdomovci mladsi nez ja stoji hladove u zaparkovaneho auta, kde jim servirujou krestani zadarmo jidlo, davaji jim deky, jinak vsude prazdno, a konecne vystupuju, jsem doma, vycistim si zuby a jdu spat. Rano se podivam, kdo mi napsal email, a zase jdu do prace, honit se za tim americkym dolarem.
Mara Infidelious
self Employed Artist
