(Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792 Britské listy talks to
decision makers in the Czech Republic.Zde je adresa
Britských listů.
Tady je minulé
vydání Britských listů.
Co je nového v České republice
Aktualizace, úterý 22.30:
Skončila "bobovize". Designovaná, ale podřízenými neuznávaná ředitelka zpravodajství Jana Bobošíková oznámila v pořadu Události Plus, že nadále nebude vysílat vlastní verzi zpráv. Ty má připravovat původní redakce zpravodajství. Stalo se tak na pokyn zastupující ředitelky ČT Věry Valtrové. --- Televizní schizma tedy končí, zpravodajská redakce definitivně zvítězila nad ředitelem Hodačem, nad Radou ČT, nad ODS i nad zákonem. Poražených v této bitvě je mnoho, kdo je vítězem, to ukáží až příští týdny a měsíce. (TP)
Jaké bude vítězství vzbouřenců? Této otázce věnovala úterní Mladá fronta Dnes velký prostor, aniž by před svými čtenáři odhalila hořkou pravdu. První ochutnávku toho, co diváky veřejnoprávní televize čeká, poskytl totiž nedělní pořad Naostro s Václavem Klausem. Milan Šíma přišel do studia bez stužky, na chvíli zmizel z loga i nápis STÁVKA, ale V. Klaus přesto využil diskreditace svého protivníka dokonale. Není důvod pochybovat, že podobnou techniku si brzy osvojí i ostatní diskutující ze stran opoziční smlouvy, a tak se koncesionáři mohou těšit na další nekonečný seriál: Jak zesměšnit moderátora aneb (půjde-li o pořad s více politiky) Ještě tu máte spacák, pane kolego? (TP)
Aktualizace, úterý 17.00:
Odborářovy poznámky ke stávce v televizi
Vlastimil Beran
Česká republika ratifikovala v roce 1948 úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě sdružování, která mj. zakotvuje právo na stávku jakožto základní právo odborů při ochraně zájmů pracovníků, a je tudíž na základě této ratifikace vázána dodržovat její ustanovení včetně jejich zapracování do národní legislativy.
Výklad jednotlivých ustanovení úmluvy č.87 (včetně práva na stávku) je prováděn na základě rozhodnutí Výboru pro svobodu sdružování Správní rady MOP v jednotlivých případech stížností na porušování této úmluvy ze strany členských států. Tento výklad je shrnut ve Sbírce rozhodnutí (Digest of decisions and principles of the Freedom of Association Committee of the Governing Body of the ILO, 4.vyd. 1994, vydala MOP).
Podle těchto rozhodnutí může být právo na stávku omezeno či zrušeno jen v několika konkrétních případech, mj.v případě akutního ohrožení státu, v případě nejvyšších státních úředníků vykonávajících službu jménem státu či v případě vykonávání některých základních veřejných služeb, jejichž zastavení by mělo za důsledek přímé ohrožení životů, zdraví či bezpečnosti občanů (viz čl. 526 Sbírky rozhodnutí).
Mezi tyto služby nepatří rozhlas a televize (viz čl. 544).
Stávku v ČT lze tedy považovat za stávku legální. Konečné rozhodnutí o legálnosti stávky však může učinit pouze nezávislý soud, i když i ten by měl při rozhodování vycházet z ustanovení relevantních a ratifikovaných mezinárodních dokumentů, jakým je bezesporu úmluva č.87.
Jednotlivá rozhodnutí najdete ve světových jazycích na adrese: http://ilolex.ilo.ch:1567/public/english/50normes/infleg/iloeng/digestq.htm.
Autor je vedoucím mezinárodního oddělení ČMKOS
Právníkovy poznámky ke stávce v televizi
K problematice legálnosti a nelegálnosti stávky
JUDr. Kindlová Zdena
Právo na stávku patří mezi základní lidská práva a upravuje je Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, ve svém čl. 27. Podle ní je právo na stávku zaručeno za podmínek stanovených zákonem. Tímto zákonem je u nás v současné době pouze zákon o kolektivním vyjednávání (zák. č. 2/1991 Sb. v pl. znění) vztahující se na spory související s uzavřením kolektivních smluv. Jiný druh stávek náš právní řád neupravuje. To však neznamená, že stávky jiného druhu, tedy tzv. stávky mimo kolektivní vyjednávání jsou nezákonné.
K této problematice se rovněž vyslovily české soudy, poprvé Městský soud v Praze (rozsudek č. j. 31 C 1909/92-34 ze dne 16. února 1993).
V našem právním řádu však neexistuje zákon, který by prováděl čl. 27 odst. 4 týkající se jakékoli jiné stávky než stávky ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Dle úvahy soudy však nelze z této absence prováděcího zákona dovodit závěr, že není-li prováděcí zákon není ani právo. Soud ustanovení čl. 27 odst. 4 naopak vykládá tak, že obecně toto ustanovení upravuje právo na stávku, které však může být garantováno za určitých bližších podmínek zvláštním zákonem. Z žádného právního předpisu nevyplývá a nelze to ani dovodit výkladem čl. 27 odst. 4 Listiny, že jakékoli jiné stávky než stávky upravené prováděcím zákonem, jsou zakázány.
Podruhé se legálností stávky zabýval Vrchní soud v Praze (Usnesení č.j. 2 Co 157/97-49 ze dne 27. února 1998), přičemž použil stejné argumentace jako Městský soud. V odůvodnění též výslovně uvedl: Jestliže zákon upravující právo na stávku, mimo zákon č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebyl dosud vydán, je třeba, aby soud v rámci aplikace a interpretace ustanovení čl. 27 Listiny použil obecných způsobů a metod výkladu právních norem. Při tomto výkladu s ohledem na znění čl. 10 Ústavy ČR musí respektovat a přihlížet též k mezinárodním úmluvám o lidských právech, jimiž je ČR vázána, a které mají přednost před zákonem. Ty by pak měly přednost i před zákonem, který by snad skutečně právo na stávku omezil jen na případy, se kterými počítá shora uvedený zákon o kolektivním vyjednávání. Vrchní soud v odůvodnění dále odkazuje na Nález ústavního soudu ČR uveřejněný pod č. 3/1995 Sb, který označil jako úmluvy o základních lidských právech a svobodách ve smyslu čl. 10 Ústavy i Úmluvu č. 87 (uveřejněná pod č. 489/1990 Sb) a Úmluvu č. 98 (uveřejněná pod č. 470/1990 Sb).
Předmětné úmluvy se sice o právu na stávku výslovně nezmiňují, avšak členské státy Mezinárodní organizace práce uznaly toto právo za legitimní prostředek pracovníků a jejich organizací k ochraně jejich ekonomických a sociálních práv a zájmů jako základní právo vyplývající se svobody sdružování.
Z uvedeného vyplývá, že ve své rozhodovací praxi i české soudy vycházejí z rozhodovací praxe příslušných orgánů MOP, i když tato judikatura není bezprostředně závazná.
Na podporu uvedeného uvádíme z Výboru z rozhodnutí a zásad Výboru pro svobodu sdružování řídícího orgánu MOP (čtvrté revidované vydání) např. č. 489: Zákaz stávkových akcí, které nejsou spojeny s kolektivním sporem, jehož stranou je zaměstnanec nebo odbory, je v rozporu se zásadami svobody sdružování.
V této souvislosti je dále třeba vzít v úvahu Evropskou sociální chartu, kterou ČR ratifikovala a její čl. 5 a 6 upravující právo odborově se organizovat a právo na kolektivní vyjednávání včetně práva na stávku.
Autorka pracuje na právním oddělení ČMKOS
Poznámka TP: Nikdo ovšem nezpochybňuje právo na stávku jako takovou, ale ptáme se, co vše je při stávce legální a co je naopak zakázáno, jestliže český právní řád neobsahuje příslušnou právní úpravu (tj. "zákon o stávce"). Zákon o kolektivním vyjednávání uvádí, že "stávkou se rozumí částečné nebo úplné přerušení práce zaměstnanci"; v tomto smyslu jednání televizních pracovníků stávkou není a ze zákona lze dovodit, že kdyby se televizní odboráři dopustili současného jednání ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, porušili by zákon (a v souladu s příslušným ustanovením zákoníku práce by mohli být propuštěni). Aby jednání zaměstnanců ČT bylo možno označit za legální stávku, je třeba přistoupit ke značně extenzivnímu výkladu tohoto pojmu. Pak ale vzniká otázka, jak daleko lze zajít. I dr. Kindlová asi připustí, že kdyby zaměstnanci začali rozprodávat nebo rozbíjet televizní techniku, nešlo by o stávku, ale o trestný čin. Naopak kdyby své pracoviště obsadili a nevysílali nic, jednalo by se o okupační stávku, kterou lze zřejmě způsobem, jaký dr. Kindlová naznačuje, obhájit. Můj právní názor je, že jednání zaměstnanců České televize není stávkou, protože kdyby tomu tak bylo, bylo by možné pod toto označení zahrnout širokou škálu trestných činů: zaměstnanci tiskáren by ve stávce mohli s použitím strojů, barev a papíru zaměstnavatele tisknout letáky na svou podporu, popeláři by mohli sypat na ulice odpadky, nespokojení zemědělští dělníci by přijeli rozorat městské parky, zaměstnanci chemičky by polévali barvou náměstí atp.
Kam povede další vývoj se vzbouřenci v České televizi a co to znamená politicky. O tom, jak se televizní vzbouřenci stávají stále většími rukojmími politiků; o tom, že všecny znesvářené strany v konfliktu zaujímají nekonstruktivně stále zarytější pozice; o tom, z jakých trestných činů mohou být obžalování televizní vzbouřenci a k jaké restrukturalizaci dochází na české politické scéně píšeme v druhém textu dnešních Britských listů.
Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.
Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v ČT, informace viz níže.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.
Čtyři aktivisté, kteří v roce 1999 pomalovali plot ruského konzulátu v Brně červenou barvou na protest proti válce v Čečensku, byli pravomocně odsouzeni k trestu 100 hodin veřejně prospěšných prací. Tento rozsudek městského soudu včera potvrdil v odvolacím řízení i krajský soud v Brně. Obžalovaní mají v úmyslu obrátit se na Ústavní soud. --- Z důvodů časové kolize s jinými akcemi jsem se nemohl včerejšího projednávání případu zúčastnit, nicméně podle mých informací se obžalovaným nepodařilo prokázat, že použití vodou ředitelné barvy způsobilo poškozenému jen nepatrnou škodu, a ta tak byla vyčíslena na téměř 20 tisíc korun. Tuto skutečnost soud nemohl pominout a platná právní úprava mu proto nedovolovala vynést osvobozující rozsudek, i když míra společenské nebezpečnosti skutku, jenž se snažil být pouhým politickým gestem, navíc v souladu s oficiálně deklarovanými prioritami zahraniční politiky českého státu, je obecně velmi nízká. (TP)
Předsednictvo ČSSD na včerejším zasedání v Lidovém domě označilo za "nepřijatelné", že generální ředitel České televize Jiří Hodač a Rada ČT ignorují usnesení Poslanecké sněmovny. "Všichni zastáváme názor, že usnesení Poslanecké sněmovny se musí respektovat," řekl na tiskové konferenci po zasedání předseda ČSSD Miloš Zeman. Popřel tím zákonem stanovenou nezávislost Rady ČT a České televize. Viz o tom článek Štěpána Kotrby, první text dnešních BL.
Spor o Českou televizi se blíží rozuzlení. Vládní sociální demokracie se v tuto chvíli již takřka jednomyslně přiklonila na stranu vzbouřených redaktorů, a řeší se pouze procedurální otázky dalšího postupu. Ad hoc koalice se středovými stranami umožní ČSSD prosadit zákon, jímž se kompetence Rady přechodně přenesou buď na vládu jako celek, nebo na ministerstvo kultury, a v takto "postátněné" veřejnoprávní televizi bude snadné zjednat pořádek a vzbouřené zaměstnance zbavit nepříčetně si počínajícího šéfa. Otázky jsou nyní dvě: 1. Bude Čtyřkoalice souhlasit s byť přechodnou úpravou, která ji zbaví možnosti o televizi rozhodovat? a 2. Jak exekutiva naloží s materiálními škodami vzniklými v důsledku rebelie? Jiří Hodač si počínal sice mimořádně neobratně, ale v souladu se zákonem, a bylo by smutným epilogem této trapné revoluce, kdyby náhrada škody měla připadnout legálně ustavenému vedení. (TP)
Televizní ochranka včera večer uvolnila vchody do velína. To je za dané situace faktickým přiznáním kapitulace Jiřího Hodače. (TP)
Týmu ředitelky zpravodajství České televize Jany Bobošíkové se včera podařilo odvysílat hlavní zpravodajskou relaci Události, přestože společnost ACE, která od středy pomáhala při kompletaci vysílání zpravodajství ČT, rozvázala s Bobošíkovou spolupráci.
"Znakem stávky nemusí být přerušení práce". Ze stanovisek expertů Mezinárodní organizace práce k případům porušování úmluvy o právu sdružovat se a odborově se organizovat vyplývá, že existuje více forem stávky. Stávkovat lze i pomalou prací, prací bez nástrojů nebo striktním dodržováním právních předpisů. Konstatovala to Marcela Kubínková z Českomoravské konfederace odborových svazů. Mluvčí ČMKOS neuvedla, zda mají podle MOP během stávky novináři také právo převzít do svého vlastnictví hromadný sdělovací prostředek a vysílat jím ve své věci propagandu.
Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; všechny dosud zveřejněné články k této problematice najdete v v chronologickém archivu Britských listů. Tolerantní a rozumný názor na krizi v ČT vyjádřil kněz Martin Holík, který vede Radio Proglas, na této adrese, upozorňuje Jaroslav Štemberk.
Matoulkův danajský dar ČSSD
Předsednictvo ČSSD včera rozhodlo, že věnuje dar od Josefa Matoulka na
dobročinné účely, bude-li Matoulek pravomocně odsouzen za vytunelování CS
Fondů. "Sociální demokracie nepokládá za možné si takový dar ponechat," řekl
na tiskové konferenci po mimořádném zasedání předsednictva šéf ČSSD Miloš
Zeman.
Předseda pražské ČSSD Karel Šplíchal již dříve řekl, že Matoulka přivedl
do Lidového domu před parlamentními volbami v roce 1998, protože se s ním
znal ještě ze základní vojenské služby. Matoulek pak pražským sociálním
demokratům věnoval na volební kampaň 860.000 korun.
Darovací smlouvu s Matoulkem sepisoval ještě tehdejší místopředseda ČSSD
Ivo Svoboda. Svobodův nástupce, místopředseda Karel Kobes, tvrdí, že
sociální demokracie přijala dar "v dobré víře, že je od slušného člověka"...
Městský soud v Praze v pátek v kauze vytunelovaných CS Fondů rozhodl, že
čtveřice obžalovaných se dopustila podvodu. Kromě Matoulka, jemuž vyměřil
trest deset let, poslal do vězení na sedm let Vladislava Nadě, Tomáše
Roita na šest, a Václava Frantu na pět let. Transakci, která připravila CS
Fondy o 1,23 miliardy korun, zprostředkovala firma Umana, jejímž jednatelem
byl právě Matoulek.
Již na počátku prosince 2000 jsem poukazoval ve své (veřejně přístupné)
analýze o krizi sociálních demokratů "Co ČSSD zasila, to také sklidila" i na další ekonomické
propojení Karla Šplíchala, jeho syna a jeho ženy s různými Matoulkovými
firmami. Z obchodního rejstříku lze vyčíst mnoho věcí...
Zvítězí stát a televizní mafie a zmanipulovaní a neinformovaní občané - koncesionáři budou na holičkách? Poznamenává Jana Dědečková:
Bojím se nového zákona. Mám zprávu, že ministr kultury Pavel Dostál chce v novém zákoně prosadit, aby řízení ČT přešlo pod jeho ministerstvo. Má to být pozměňovací návrh Dostálův na schůzi PSP ČR dne 12.1.2001. Takže by došlo k zestátnění ČT. Jsem přesvědčena o tom, že za vším není jen politika, ale také velké peníze. Je zde veliký tlak, aby byl instalován bývalý finanční ředitel Paluska. Nevím, kolik času budeme mít, aby se nezmanipuloval forenzní audit.
Informace o krizi v České televizi konečně v angličtině. Tento týden konečně vychází po dlouhé vánoční přestávce anglický internetový týdeník Central Europe Review. Publikuje k tomuto tématu dva články Jana Čulíka (v textu nazvaném "Mé zoufalství: Jak jsem dostal 100 000 lidí do pražských ulic" shrnuje Jan Čulík v České republice vícméně neznámé pozadí této krize a poukazuje na to, jak škodlivý vliv na českou společnost má skutečnost, že informace a debaty, které jsou volně k dispozici několika desítkám tisíc elitních čtenářů BL, jsou nepřístupny neinformované a tedy manipulovatelné široké české veřejnosti). V jiném článku mj. vysvětluje Andrew Stroehlein, proč je Jana Bobošíková uvnitř ČT terčem tak ostré nenávisti, a pražský pozorovatel James Partridge potvrzuje, že televizní protesty nemají nic společného s bojem za svobodu slova. CER také přináší v anglickém překladu výňatky z pátečního projevu Miloše Zemana ve sněmovně, vyjádření Jany Dědečkové, že Jiřího Hodače neodvolá, a článek vyjadřující standardní vzbouřenecký názor. - Britský list Guardian uvedl dne 29. 12. 2000 ve své příloze "The Editor", věnované mezinárodním sdělovacím prostředům, týdeník Central Europe Review jako jeden ze svých "oblíbených" ("favourite") časopisů za rok 2000. Guardian zejména chválil, jak týdeník CER psal o pražských antiglobalizačních protestech při zasedání MMF/SB. (Autorem těchto článků v CER byl podle materiálů, publikovaných v Britských listech, převážně Jan Čulík.)
Analýza Jany Dědečkové, "Proč jsem chtěla odvolat generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka" je ve Světě namodro zde.
Páteční vydání BL jsme aktualizovali textem velmi věcným textem zprávy Rady ČT, o níž páteční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny měla jednat - Rada v něm vysvětluje, proč byl odvolán Dušan Chmelíček a z jakých důvodů rychle jmenovala nového ředitele. V pátečním vydání BL jsme také v pátek odpoledne zveřejnili vybrané projevy řečníků z parlamentu (podle www.psp.cz). Snažili jsme se vybírat charakteristická, politicky klíčová vystoupení. Jedná se o projevy poslanců, omluvte proto celkově nižší úroveň argumentace, než jaká bývá v Britských listech obvyklá. (TP)
Stavějí se Britské listy na stranu ODS? Čtenářům, kteří se případně domnívají, že BL "hájí" Jiřího Hodače a Janu Bobošíkovou z ideologických důvodů, protože "straní ODS a Václavu Klausovi", doporučujeme, aby pohlédli do tematického archivu Britských listů, viz heslo "politika, ceska, ODS, politikove, Klaus, Vaclav". Přečtěte si taky tento rozbor o tom, kdo nejvíce uškodil české společnosti za posledních deset let. (Je paradoxní, že dosud nadávali mnozí klausovští stoupenci editoru BL do "levičáků"...) Jenže ideologické vidění světa je zjednodušené, že...?
Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP. Z textu byly odstraněny pouze některé konkrétní finanční částky, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit oprávněné zájmy třetích osob; to se však netýká smluv s firmami, kde existuje zřejmé podezření z nekorektního jednání při zadávání zakázek, a samotnými členy kontrolní skupiny kritizovaných honorářů režiséra Jiřího Sequense. (TP)
Viděli jste nedělní Naostro? Upozorňuje Luděk Staněk:
Videli jste v nedeli Naostro? "Hvezdu" verejnopravni talk show
Milana Simu (ktery si na nataceni poradu nevzal trikoloru, buhvi proc)
Klaus prevalcoval zpusobem, ktery jsem uz dlouho nevidel - pokud vubec
nekdy.
Castecne se to da pricist faktu, ze Klaus se v Naostro rozhodl velmi rozumne
a takticky nehajit nehajitelne (zpravodajstvi Bobosikove odmitl hodnotit, z
vytek k tomu, ze byl na dovolene; misto toho, aby situaci resil, se dokazal
velmi obratne vykroutit, tema politizace Rady i navrh na jeji nove
"poskladani" a dokonce kontroverzni privatizaci televize zvladl tak, ze Sima
nebyl sto JAKKOLI odporovat).
Ale jina vec je, zda Simovi nesvazovala nohy vedle jeho nepripravenosti i
to, ze Klaus na nej mohl uplne bez zabran utocit jako na ZASTANCE rebelu,
coz take s obrovskym gustem (vypadalo to, ze jej to doopravdy bavi) delal.
Pokud je muj dojem opravneny, pak slo o prvni pripad toho, na co bylo v BL
jiz nekolikrat upozornovano - novinari CT si kempem ve veline podrezali
svoji profesionalni vetev. A Klaus rozhodne neni takovy hlupak, aby toho
nevyuzil.Ted muze jen doufat, ze jej do televize budou zvat casteji.
I jiné pořady České televize než Katovna jsou nenávistně protihodačovské. Poznamenává Pavel Bedan:
Prave jsem si docetl uverejnene komentare k poradu "Katovna" (ve vcerejsim cisle BL) a nezbyva mi
nez konstatovat, ze ve stejnem - ne-li horsim duchu plnem nenavisti proti
novemu vedeni CT a J. Hodacovi probehly take dalsi dva porady - "Stalo se" a
"Kinobox". U redaktora Podlipneho se to dalo cekat, ale je pozoruhodne, s
jakou rychlosti na situaci zareagoval producent Kinoboxu (VAC) spolu s
vystupivsimi "umelci". Byla to drze zkreslujici propagandisticka masaz
na podporu vzbourencu v CT. Myslim, ze vic nez o svobodu slova
zde vsak jde o neco jineho...
Skutečně zapálený aktivista. Jak je zjevné z této fotografie, Jan Urban si myslí, že se vrátil listopad 1989. (Fotografie vyšla v deníku Slovo.)
Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)
Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?
Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.
Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z
Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium
Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém
knihkupectví Kosmas přímo na této
adrese.
Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé.
Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se
zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství
v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích
českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí
Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a
českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku -
stručně vysvětlující, co v knize je - je zde,
podrobný obsah knihy je zde,
obálka je tady.
(První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium
Publishing, 1999, je rozebraný.)
