Ženy se studiu matematiky většinou vyhýbají
Také vám, slečno, zatajili matematiku?
Takovy je titulek
clanku
Jiriho Skuby, ve kterem komentuje vysledky mezinarodnich testu matematickych
schopnosti zaku 8.trid, zvlaste pak podstatne rozdily ve vysledcich
chlapcu a divek z CR. Snazil se argumentovat vrozenymi rozdily mezi
obema pohlavimi. V poznamce J. Culika byly tyto nazory oznaceny za
urazlive a diskriminacni vuci zenam. J. Culik mimo jine prohlasil, ze
"Jenze zkusenosti z jinych zemi proste ukazuji, ze tyto rozdily
mezi pohlavimi proste neplati. Moje starsi dcera je velmi nadana matematicka,
i kdyz to nechce delat. Znam celou radu velmi dobrych pocitacovych
programatorek. V - relativne otevrene - Velke Britanii ..."
Jedna vlastovka jaro nedela - je treba studovat vetsi vzorek.
Ale kdyz uz jsme u tech konkretnich prikladu, vzpominam si na
jednu z nasich byvalych
studentek, ktera musela pred maturitou dochazet ze sve divci skoly na
hodiny matematiky do chlapecke skoly, nebot v divci skole se matematika
na prislusne urovni neucila (slo o skolu v Anglii, nikoliv ve Skotsku;
skolstvi v Britanii neni homogenni).
Jelikoz se matematikou zivim, mam jisty prehled o tom, kolik je mezi
mymi kolegy kolegyn. Je zajimave, ze podil zen mezi profesionalnimi
matematiky se v ruznych zemich velmi lisi. Podle mych zkusenosti je
nejvetsi procento matematicek ve Francii, naopak velmi male v Nemecku
a Velke Britanii.
To znamena, ze tu hraji nezanedbatelnou roli "kulturni faktory",
o cemz svedci i skutecnost, ze ruzne etnicke ci nabozenske skupiny nejsou
mezi mymi kolegy zastoupeny ve stejne mire jako v celkove populaci.
Myslim, ze vetsina dospivajicich lidi se o sve budouci kariere rozhoduje
pod velkym vlivem sveho okoli (at uz rodiny ci vrstevniku), a to nejen
podle svych schopnosti, ale hlavne podle toho, jaky je zebricek hodnot,
ktere toto okoli uznava.
To ale neznamena, ze mezi ruznymi etniky, pohlavimi atd. nemohou byt
jiste rozdily v urcitych schopnostech. S politickou korektnosti,
tak jak ji presentuje J. Culik, ale ani s nekorektnosti se daleko
nedostaneme.
Dosti ale planych reci; pro milovniky statistik prikladam vysledky zkousek
na Univerzite v Cambridgi v roce
2000. Odtud vyjimam vysledky tykajici se matematiky a prirodnich ved:
Tabulka 14 (pocet studentu)
matematika (1999-2000): muzi 654 zeny 158
prirodni vedy (1999-2000): muzi 1180 zeny 831
Tabulka 21 (vysledky zkousek - muzi)
matematika 1.rocnik: I 65 (33.9%) II.1 82 (42.7%) II.2 37 (19.3%) III 8 (4.2%)
matematika 2.rocnik: I 55 (30.2%) II.1 72 (39.6%) II.2 44 (24.2%) III 7 (3.8%)
matematika 3.rocnik: I 62 (37.1%) II.1 69 (41.3%) II.2 32 (19.2%) III 4 (2.4%)
prirodni vedy 1.rocnik: I 86 (28.2%) II 199 (65.2%) III (6.2%)
prirodni vedy 2.rocnik: I 94 (25.9%) II.1 121 (33.3%) II.2 120 (33.1%) III (6.3%)
Tabulka 22 (vysledky zkousek - zeny)
matematika 1.rocnik: I 7 (13.7%) II.1 20 (39.2%) II.2 12 (23.5%) III 11 (21.6%)
matematika 2.rocnik: I 7 (17.9%) II.1 10 (25.6%) II.2 18 (46.2%) III 4 (10.3%)
matematika 3.rocnik: I 6 (13.0%) II.1 23 (50.0%) II.2 15 (32.6%) III 2 (4.3%)
prirodni vedy 1.rocnik: I 58 (22.5%) II 180 (69.8%) III 20 (7.8%)
prirodni vedy 2.rocnik: I 58 (23.1%) II.1 89 (35.5%) II.2 97 (38.6%) III 7 (2.8%)
Na vysvetlenou: studenti skladaji (pisemne anonymni) zkousky az na konci
skolniho roku; jejich vysledkem je jedina znamka. Vetsina studentu dostane
znamku I (nejlepsi) ,II nebo III; v nekterych predmetech je znamka
II rozdelena na II.1 (zhruba 2+) a II.2 (zhruba 2-).
Jak si lze povsimnout, prirodni vedy studuje priblizne stejny pocet
zen jako muzu, a jejich vysledky u zkousek se procentualne prilis nelisi.
S matematikou je to uplne jinak: za prve ji studuje asi ctyrikrat vice
muzu nez zen, ale zatimco asi tretina muzu dostane nejvyssi znamku "I",
plati to jen asi o sestine zen.
Cim to je? Je uz samotny format zkousek diskriminacni vuci zenam, jak
tvrdi nekteri? Anebo je rozlozeni matematickych schopnosti v tomto velmi
extremnim vzorku populace (a to nejen britske; rada studentu je ze
zahranici) ruzne mezi zenami a muzi?
Jan Nekovar
