Pavel Rychetský na válečné stezce
Při sledování zpravodajství ČT1 o tiskové konferenci Pavla Rychetského při předání úřadu ministra spravedlnosti jsem nevěřil svým uším. Protože kritickou část jeho výroku nepřetiskly noviny, nejsem si ostatně jist, zda jsem nepodlehl mámení. Pan místopředseda vlády kritizoval postup policie při vyšetřování vražedného útoku Jiřího Kajínka a vysloveně se vyjádřil v tom smyslu, že se policie dopustila pochybení, která byla "při nejmenším ovlivněna korupcí". Jsou to velmi silná slova,pronesená dříve, než proběhlo nové přešetření případu, čili bez důkazu. Vyjádření je pikantní i tím, že pochybnosti o postupu policie se dotýkají současného ředitele služby kriminální policie ČR, plk.Kadeřábka, který zpochybněný zásah řídil.
V poslední době jsme si ve vztahu k policii zvykli pouze na oslavné pajány,pronášené hlavně dobrotivým ministrem vnitra a občas i prezidentem, udělování odměn a povyšování osvědčených komunistických policistů. Tak otevřené přiznání možnosti korupčního chování policistů z úst vysokého ústavního činitele je skutečně neobvyklé.
Přál bych si, aby pan ministr svá ostrá a nezpochybnitelnými důkazy nepodložená slova ustál. Bylo by to totiž k prospěchu policie. Podezření na korupcí ovlivněná pochybení policie se neomezují jen na případ Jiřího Kajínka. Různí stěžovatelé, žijící ve stínu svých jinak všedních životů, kteří nemají možnost těžit z něčím výjimečného osobního postavení, upozorňují na další podezřelé případy.
Média o podobných nepříjemných zvěstech obvykle cudně mlčí, protože patří k dobrému tónu žít s policií ve shodě. Přesto tamtamy veřejného mínění vytrvale udržují takové neblahé zvěsti při životě a ovlivňují tak nepříznivě názory občanů na strážce pořádku.
To policii jistě neprospívá. Pokud by se takové podezření prokázalo a byly z něj vyvozeny závěry proti jeho původcům do všech důsledků, podle sociálnědemokratické oblíbené zásady "padni, komu padni" vzrostla by důvěra občanů v péči tohoto státu o spravedlnost a veřejný pořádek.
Paradoxně by odhalení korupčního pozadí jednoho a raději více sporných trestních kauz přímo napomohlo ke zvýšení výkonnosti policie a tím opět k zlepšení jejího hodnocení veřejností.
Dopouští-li se skutečně policie korupčního jednání ve větším rozsahu, je to možné pouze proto, že v ní panuje nekázeň a nefungují vnitřní kontrolní mechanizmy.
Je to důsledek toho, že se policie jedenáct let po Listopadu stále chová jako orgán totalitního státu v tom smyslu, že se uzavírá před očima "civilistů" a stížnosti pokud možno vyřizuje tak, aby její pověst zůstala neposkvrněna za jakýchkoli okolností. Následně pak vzniká vnitřní atmosféra smířlivosti nejen k běžným nedostatkům, ale i k porušování zákona při výkonu služby.A to je živná půda pro nejrůznější zlořády, snižující obecnou výkonnost policie.
